Děckař vysvětluje, jak co nejpřesněji zjistit, zda jste na něco alergičtí

Alergií už je dnes tolik, že je odborníci s klidem označují za civilizační chorobu. „Tyto chronické potíže nemají jednu příčinu, je to vždy kombinace vnějších faktorů: kde se člověk narodil, jestli žije ve velkém městě, na vesnici, kolik má sourozenců, zda chová domácí mazlíčky…, a samozřejmě vnitřních vlivů, především genetiky. Když jsou rodiče alergici, je velice pravděpodobné, že i dítě bude alergické,“ říká imunoložka Jana Vydláková, primářka oddělení imunologických ambulancí Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, v podcastu Marodi, kam si ji pozval pediatr Cyril Matějka, který na sociálních sítích vystupuje jako Děckař.

V rozhovoru mluvili mimo jiné o tom, co dělat, když zjistíte, že vaše dítě, nadšený chovatel koček, psů či jiných domácích mazlíčků, je alergické na srst. „Alergie na kočku je nejčastější z těch zvířecích, ale známe i raritnější, třeba na koně nebo na králíka. Kočka má agresivní alergeny, které přetrvávají dlouho po tom, co ji z nouze věnujete sousedům,“ upozorňuje imunoložka s tím, že nechat doma alergickému dítěti chlupatého kamaráda je riskantní. Alergeny totiž nejsou jen v srsti zvířete, ale i na tlapkách, ve slinách. Lékaři mají v ordinacích k dispozici testy, které jsou schopné odhalit zvlášť psa, kočku, eventuálně další domácí mazlíčky, laboratorní vyšetření pak ukáže i to, odkud přesně alergen pochází.

A je v takovém případě nutné zvíře hned „vystěhovat“ z domova? „Samozřejmě se dá udělat řada preventivních opatření: nemusí spát v ložnici, což je dneska poměrně časté, do dětského pokoje by vůbec nemělo chodit, mělo by se často mýt, aby těch alergenů ubylo, byt je nezbytné vytírat namokro, aby tam nebyl prach…,“ popisuje odbornice v rozhovoru s Cyrilem Matějkou. A v nejhorším případě se samozřejmě dá sáhnout po lehkých antihistaminikách, aby dítě před projevy alergie chránila. Na druhou stranu, pokud by se potíže zhoršovaly, je rozumné dát zvíře někomu jinému a předejít tak rozvoji astmatu.

Kdo má příznaky, ale není si jistý, zda je to alergická reakce, nebo třeba podzimní bacily, má možnost si v lékárně koupit domácí rychlotest, stojí mezi 350 a 700 korunami. Ale odborníci to moc nedoporučují. „Lidé by si drahé komerční testy na vlastní pěst dělat neměli. Lepší je poradit se s praktickým lékařem,“ potvrzuje Jana Vydláková z pražského IKEMu s tím, že oproti testům alergology obvykle zajímá jiný ukazatel - imunoglobulin E, který je zodpovědný za alergické reakce.

„Nejdůležitějším diagnostickým nástrojem je pro nás anamnéza. Je to sice omílaná pravda, ale to, že se vás podrobně vyptám, kdy přesně vás potíže trápí, je klíčové. Zjišťujeme, zda mají symptomy nějakou sezonnost, jestli se zhorší, když přijedete na dlouho nevětranou chalupu nebo někam, kde mají zvíře,“ popisuje praxi imunoložka.

Kožní testy, kdy vám odborník na vnitřní stranu předloktí nakape jednotlivé alergeny, se v ordinacích stále využívají. Mají tu výhodu, že pacient za dvacet minut vidí výsledek na své ruce - tady to mám červené, na tenhle alergen opravdu reaguji. Jinak se samozřejmě dělají laboratorní testy - z jednoho odběru krve se alergolog dozví poměrně hodně a může čísla v čase porovnávat. Dříve se doporučovalo testovat převážně v zimě, mimo pylovou sezonu, ale dnes už se můžete na vyšetření objednat celoročně.

U alergie se v první řadě léčí příznaky, kdy se předepisují medikamenty, které pacientovi uleví od akutních obtíží. „Dáváme mu léky, které utlumí alergickou rýmu a pomohou sliznicím splasknout. Často využíváme i lokálně působící nosní spreje s obsahem kortikosteroidů; skvělé jsou kapky do očí, které zaberou v podstatě ihned,“ upřesňuje Jana Vydláková v podcastu.

Kortikoidům do nosu se však mnozí pacienti brání v domnění, že jim poškodí sliznici. „Pokud se užívají v tabletách, plná dávka je miligram na kilo, to je obrovská nálož. U sprejů je účinná látka v řádech mikrogramů, je to jen aerosol na sliznici, do krevního oběhu se nedostane skoro nic,“ ujišťuje lékařka s tím, že kortikoidy můžou dlouhodobě zlepšit průchodnost, když je nos chronicky ucpaný. Tyto spreje doporučuje střídat s mořskou vodou na omytí alergenů z nosní sliznice. Kombinace léků jsou vůbec v alergologii časté, protože je nutné zakročit proti všem projevům nemoci.

Zkušení alergici to vědí, ti začínající to brzy zjistí: když se blíží sezona, je dobré začít brát antihistaminika s předstihem. Prostě pokud víte, že jste alergičtí na lísky, břízy, olše a další jarní stromy, nasadíte léky už v lednu - v krvi se vytvoří stabilní hladina léku a nástup sezony pak pro tělo není takový náraz.

„Někteří pacienti se naopak snaží minimalizovat farmakoterapii a volí místo léků třeba bylinkové čaje, což může být u alergiků riskantní. Může se jim například zhoršit ekzém,“ upozorňuje Jana Vydláková na slepou uličku a dodává, že jiní pacienti se pro změnu neléčí vůbec: „Nejhůř fungují léky, které se neberou. Takže se nezřídka ukáže, že někdo čtrnáct dní vynechal, protože byl pryč, jiný si zapomněl napsat o recept a tak dále. Kumulativní dávka pak není dostatečná a nechrání.“

Kdo chce léčit alergii takzvaně z gruntu, podstoupí léčbu kauzální, která řeší příčinu obtíží. Pacienti říkají, že chodí na vakcíny, ale odborně se metoda nazývá alergenová imunoterapie. „U hmyzích alergenů máme pouze injekční formu, tam se vybírat nedá. U ostatních alergenů si ale pacienti mohou zvolit, zda chtějí chodit na injekce, nebo si raději aplikovat kapičky či tabletky pod jazyk,“ vysvětluje imunoložka. Právě podjazykové tabletky jsou v poslední době nejpopulárnější, protože není nutné chodit do ambulance.

„Do těla dostáváte mikrodávky alergenu a organismus si na něj postupně zvyká. Imunitní systém pak přestane reagovat přehnaně a začne alergen vnímat jako běžnou bílkovinu. To je ideální scénář, který ale trvá několik let,“ popisuje princip léčby Jana Vydláková a dodává, že pacienti si často myslí, že po imunoterapii zmizí veškeré jejich alergie. Tak to ale není, protože vakcína funguje na jeden konkrétní alergen. Pokud člověk absolvuje imunoterapii na jarní stromy, ta ustoupí, ale například roztoči mu mohou dělat problémy i nadále.