Článek
Vládní návrh zákona, který ruší veřejnoprávní poplatky, se ještě může měnit. Ředitel České televize Hynek Chudárek ve čtvrtek večer řekl, že premiér Andrej Babiš (ANO) připustil možnost jiného modelu financování než ze státního rozpočtu.
Chudárek to zmínil po narychlo svolané schůzce na Úřadu vlády, kam za premiérem dorazil v 19 hodin. Už předtím šéf ČT vystupoval s kritikou vládního návrhu na zrušení poplatků před poslanci na výboru pro média. Z jednání, na kterém vystoupil i ředitel Rozhlasu René Zavoral, pak musel Chudárek odejít dříve právě kvůli setkání s Babišem.
Schůzku s generálním ředitelem ČT podle informací redakce vyvolal sám Babiš. Chudárka si chtěl podle zdrojů obeznámených s jednáním ještě jednou vyslechnout a seznámit se s jeho argumenty. Ředitel mu opětovně sdělil své požadavky a apeloval na záruky, které v případě vládní změny pro televizi požaduje.
„Bavili jsme se o tom, že by Česká televize a Český rozhlas mohly být financované jiným způsobem než ze státního rozpočtu, aniž by byli občané zatíženi poplatky. Je tam nějaká inspirace severskými zeměmi, o které pan premiér uvažuje,“ nastínil po setkání ředitel ČT, aniž by chtěl komentoval detaily.
Seznam Zprávy oslovily premiéra Babiše s dotazy na jeho schůzku s Chudárkem. Do vydaní textu nereagoval. Na otázky, zda s předsedou vlády řešil jiný způsob financování veřejnoprávních médií a jestli se bude návrh ještě měnit, neodpověděl ani ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Chudárek by chtěl znát rozpočet několik let dopředu
Vládní politici právě severskými státy často obhajují svůj plán na zrušení poplatků. Například ve Švédsku místo poplatků funguje přímý daňový příspěvek, který se vybírá od každého, kdo má jakýkoliv zdanitelný příjem.
Ve Finsku jsou zase média financována prostřednictvím zvláštní účelové daně Yle, která je vázána na osobní příjem jednotlivce a oddělena od státního rozpočtu. Vedle toho má veřejnoprávní korporace Yle možnost příjmů z omezené obchodní činnosti. Obě daně v těchto zemích tak nejsou příjmem státního rozpočtu, jak navrhuje česká vláda.
V Norsku a Dánsku se pak veřejnoprávní média sice ze státního rozpočtu platí, výše příspěvků je ale známá čtyři roky dopředu. Praxi, kdy jsou rozpočtové principy známé několik let dopředu, požadoval i Chudárek na schůzce s premiérem.
Jak Norové, tak Dánové navíc spoléhají na dohodu v rámci celého politického spektra, aby bylo mediální prostředí stabilní a předvídatelné i v momentě, kdy dojde ke změně vlády. Norský model navíc počítá s tím, že se roční alokovaná částka v aktuálním období 2023 až 2026 může měnit v závislosti na inflaci a růstu mezd.
Babiš podle informací redakce nesdělil Chudárkovi jasnou představu, jaký konkrétní jiný systém financování by nyní mohl zvolit. Řediteli řekl, že ho potřebuje nejprve probrat se „svými legislativci“.
Že by se vládní plán rušící poplatky ještě mohl měnit, Babiš ale připustil už po nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí, kde se na protest proti koaličním snahám sešly desetitisíce lidí. Vládní poslanci právě den před tím protlačili novelu o veřejnoprávních médiích prvním čtením během dramatického hlasování ve Sněmovně ve 4:36 hodin ráno.
„Návrh se může ještě změnit. I způsob financování. I garance nezávislosti České televize,“ řekl Babiš v pondělí novinářům.
Ředitelé České televize a Rozhlasu bojují za stávající systém financování obou médií. Zatímco s Chudárkem se Babiš setkal a projevuje i vůli ke komunikaci, Reného Zavorala z Rozhlasu veřejně kritizuje. Označil ho za aktivistu a vyzval k rezignaci.
Zavoral na jednání sněmovního výboru mimo jiné upozornil, že veřejná diskuze měla předložení novely zákona o veřejnoprávních médiích předcházet. Ohradil se také proti nařčení, že nechce o poplatcích jednat, a vymezil se proti slovům některých koaličních poslanců.
Řediteli Rozhlasu vadí i rychlost, se kterou koalice změny prosazuje. Připomněl, že podobná diskuze například v Británii probíhá několik let, ve Švédsku trvala sedm let. Upřesnil také, že v EU hradí média veřejné služby ze státního rozpočtu patnáct zemí, dvě díky speciální dani a deset prostřednictvím poplatků.
Ministr kultury Klempíř na výboru předtím mluvil o 26 zemích s tím, že změna financování médií veřejné služby tudíž není žádný experiment.
„Nemanipulujme s informacemi, je tu deset zemí s funkčním poplatkovým systémem,“ apeloval na vládní politiky s tím, ať v diskuzích používají pravdivá čísla. Stejně jako ředitel ČT poznamenal, že i Českému rozhlasu narůstá počet poplatníků.
Překotné jednání o poplatcích rozčílilo vedení ČT
Obě veřejnoprávní média požadují, aby jim koalice z roku na rok drasticky neškrtala rozpočty. Česká televize by podle návrhu koaliční novely měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letos plánuje vybrat z poplatků. U Rozhlasu by šlo o ztrátu zhruba 400 milionů korun.
Podle ředitele Chudárka přitom potřebuje pro zachování rozsahu veřejné služby a plnění svých zákonných povinností televize rozpočet alespoň v letošní výši 8,5 miliardy korun, ve kterém představuje příjem z poplatků 6,7 miliardy.
„Pokud bude muset Česká televize hospodařit s asi o miliardu korun nižší částkou, než má nyní, nebude moci fungovat tak, jak má,“ prohlásil ředitel ve čtvrtek před poslanci sněmovního výboru. Vyzdvihl rovněž, že systém poplatků funguje perfektně a že počet poplatníků vzrostl.
Chudárek navíc poslední dny o něco zostřil své vyjadřování o chystané novele. Podle zdroje z ČT ředitele rozčílilo překotné zařazení poplatkové novely na program Sněmovny o víkendu v momentě, kdy před tím bylo avizováno, že se k tomu dojde až v listopadu. Proto začal Chudárek údajně směrem k vládním plánům vystupovat ostřeji.
Už v úterý kritizoval způsob, kterým přes víkend poslanci návrh odhlasovali v prvním čtení. Podle něj prošel „hurá stylem“a dění ve Sněmovně označil za „neuvěřitelně špatné“.
