Článek
Donald Trump v posledních týdnech objížděl Spojené státy a snažil se republikánům pomoci udržet většinu v Kongresu. Jen několik dní před klíčovými volbami ale nečekaně mění plány. Zrušil dva víkendové mítinky a místo dalších vystoupení před davy příznivců se chce s voliči spojit prostřednictvím telefonu.
Bílý dům změnu vysvětluje snahou oslovit více lidí během kratší doby. Přichází však ve chvíli, kdy republikáni čelí vyrovnaným soubojům i v tradičně konzervativních státech a Trumpova popularita zůstává podle průzkumů nízká.
Prezident měl v sobotu vystoupit v Kansasu a o den později v Iowě. Jeho tým ale obě akce zrušil a oznámil sérii telefonických mítinků, které mu mají umožnit oslovit voliče v téměř 20 státech.
„Nemám pocit, že bych musel jet do Kansasu,“ prohlásil Trump ve čtvrtek před novináři s odkazem na republikánského senátora Rogera Marshalla, který zde obhajuje mandát. Podle prezidenta si vede velmi dobře, průzkumy však ukazují vyrovnaný souboj s demokratickým vyzyvatelem Adamem Hamiltonem.
Podle deníku The Washington Post změně předcházel rostoucí zájem republikánských kandidátů o Trumpovu osobní účast na jejich akcích. Prezidentův tým nakonec upřednostnil telefonická vystoupení.
Volební souboje přehledně:
Rozhodnutí přesto vyvolalo otázky i uvnitř Republikánské strany. Stratég spolupracující s republikánským vedením v Senátu agentuře AP pod podmínkou anonymity popsal značný zájem stranických představitelů o důvody náhlé změny programu. Jiný zdroj naopak uvedl, že Trumpův tým v posledních dnech získal větší důvěru ve volební vyhlídky republikánů.
Přechod k telefonickým vystoupením je přitom výraznou změnou oproti dosavadní kampani. Velká veřejná shromáždění patří k Trumpovu politickému stylu už od jeho první prezidentské kandidatury. Jen během října absolvoval 25 mítinků.
Ještě ve čtvrtek navštívil Jižní Karolínu, kde podpořil Darline Grahamovou (sestru v červenci zesnulého senátora Lindseyho Grahama) v těsném souboji s demokratkou Annie Andrewsovou. Na pátek má navíc naplánovanou další akci na Floridě.
Právě Jižní Karolína přitom podle agentury AP ukazuje rostoucí obavy republikánů z výsledků voleb. Stát téměř 30 let neposlal do Senátu demokrata, letošní souboj je však podle průzkumů mimořádně vyrovnaný. Šetření The New York Times a Siena University, zveřejněné tento týden, přisoudilo republikánce Grahamové i demokratce Andrewsové shodně 48 procent podpory.
Podobně napjaté souboje se odehrávají také v dalších tradičně republikánských státech, kde se strana snaží obhájit své senátní mandáty.
„Předstírejte, že jsem na kandidátce“
Donald Trump se od začátku kampaně snaží přesvědčit své příznivce, aby listopadové hlasování vnímali jako referendum o jeho prezidentství. Ačkoli jeho jméno na volebních lístcích nebude, opakovaně je vyzývá, aby hlasovali, jako by se sám ucházel o další mandát.
„V těchto volbách vás žádám, abyste předstírali, že jsem na kandidátce,“ prohlásil minulý týden na mítinku na Floridě. Stejnou výzvu zopakoval také v Texasu.
Trumpova strategie ale může mít i opačný účinek, jak naznačují průzkumy veřejného mínění. Prezident zůstává důležitým mobilizačním faktorem pro své příznivce, současně však představuje motivaci k účasti ve volbách také pro své odpůrce.
Podle říjnového průzkumu Marist Poll přibližně 44 procent pravděpodobných voličů vnímá své hlasování do Kongresu především jako vyjádření nesouhlasu s Trumpem. Jen 21 procent jej naopak chápe jako podporu prezidentovi.
Podobné dilema řešili republikáni už během kongresových voleb v roce 2018, kdy Trump intenzivně podporoval jejich kandidáty, demokraté však přesto získali většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Pozornost se nyní soustředí také na předčasné hlasování. Demokratický stratég Max Burns upozornil na údaje analytické platformy VoteHub, které podle něj naznačují výrazný pokles republikánské účasti během posledního týdne před volbami. Současně poukázal na rostoucí aktivitu demokratických voličů v Texasu a Georgii, kterou zachytila také analýza ABC News.
Z předčasné účasti však zatím nelze vyvozovat konečné výsledky. Republikánští voliči mohou ve větším počtu přijít až v samotný volební den.
Spory o pravidla voleb
Vedle kampaně se Trumpova administrativa zapojuje také do právních sporů o průběh voleb. Pozornost v posledních dnech vyvolaly především kroky ministerstva spravedlnosti v Kalifornii a na Aljašce.
V nejsevernějším státě USA se federální vláda domáhá možnosti zasáhnout do potvrzování výsledků senátních voleb v případě těsné porážky republikánského senátora Dana Sullivana. Spor souvisí s kandidaturou dalšího muže se stejným jménem, která podle ministerstva mohla zmást voliče a poškodit republikánského kandidáta. Demokratická kandidátka Mary Peltolaová obvinění z manipulace odmítá.
V Kalifornii se ministerstvo spravedlnosti pokusilo dosáhnout oddělení hlasů přibližně 20 tisíc registrovaných voličů, u nichž zpochybňuje americké občanství. Federální soud však požadavek odmítl s odůvodněním, že by mohl narušit probíhající hlasování. Ministerstvo se proti rozhodnutí odvolává.
Podle amerického experta na volební právo Ricka Hasena představují podobné kroky pokus federální vlády získat větší vliv na organizaci voleb, která je ve Spojených státech převážně v pravomoci jednotlivých států.
„Žaloby v Kalifornii a na Aljašce vnímám jako pokus federální vlády získat oporu ve správě voleb na státní a místní úrovni,“ uvedl pro Seznam Zprávy profesor práva na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a ředitel projektu Safeguarding Democracy.
Podle něj mají tyto snahy jen malou naději na úspěch. „Ústava totiž nesvěřuje výkonné moci pravomoc určovat jednotlivým státům, jak mají sčítat hlasy nebo potvrzovat vítěze voleb,“ vysvětlil.
Současně varoval, že případný těsný výsledek souboje o Sněmovnu reprezentantů by mohl přinést další pokusy federální vlády do volebního procesu zasáhnout.
„Pokud bude souboj o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů těsný, očekávám, že se federální vláda pokusí zasáhnout znovu,“ řekl Hasen.
Zároveň však nepředpokládá, že by samotný volební den musely provázet zásadní komplikace.
„Dobrou zprávou je, že soudy, jednotlivé státy i veřejnost dosud dokázaly federálním zásahům do voleb zabránit. Volby už probíhají, hlasovací lístky se zpracovávají. Očekávám, že volební den proběhne hladce, přesto je namístě zůstat ostražitý vůči možným federálním zásahům,“ dodal pro Seznam Zprávy.
Midterms 2026
Volby do Kongresu USA (midterms) se konají v úterý 3. listopadu 2026. Volí se v nich všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. Mírnými favority v boji o Sněmovnu jsou demokraté. Rostou i jejich šance v Senátu, kde potřebují republikánům vzít „jen“ čtyři křesla. Výsledek může ovlivnit sílu mandátu prezidenta Donalda Trumpa a mohl by mu hrozit i impeachment.







