„Je nezajímá zvěř, ale peníze.“ Zabíjení jelenů a srn ve velkém vynáší statisíce

„V pondělí ráno, ještě za tmy, mi volala paní, že při venčení psa narazila v lese na mrtvá, vyvrhnutá zvířata. Šest kusů. Čtyři jeleny a dva divočáky. Tak jsem se tam jel podívat,“ vypráví bývalý hospodář honitby Varnsdorf Tomáš Palička.

Den předtím - jedenáctého ledna - probíhala v honitbě naháňka. Během společného lovu padlo přes šedesát kusů zvěře. První, co Tomáše Paličku na nálezu čerstvě ulovených těl překvapilo, bylo, že zvěř neměla na zadním běhu nebo žebru připevněnou plombu s unikátním číslem, která se zvěři dává bezprostředně po ulovení. Plomby slouží ke kontrole a evidenci. Dokládají, že lov proběhl legálně, umožňují dohledat původ zvěře a zabraňují pytláctví i neoprávněné manipulaci.

„Ihned jsme zavolali policii, protože to není normální, to je pytláctví,“ popisuje bývalý hospodář honitby Varnsdorf. Druhá věc, která ho překvapila, bylo ohromné množství krkavců kolem.

„Prošel jsem revír a všude jsem nacházel vývrhy. V lese i podél cest. Neřeknu, kdyby to bylo z jednoho nebo ze dvou kusů zvěře, ale to bylo z desítek kusů. Pro představu, jeden vývrh má 15 až 20 kilo, dohromady tedy mluvíme o tuně vnitřností rozházených po lese. Shrnu to, je to prasárna, je to pytláctví, je to porušení veterinárního zákona,“ vyjmenovává Tomáš Palička.

Honitbu ve Varnsdorfu si od konce března minulého roku pronajala firma Jiřího Zerzána, hospodářku tam dělá jeho žena Veronika Zerzánová. Manželský pár spravuje také honitbu v Heřmaničkách-Veselí na Českolipsku. Seznam Zprávy v několika textech popisovaly, že se po dvou lednových naháňkách i v této honitbě našly desítky uřezaných hlav a běhů laní a kolouchů, na videích je vidět zvěř naházená na korbách aut bez plomb a podle soudního znalce mohlo dojít při lovu i k týrání zvířat.

Veronika Zerzánová i Jiří Zerzán se k věci pro Seznam Zprávy odmítli vyjádřit.

Během tří lednových naháněk ulovili komerční střelci v obou honitbách dle výkazu lovu přes 150 kusů zvěře. Bývalý honební starosta honitby Varnsdorf Jan Hladík už několik týdnů před naháňkou pozoroval doslova kupy takzvaného příkrmu, tedy kukuřice, cukrové řepy, prý i zbytků z jídelen.

„To stáhlo veškerou zvěř z okolí. Z Rumburka, z honiteb Horní Podluží, Chřibská, Kozích hřbetů i z Německa. Nikdy jsme tu neměli tolik zvěře,“ ukazuje na fotografie hromad potravy a plastových kýblů poházených v lese. „Důvod? Peníze přece. Na té jedné lednové naháňce se zastřelilo tolik jelenů, co za celé čtyři roky,“ uvádí.

Jeho slova potvrzují i data městského úřadu Varnsdorf. V letech 2022, 2023, 2024 a 2025 bylo v dané honitbě uloveno celkem 26 kusů jelení zvěře. Jen za leden jich ve varnsdorfských lesích zastřelili třiadvacet.

Úřad uvádí, že výsledky hospodaření za rok 2025 zatím nemá kompletně k dispozici, protože myslivecký rok končí až koncem března.

„Pan Zerzán si přes nějakou agenturu objednal lovce z Maďarska. Údajně od nich inkasoval 200 až 300 eur na osobu. I na úřadu byli prý překvapeni, kolik zvěře se za ten den vystřílelo,“ popisuje Jan Hladík. Městský úřad ve Varnsdorfu vydal v lednu 24 loveckých lístků pro cizí státní příslušníky. Přitom za poslední tři roky vydal úřad pouze čtyři povolenky cizincům.

„K tomu je nutné připočíst příjmy z trofejí, které můžou být v desítkách tisíc korun, a prodej zvěřiny, která se u černé zvěře pohybuje od 25 do 50 korun za kilogram a u vysoké zvěře od 50 do 65 korun za kilo,“ vypočítává bývalý starosta varnsdorfské honitby. Odhaduje, že na jedné naháňce mohl Jiří Zerzán vydělat statisíce korun.

To samé se prý děje v honitbě Heřmaničky-Veselí na Českolipsku, kde Jiří Zerzán působí a od března minulého roku i tam dělá hospodářku jeho žena Veronika Zerzánová. I tam se počet ulovené zvěře rapidně zvýšil.

„Oni tam neprovozují myslivost, ale vybíjení zvěře. Revír nemá šanci se reprodukovat. Ještě rok a končí. Tam je jediný štěstí, že zvěř se tam stahuje z vojenských lesů. Nebýt toho, tak honitba je dávno prázdná. Je to jen byznys. Je nezajímá zvěř, ale peníze,“ popsal jeden z lovců, který si nepřál zveřejnit jméno, redakce ho však zná.

Za roční povolenku na rok 2024 zaplatil 25 tisíc korun v hotovosti bez dokladu. Odhaduje, že povolenkářů bylo ve spolku 20 až 30.

„Si to spočítejte. Kolem dvaceti celoročních povolenek, to je půl milionu korun. Teď ty dvě naháňky, kterých se účastnilo kolem třiceti lidí. Za pozici se platilo 5 až 8 tisíc korun, k tomu příplatek za ulovení trofejí, což může být v desítkách i stovkách tisíc korun, a příjem za maso, za zvěřinu,“ vyjmenovává myslivec se zkušeností vedení honební společnosti byznys, který se kolem lovu zvěře točí.

Za průběh naháněk v obou honitbách zodpovídá myslivecká hospodářka Veronika Lojdová-Zerzánová, učitelka na střední lesnické škole ve Šluknově.

„Vámi uváděných akcí se dle našich informací nikdo jiný ze školy neúčastnil. Odborní učitelé samozřejmě to, co jste zveřejnili, četli a jsou znechuceni nemysliveckým přístupem na těchto akcích. Nikdo ale nemůže ovlivnit to, co dělá jejich kolega, který ani momentálně kvůli mateřské dovolené do práce nechodí,“ napsal redakci ředitel Střední lesnické školy Šluknov Rudolf Sochor, který Veroniku Lojdovou-Zerzánovou zaměstnává.

Reportér Seznam zpráv se chtěl myslivecké hospodářky na okolnosti naháněk zeptat v místě jejího bydliště, ale po představení zavřela dveře bytu. Redakce se pokoušela kontaktovat i předsedu spolku Jiřího Zerzána, ale i on po představení reportéra zavěsil. Ani jeden na dotazy zaslané SMS zprávou nereagoval.

Dění v obou honitbách sleduje předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiří Janota prý s velkou nelibostí. Víc ale dělat nemůže.

„Já jsem se koukal, oni nejsou členy Českomoravské myslivecké jednoty, což dneska ani být povinně nemusí. My to můžeme pouze odsoudit. To, co se v těch honitbách stalo, je obrovský exces, je to naprosto nevhodné a neetické chování, které vrhá velmi špatné světlo na celou myslivost,“ uvádí předseda ČMMJ Jiří Janota.

„Jestliže někdo nastřelí 60 kusů, tak by se k té zvěři měl chovat s veškerou etikou a respektem. To se týká těch vývrhů, hlav i běhů nalezených v lese. I to přikrmování je samozřejmě špatně. A jestli se někde přepravuje nebo objeví zvěř bez plomb, tak je to porušení zákonů a předpisů,“ ohrazuje se Jiří Janota.

Současně je ale skeptický v tom, že by policie případ řešila jako trestný čin. Pokud nechytí pytláka takzvaně za ruku, prokazování je složité. A zatím to tak vypadá.

„Policejní orgán nespatřuje, že by došlo k naplnění všech zákonných znaků pro trestný čin týrání zvířat nebo trestný čin pytláctví. Mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty přestupku proti zákonu o veterinární péči na úseku zacházení s živočišnými produkty,“ tlumočila závěr policejního vyšetřování mluvčí českolipských policistů Ivana Baláková.

Ke stejnému závěru došla i varnsdorfská policie po nálezu šesti těl vyvrhnutých jelenů a divočáků den po naháňce.

„Provedeným prověřováním nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu pytláctví, a z tohoto důvodu policisté případ odložili postupem dle trestního řádu,“ napsala redakci mluvčí krajského ředitelství Ústeckého kraje Eliška Kubíčková.

Případy z obou honiteb řeší Státní veterinární správa.

Přesto předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota považuje naháňky za poměrně efektivní způsob lovu.

„Jsou spolky, které naháňky vůbec nedělají, třeba z bezpečnostního hlediska, nebo se jim ekonomicky nevyplatí, ale jsou honitby, kde je to opravdu významný zdroj příjmů. Viděl jsem inzeráty na sociálních sítích, které nabízejí poplatková místa na naháňkách za tisícovku nebo i pět tisíc korun. Záleží na tom, jak je honitba zazvěřená,“ popisuje praxi předseda myslivců.

„Dneska společnost volá po poměrně velkém snižování stavu spárkaté zvěře, která mnohdy opravdu dělá velké problémy, takže řada lidí, třeba z řad lesníků nebo vlastníků pozemků, tomu bude tleskat,“ míní Jiří Janota.