Článek
Vladimir Putin je ochoten setkat se osobně s Volodymyrem Zelenským. Ale ne někde v Istanbulu, Abú Dhabí nebo Washingtonu. Ukrajinského prezidenta pozval do Moskvy s tím, že mu zaručí osobní bezpečnost.
Ruský vůdce nabídku učinil během pondělního telefonátu s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Není to poprvé, šéf Kremlu s takovým návrhem přišel od začátku plnohodnotné války už několikrát.
Schůzka v Moskvě by demonstrovala Putinovo přesvědčení, že Ukrajina nemůže jednat s Ruskem jako rovný s rovným. Ale jako poddaný, který jede za vrchností, a případná dohoda je jen výsledkem její dobré vůle. Takový summit by byl spíše udělením Putinovy audience Zelenskému spojeným s nadiktováním ruských podmínek a ukrajinským souhlasem.
Vůdci válčících stran se k uzavření dohody nebo míru obvykle scházejí ve třetí, neutrální zemi. Putinův návrh zapadá do jeho teorie, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ a nepřátelé se je snaží uměle rozdělit. Tento názor poprvé zformuloval v textu nazvaném O historické jednotě Rusů a Ukrajinců. Esej vyšla v červenci 2021, podepsaná Putinovým jménem.
Jako cesta do Canossy
Příjezd Zelenského do Moskvy by ruské vedení mohlo prezentovat jako ukrajinské podvolení se Rusku a smíření s tím, že Ukrajina více či méně patří k Rusku.
Diplomaté takový způsob jednání označují termínem Cesta do Canossy. S poukazem na rok 1077, kdy se Jindřich IV., císař Svaté říše římské, snažil zrušit klatbu, kterou nad ním vyřkl papež Řehoř VII. Císař přicestoval do města Canossa za papežem, který ho nechal čekat tři dny bosého v zimě a ve sněhu.
„Cílem ruské agrese je likvidace ukrajinské státnosti, zničení ukrajinské společnosti a identity. Ruský problém s Ukrajinou spočíval v posledních letech právě v tom, že ta země se stávala skutečně více ukrajinskou, a ne jen rusifikovanou, trochu jinou provincií Ruska,“ řekl Seznam Zprávám ukrajinský historik Radomyr Mokryk.
„Kdyby Ukrajina byla něco jako Bělorusko, tak by na ni Rusko nezaútočilo. Ale právě ukrajinská snaha odtrhnout se od ruského nebo sovětského impéria, její jinakost od Ruska a její zdůrazňování vlastní identity, to vyvolává hněv Moskvy.“
Nabízí se srovnání se situací po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Sovětské vedení na čele s Leonidem Brežněvem vnímalo spor s Prahou jako jakousi rodinnou záležitost, která se má urovnat doma. Takže vůdce KSČ Alexandra Dubčeka a československého premiéra Oldřicha Černíka sovětští vojáci násilím odvlekli do Kremlu, kde pak československá delegace podepsala nadiktovanou smlouvu o pobytu sovětských vojsk. De facto podepsali kapitulaci.
Jednali jen ministři zahraničí
Zelenského ovšem Rusové do Moskvy násilím dostat nemohou, protože jsou velmi daleko od Kyjeva. A ukrajinský prezident zatím nenaznačil, že by o cestě do Kremlu uvažoval.
Když se ho loni Donald Trump v Bílém domě zeptal, zda by byl ochoten jet do Moskvy, odpověděl ukrajinský prezident sarkasticky: „To je těžké, létá tam teď mnoho dronů a raket.“ Narážel tak na fakt, že ukrajinská armáda ostřeluje Moskvu a okolí.
Zelenskyj a Putin se tváří v tvář setkali pouze jednou. Nikoliv v Moskvě, ale v Paříži. Dne 9. prosince 2019 jednali o situaci na Donbase za přítomnosti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Od začátku masivní ruské invaze v únoru 2022 spolu osobně jednali jen ministři zahraničí Dmytro Kuleba a Sergej Lavrov.
„Na jednání v Istanbulu Lavrov na jakýkoliv návrh říkal, že nemá mandát k žádnému rozhodnutí. Když jsem ho vyzval, aby zavolal do Moskvy, tak odmítl,“ řekl ke schůzce z roku 2022 Kuleba.
