Hlavní obsah

V Německu demonstrovaly tisíce lidí, Frankfurt hlásí rozbité výlohy a rabování

Foto: Kai Pfaffenbach, Reuters

Rozbíjení výloh během nepokojů ve Frankfurtu nad Mohanem.

aktualizováno •

Podle německého ministerstva vnitra se do podpory demonstrací zapojily také části krajně levicové extremistické skupiny.

Článek

Desetitisíce lidí se dnes po celém Německu zapojily do demonstrací za kvalitnější vzdělávání a nižší životní náklady. Ve Frankfurtu nad Mohanem přerostl protest v násilnosti - účastníci ničili výlohy, vyrabovali několik obchodů a házeli zápalné láhve na policisty. Informovaly o tom agentury DPA a Reuters.

Demonstrace v Německu organizovala iniciativa Gen Z regelt (Generace Z to zařídí), která je plánovala ve 34 městech včetně Berlína, Frankfurtu nad Mohanem či Mnichova. V době rostoucích životních nákladů skupina odmítá povinnou vojenskou službu a požaduje větší investice do vzdělávání.

Ve Frankfurtu několik lidí násilně vniklo do obchodů a ukradlo tenisky a další předměty, terčem útoku se stal také obchod se zbraněmi, uvedla DPA. „Na zasahující policisty byly házeny Molotovovy koktejly,“ uvedla frankfurtská policie s tím, že v centru města se stále pohybují skupiny násilných demonstrantů. Část města v okolí nákupní třídy Zeil, kde se odehrávaly chaotické scény, musela být uzavřena.

Oficiální údaje ze sobotního odpoledne naznačovaly, že účast byla nižší, než organizátoři původně očekávali. Ti počítali se 182 000 účastníky. Policie ve Frankfurtu, Mnichově a Berlíně informovala až o 18 000 demonstrantech, což je polovina z přibližně 36 000 lidí, které uváděli organizátoři.

„Jsme tu dnes, abychom bojovali za mír a svobodu, nikoliv za válku a nátlak,“ řekla v Berlíně mluvčí iniciativy Gen Z regelt Lina Friedrichová. „Nejdůležitější je pro nás lepší podpora zdravotnictví a školství. Jsme proti povinné vojenské službě,“ dodala.

Podle německého ministerstva vnitra se do podpory demonstrací zapojily také části krajně levicové extremistické skupiny v Německu a některé skupiny napojené na zahraniční extremistická hnutí. Některé obchody v německých městech před demonstracemi z obav z možných nepokojů zabednily výlohy a plánovaly předčasné uzavření.

Protesty se konají v době, kdy se Německo snaží oživit hospodářský růst a čelí rostoucímu tlaku na důchodový systém a veřejné služby.

Protesty v Německu navazují na vlnu demonstrací ve Francii, kde v sobotu vyšlo do ulic na 320 000 lidí. I těchto protestů se účastní převážně mladí lidé, kteří požadují lepší podmínky ve vzdělávání a řešení rostoucích životních nákladů. Francouzské úřady nasadily po celé zemi přibližně 70 000 policistů a četníků. Předchozí protesty provázely také nepokoje, rabování a střety s policií.

Doporučované