Divočáci se stahují blíž k lidem. Vbíhají i mezi domy a na zahrady

S koncem sklizně zůstala pole prázdná a černá zvěř se dává do pohybu. A to přímo přes frekventované silnice i k zahradám rodinných domů.

Na silnicích sice srážek se zvěří podle policejních statistik za letošní první tři čtvrtletí ubylo - od ledna do konce září jich policisté evidují 932, což je o 1321 méně než ve stejném období loni – na rozdíl od minulého roku už ale mají oběť. Koncem července nepřežil řidič v Moravskoslezském kraji střet s jelenem.

Jakou dohru mohou střety s divokou zvěří na silnicích mít, ukázal incident z noci na pondělí v Tršicích na Olomoucku. Skupina lidí tam po srážce s divočákem dotáhla zvíře na místní fotbalové hřiště, kde z něj udělala nelegální zabijačku. Případem se zabývá policie.

Že tlak černé zvěře na krajinu nepolevuje, dokládají i oficiální data. V uplynulé lovecké sezoně myslivci v tuzemsku odstřelili přes 273 tisíc divokých prasat, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Dlouhodobé statistiky zároveň ukazují výrazné výkyvy – po letech s rekordními úlovky přichází propad a vzápětí další růst.

„Je to dané takzvanými semennými roky, kdy plodí listnaté dřeviny jako dub a buk. V takových letech se střelí méně prasat, protože nechodí na vnadiště a drží se v lese, kde mají dostatek žaludů a bukvic. Zároveň je to ale úživný rok, takže v tom dalším mají bachyně podstatně víc selat,“ vysvětluje Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty. Dlouhodobě rostoucí maxima odstřelených prasat pak přičítá i tomu, že myslivci v posledních letech loví podstatně intenzivněji.

Ještě větší potíže než na silnicích však způsobují přemnožení divočáci přímo v zastavěných částech obcí. Příkladem jsou události z uplynulých dní v Moravském Berouně, kde černá zvěř zdecimovala městský park, nebo nedávné zkušenosti pražských fotbalových klubů s rozrytými trávníky, o kterých Seznam Zprávy nedávno psaly.

Třeba v Černošicích u Prahy je přítomnost černé zvěře v obytných zónách dlouhodobým problémem. Podle myslivců se situace navíc mění v samotném chování zvířat.

„Mnoho divočáků se už narodilo přímo v intravilánu (zastavěná část obce, případně plochy určené k budoucí zástavbě, pozn. red.) s konkrétní zkušeností s městským provozem. Často se sem vracejí a vyvádějí další potomstvo,“ popisuje Tomáš Vorel, předseda Mysliveckého spolku Diana Dobřichovice s tím, že místní už ploty svých zahrad vyztužují stavebními kari sítěmi a zkoušejí pachové ohradníky.

Jak nebezpečné situace přímo mezi rodinnými domy vznikají, dokládá červencový incident ze soukromé zahrady v Černošicích. Divočák do ní vnikl přes plot a vážně poranil fenu jezevčíka.

„Stalo se to kolem 5:45 ráno. V 5:54 už mám totiž zaznamenaný první hovor na městskou policii,“ popisuje útok majitelka zraněného psa. Podle ní však na místo nikdo z hlídek ani myslivců nedorazil. Záchrana mazlíčka na veterinární klinice ji vyšla na 30 tisíc korun. Fena jezevčíka je dnes už v pořádku, podle majitelky ale nyní přišla o štěňata – veterinární klinika to přičítá právě šoku a zraněním, která nedávno utrpěla.

„V tomto případě nebyla situace řešena městskou policií ani myslivci, a to z důvodu, že se prasata na pozemku již nenacházela, jelikož přes pozemky často pouze procházejí,“ potvrdila pracovnice černošické městské policie Klára Petelíková.

Reakce však přišla záhy díky městským odchytovým zařízením. „Následující den po útoku se nám do zařízení podařilo odchytit celou skupinu, o které jsme věděli, že se v místě pohybovala. Šlo o dvě bachyně a šest selat většího vzrůstu,“ uvedl předseda místních myslivců Vorel.

Aby zásahy v zástavbě probíhaly rychle, fungují myslivci v nepřetržitém režimu. Podle Vorla se na něj městská policie nebo starosta obracejí jako na kontaktní osobu a on pak na nahlášené místo okamžitě vysílá myslivce. Místní spolek má navíc rozplánované i pravidelné noční čekané se zbraní na pozemcích přímo v obci, kde je lov povolený.

„Výjezd myslivců totiž musí být okamžitý a převážná většina členů mysliveckého spolku jsou pracující osoby, takže jejich zapojení do výjezdu může ovlivnit i jejich hlavní výdělečnou činnost,“ vysvětluje starosta Černošic Filip Kořínek.

V dalších obcích podél Berounky a Brd situaci jako mimořádnou krizi nevnímají. Podle tamních myslivců i vedení radnic jde o běžný každoroční koloběh, který si navíc lidé často způsobují sami.

„Není to žádná senzace, to opravdu prostě takhle chodí. Přes léto jsou divoká prasata většinou zalezlá v polích, kde mají co jíst. Ve chvíli, kdy se to sklidí, přestěhují se k zahradám, kde mají komposty a různá popadaná jablka. Kdo má zabezpečený pozemek a pořádný plot, tak se tam s tím prasetem nepotká. Kdo ho nemá, tak ho na té zahradě má,“ říká myslivec Michal Kliner z Řevnic s tím, že osvětu o zabezpečení bioodpadu řada lidí bere na lehkou váhu.

Podobně mluví i starosta Mníšku pod Brdy Petr Digrin, podle kterého už se situace nedá srovnávat s minulostí, kdy prasata chodila až na náměstí.

„Není to taková tragédie. Drtivá většina případů je, že lidé sypou jablka za plot, ty ploty mají bez podezdívek. A pak se samozřejmě hrozně diví, že když mají kompost hned za plotem, že je problém. Lidé si neuvědomují, že se přestěhovali do přírody,“ míní Digrin.

Kromě neopatrného chování a lákání zvířat k domům však myslivci v okolí Prahy narážejí i na jiné problémy.

„Co nás trápí nejvíc, je ničení mysliveckých zařízení a vyložená sabotáž naší činnosti. V oblasti Vidoule byly instalovány čtyři posedy – dva byly zničeny motorovou pilou a dva zmizely úplně. Asi někdo potřeboval topivo na zimu,“ popsal již dříve pro Seznam Zprávy předseda Mysliveckého spolku Řeporyje František Čuba.

Kromě toho se myslivci setkávají také s tím, že lidé odchycená zvířata přímo z pastí úmyslně vypouštějí na svobodu.

Došlo k tomu například v pražském Motole, kde neznámý pachatel podepřel padací vrata odchytového zařízení silnou větví, aby z něj mohla tlupa zhruba osmi divočáků bezpečně utéct. Vedle toho myslivcům mizí i drahé fotopasti a celkové škody na poškozeném vybavení tak jdou do desítek tisíc korun.