Článek
„Byli jsme zavražděni. 9. listopadu zhasneme světla v našem domě, kde jsme žili 30 let, vypneme servery a odejdeme. Noviny jsou pryč. Ruské úřady a ruské tajné služby donutily redakci ukončit činnost.“ Tak zní rozloučení jednoho z nejvýznamnějších nezávislých médií v Rusku.
Novaja Gazeta, která navzdory pokračujícím represím přinášela zpravodajství přímo z Ruska, oznámila konec. K rozhodnutí ji podle vedení redakce dohnala kombinace státních represí, ztráty zázemí a nemožnosti získávat finanční podporu od čtenářů.
Šéfredaktor deníku Sergej Sokolov uvedl, že po zařazení do registru „zahraničních agentů“ nemohlo médium obnovit svůj systém darů. Společnosti a banky totiž odmítly umožnit jeho provoz s odvoláním na „vnitřní pravidla“. Redakci navíc vypověděli nájemní smlouvu a podle Sokolova měla jen málo času najít nové prostory.
Na novinách se ukazuje, jak se v Rusku postupně zužoval prostor pro nezávislou žurnalistiku. Režim nejprve novinářům komplikoval práci, potom jim znemožňoval publikovat a nakonec připravil o podmínky k samotnému fungování celou redakci.
Celý příběh nezávislého média je přitom vypovídající o tom, jak opozice vůči ruskému režimu postupně nemůže fungovat v těchto dnech téměř v žádné míře, a to navzdory odvaze jednotlivců.
Ostatně sami novináři ve svém rozlučkovém prohlášení uvedli: „Tohle není jen náš osobní příběh. Je to příběh země a společnosti, které jsou ničeny úplně stejným způsobem.“
Jak se utahují represe v Rusku
Vlastizrada, terorismus, extremismus. Nejtěžší případy v ruském systému se dnes uplatňují i na lidi, kteří se jen vyjádří vůči válce. „Jakmile dnes dostanete obvinění, je jasné, že už jste vinni,“ říká právník Maxim Oleničev.
Novaja Gazeta byla jedním z posledních nezávislých médií, která navzdory rizikům udržovala svou redakci přímo v Rusku. Po začátku války a dalším zpřísnění represí se totiž nezávislí novináři ocitli před zásadním dilematem: zůstat a dál informovat, nebo zemi opustit.
„Lidé v médiích se rozdělili na dva proudy. Někdo chtěl nechat zprávy v běhu, někteří byli přesvědčení, že teď je ten nejdůležitější čas předávat lidem pravdivé informace o tom, co režim dělá. Kromě nich už by zůstala jen propaganda,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy dokumentarista Askold Kurov, který natočil snímek o fungování listu Novaja Gazeta.
„Jiní naopak věděli, že musí zemi opustit. Už před válkou čelili represím a po začátku invaze se zdálo, že Vladimir Putin je schopný téměř všeho. Zůstat v Rusku pro ně představovalo příliš velké riziko,“ dodal Kurov.
Novináři, kteří za svou práci zaplatili životem
Novaja Gazeta, založená v roce 1993 s podporou bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova, si vybudovala i za hranicemi pověst díky investigativní žurnalistice, která ukazovala na problémy režimu.
Pravidelně odhalovala korupci ve vládě, policejní brutalitu, volební podvody a porušování lidských práv v Čečensku. Věnovala se také vyšetřování ruských vojenských operací v zahraničí.
Nelibost Kremlu vůči redakci je přitom dlouhodobě nezpochybnitelná. Za svou práci zaplatilo životem několik lidí spojených s novinami a jejich činností.
Investigativní reportérka Anna Politkovská byla 7. října 2006, shodou okolností v den narozenin Vladimira Putina, zastřelena ve výtahu svého bytového domu v centru Moskvy.
Vzpomínkové akce na výročí vraždy Anny Politkovské v Petrohradu v roce 2020.
Mezi další zavražděné patřili novináři Igor Domnikov a Jurij Ščekočichin, ale také právník Stas Markelov, novinářka Anastasia Baburovová a lidskoprávní aktivistka Natalja Estemirovová.
Terčem útoku se stal i bývalý šéfredaktor a nositel Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov. Útočníci na něj použili červenou barvu smíchanou s acetonem, v důsledku čehož málem přišel o zrak.
Zesilující tlak
Represe vůči deníku se výrazně vystupňovaly po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Už koncem března 2022 redakce pozastavila vydávání kvůli varováním ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor. Později se k publikování vrátila, na podzim téhož roku ale soudy zrušily její licence k vydávání tištěných novin a provozování webových stránek.
Redakce se přesto snažila pokračovat v práci a vedle online publikování hledala i nové možnosti tištěného vydávání.
Část novinářů mezitím Rusko opustila a založila projekt Novaja Gazeta Evropa, který úřady později prohlásily za nežádoucí organizaci. Ze zahraničí dnes působí také další ruská nezávislá média, například Meduza nebo The Insider.
V září 2026 ministerstvo spravedlnosti zařadilo samotný list Novaja Gazeta do registru „zahraničních agentů“. Současně zveřejnilo seznam více než stovky zaměstnanců a dalších osob spojených s publikací, včetně šéfredaktora Sokolova.
Bývalý šéfredaktor deníku Novaja Gazeta a držitel Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov.
Jeho předchůdce Muratov opustil šéfredaktorský post v roce 2023 poté, co byl do stejného registru zařazen.
Tlak na redakci v posledních měsících dále sílil. Šéfredaktor Sokolov byl v polovině října předvolán k výslechu v souvislosti s případem novináře Olega Roldugina. Úřady ho zadržely letos v dubnu kvůli obvinění z neoprávněného přístupu k počítačovým informacím obsahujícím osobní údaje. Podle vedení Novaja Gazeta se případ blíží ke konci a očekává se, že novinář bude brzy čelit konečnému obvinění.
Právě v dubnu také úřady provedly v redakci několikahodinovou prohlídku v souvislosti s Rolduginovým případem.
Část novinářů tak odešla do zahraničí, odkud se snaží v práci pokračovat. Konec moskevské redakce ale znamená další ztrátu pro nezávislou žurnalistiku přímo v Rusku.
Podle organizace Reportéři bez hranic je v současné době v Rusku vězněno 50 novinářů a dalších pracovníků médií.
