Článek
Členské státy EU chtějí do konce letošního roku dosáhnout dohody o nové půjčce na podporu Ukrajiny v hodnotě přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun), napsal server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Půjčka, za kterou by ručil současný rozpočet EU, se rýsuje jako nejpravděpodobnější varianta, jak by Evropa mohla pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027. Čeští a slovenští představitelé podle bruselského serveru už na říjnovém summitu naznačili, že se na půjčce opět nechtějí podílet.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po říjnovém jednání v Bruselu uvedl, že jeho země požádá partnery o dalších 70 miliard eur (1,7 bilionu korun), které bude potřebovat na svou obranu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na společné tiskové konferenci se šéfem unijních vrcholných schůzek Antóniem Costou po summitu potvrdila, že tuto částku v příštím roce „bude nutné pokrýt“.
EU se v této souvislosti snaží získat další příspěvky od spojenců, jako jsou Kanada a Británie. Část zemí v posledních týdnech opětovně zmínila využití zmrazených ruských aktiv v Evropě. Belgie, kde se většina těchto financí nachází, to ale nadále odmítá.
Snaha prosadit podpůrný balíček pro Ukrajinu, který by pokryl přibližně dvě třetiny ze 70 miliard eur, se časově překrývá s náročnými jednáními o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034. Pravděpodobně se rovněž vyostří napětí mezi zeměmi, které poskytují Ukrajině většinu pomoci, a těmi, jejichž příspěvky jsou ve srovnání s nimi poměrně malé, poznamenal server Politico.
Prezidenti a premiéři zemí Unie se loni v prosinci dohodli na první půjčce pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Stejně se tyto země chtějí zachovat i nyní. Čeští a slovenští představitelé na říjnovém summitu EU naznačili, že se do půjčky nezapojí. Podle dvou diplomatů se pravděpodobně stejně zachová i Maďarsko, napsal bruselský server.
Podle Politica se ale ukazuje, že jsou jednání o Ukrajině a o rozpočtu propojená. Největší podporovatelé Ukrajiny v EU už totiž varovali, že by mohli být méně ochotní podpořit požadavky skupiny zemí označované jako Přátelé koheze, která usiluje o navýšení rozpočtu EU v zemědělské a kohezní politice, pokud některé z těchto zemí neprojeví solidaritu s Kyjevem.
„Jak může někdo vážně věřit tomu, že naši daňoví poplatníci budou ochotní poslat byť jen o jedno euro více na kohezní fondy zemím, které se odmítají podílet na obraně proti největší hrozbě pro naši společnou bezpečnost?“ uvedl podle Politica jeden z německých diplomatů.
Jiný unijní diplomatický zdroj nicméně uvedl, že EU musí najít způsob, jak financovat Ukrajinu a zároveň zajistit prostředky na kohezní politiku, na níž je mnoho členských států závislých. „Z politického hlediska by nebylo snadné vysvětlit, že jsme našli peníze pro Ukrajinu, ale museli jsme přistoupit k rozsáhlým škrtům v unijních politikách určených Evropanům. Bylo by lepší financovat obojí,“ dodal tento zdroj.
Očekává se, že jednání o tom, jak by měla půjčka Ukrajině vypadat, se povedou na mimořádném summitu EU 26. a 27. listopadu v Bruselu. Evropská komise by měla předložit dokument s různými možnými variantami.
