Slavia má problém. Fotbalový žralok se chová splašeně a přestal cítit krev

Pořád je první. Po dvanácti kolech s příjemným šestibodovým náskokem na čerstvě druhou Spartu, ve které se konečně probudil norský útočník Jonatan Brunes. Slavia klid nemá, vedoucí příčce navzdory. V říjnu totiž vyhrála jediný soutěžní zápas z pěti. Porazila jen Zlín, který je pohřbený na posledním místě ligové tabulky. Ani to nebyl žádný příjemný fotbalový zážitek, vítězství 1:0 vzniklo díky betonové obraně. A pak už se kupily jen samé ztráty.

- trapas 0:2 v Ázerbájdžánu v Lize mistrů,

- ligová remíza 0:0 s Hradcem Králové, kterou očernilo vulgární gesto nejlepšího střelce Tomáše Chorého, jehož za to stihl fatální trest,

- remíza 2:2 na hřišti silného Fenerbahçe Istanbul, která se po dvou inkasovaných gólech v úvodních deseti minutách musí pochválit,

- o víkendu Slavii okradla taky Mladá Boleslav, která sice ve druhém poločase úpěla pod drtivým tlakem (29:0 na střely), ale gól na 1:1 dostala až pět minut před koncem.

Reálně hrozilo, že Slavia pohřbí sérii ligové neporazitelnosti, která trvá od listopadu 2023. Nepočítáme-li tedy kontumační porážku ze skandálního jarního derby se Spartou.

Kdyby se Mojmír Chytil netrefil, zapsal by si mistr ligy druhý domácí zápas bez vstřeleného gólu, což se stalo naposledy před třinácti lety, v klubové době temna. Po historickém ponížení 0:7 od Teplic slávisté padli trapně 0:4 také s Mladou Boleslaví.

Ale jsou to nesrovnatelná období, která fotbalově dělí stovky světelných let. Ze zadlužené a rozklepané značky, která se musela strachovat o přežití, je ligový hegemon. Tehdy chodilo v průměru šest tisíc fanoušků, kteří zpravidla hořekovali a pískali, zatímco dnes bývá Eden našlapaný až po střechu.

Nevadí mu dramata, na ztráty však zvyklý není. V říjnu se dočkal jen dvou remíz a hned zítra uvidí pohárový souboj se Zbrojovkou Brno, v současném rozpoložení další ošidný duel.

Co se tedy se Slavií stalo, že nešlape?

Důvod číslo jedna: Na mužstvu se podepsala reprezentační přestávka, kterou Jindřich Trpišovský považuje za trenérskou noční můru, protože se mu většina mužstva rozjede po všemožných kempech, což rozbombarduje klubovou rutinu. Ač se v září pět slávistů omluvilo kvůli zranění a mohli se v klidu léčit, tým stejně dostal ránu. „Vždycky je to riziko,“ říká kouč. Tentokrát se riziko proměnilo v černý měsíc.

Důvod číslo dvě: Nejlepší fotbalista minulé sezony Lukáš Provod zatím nenarazil na obvyklou formu. Zatímco v létě mu Seznam Zprávy udělily cenu MVP pro nejplatnějšího hráče ligy, na podzim si zatím připsal jedinou asistenci. Což by nevadilo, kdyby v mezihře nebyl jen stínem robocopa. „Chybí mu akcelerace a dynamika při obcházení hráčů,“ vidí nejen Trpišovský. V sobotu se dokonce nebál říct, že první poločas byl od Provoda slabý. Přitom nesl kapitánskou pásku: „Možná jsme udělali chybu, že hrál od začátku.“

Právě na Provodovi je úpadek znát nejvíc. Po mistrovství světa měl jen krátkou přestávku a rovnou se vrátil do práce. Přestože oběhá kilometry, neladí mu to s míčem a při rychlém vyražení strádá, soupeřům neuteče. Často se to snaží prorvat silou, což nepomáhá. „Zabrzdí tím tolik akcí. Udělá jednu otočku s míčem, druhou otočku, je to od něj strašně neefektivní. Není to Pedri ani Olmo z Barcelony. Slavia by měla zapomenout na sentiment ke služebně nejstarším hráčům,“ radí bývalý ligový záložník Tomáš Kučera v posledním díle podcastu MVP. To ještě netušil, že proti Hradci to bude od Provoda znovu bída.

Důvod číslo tři: Slavii opakovaně nefunguje pravá strana hřiště, což vám doloží trenér Trpišovský důraznou větou: „Ohledně zakládání je nejslabší za poslední dobu.“

Slavia si dřív zakládala na borcích s bleskovými náběhy, intenzivním presingem a perfektními centry pravačkou. Ať to býval Vladimír Coufal, po něm Alexander Bah, Lukáš Masopust nebo poslední roky David Douděra, který se z klubu vyautoval v létě kvůli nezkrotnému chování. Aktuálně pravá strana trpí, nigerijská dvojice Isife – Suleiman zatím nemá správné návyky: „Proto obránce soupeře nedostaneme do situací, kdy balony odvracejí nekomfortně a my z toho těžíme tlakem.“

Důvod číslo čtyři: Je nepochybné, že Slavii vykolejila další sprostota Tomáše Chorého. Psychicky, takticky i lidsky. Nesmlouvavé dvoumetrové chlapisko pomohlo ke dvěma ligovým titulům za sebou, proměnilo dvacet penalt z dvaceti, jenže u toho natropilo minimálně čtyři trestuhodné hříchy. Ten poslední, zdvižený prostředníček vůči rozhodčímu, znamenal čtvrtou červenou kartu za posledních čtrnáct měsíců. Chorý má utrum, hledá si nové angažmá a Slavia je rázem bez hrotového útočníka, na jehož práci si přivykla a potřebuje ji pro své záměry. „Je to obrovský zásah. Na stupnici od jedné do deseti je to změna deset,“ neskrývá Trpišovský.

Ačkoli třeba sobotní remízu na poslední chvíli trefil hroťák Mojmír Chytil, bylo očividné, jak Slavii schází dřívější ukrutná síla v pokutovém území. A také centimetry, jak dodává Trpišovský. Vzhledem k tomu, že Chorý už sešívaný dres neoblékne a stoper Štěpán Chaloupek od reprezentačních zápasů léčí stehenní sval, nemůže se Slavia opřít o svou elitní zbraň, čili standardní situace: „Výškově jsme šli extrémně dolů, což je vidět na množství prohraných soubojů.“

Důvod číslo pět: Celkově to můžeme pojmenovat jako splašenost, která je nejvíc patrná na afrických pomocnících. Kiks vracejícího se Davida Mosese, který při Lize mistrů v Baku promáchl a míč mu projel mezi nohama do sítě, patří do silvestrovských estrád. Něco podobného v sobotu způsobil Samuel Isife, který nejprve školácky zapomněl soupeře vystavit do ofsajdu a na závěr akce ještě ztřeštěně přikopl míč přímo před Martina Šuberta. Boleslavskému křídelníkovi stačilo trefit prázdnou branku.

Ukvapenost a zbrklost, která k fotbalovým šampionům většinou nepatří, je během října patrná na celé Slavii. V kombinacích, v zakončení, při bránění. Také o víkendu si kouč Trpišovský posteskl: „Měli jsme strašných ztrát. Proto musíme soupeře furt nahánět. Pak ztrácíme spoustu času a energii, protože je musíte vynaložit na to, abychom získali míč zpátky.“

Mimochodem, fotbalový říjen ještě pro Slavii nekončí. Obhájce titulu nečeká jen úterní pohár se Zbrojovkou, ale střihne si ještě sobotní ligovou výzvu v Jablonci, který před pár dny dokázal během utkání Konferenční ligy vynulovat i nebezpečný Brighton z Premier League.