Článek
Donald Trump se zaobírá myšlenkou obnovit po úterních volbách do Kongresu letecké útoky na Írán. Bez ohledu na to, jak dopadnou. V nich hrozí, že republikáni ztratí většinu v obou komorách Kongresu, tedy v Senátu i Sněmovně reprezentantů.
Není jasné, zda se americký prezident už rozhodl, ale z dostupných zpráv vyplývá, že se na úder připravují americká i izraelská armáda.
Minulý týden Bílý dům společně navštívili velitel amerických vojsk na Blízkém východě admirál Brad Cooper a náčelník generálního štábu armády USA Dan Caine. Zhruba v téže době piloti izraelských vojenských letounů přelétávali přes vzdušný prostor Iráku a Sýrie, což izraelští komentátoři označují za jasný nácvik nové operace proti Íránu.
„Bílý dům už informoval arabské země v okolí Perského zálivu, aby se připravily na krátké, ale intenzivní bombardování Íránu,“ napsal obvykle dobře informovaný deník The Wall Street Journal. Varování dostaly země, které jsou spojenci Washingtonu a staly se letos terčem íránských odvetných úderů, tedy Saúdská Arábie, Kuvajt, Katar a Spojené arabské emiráty.
Varování z Íránu
Známý komentátor a influencer Tucker Carlson na sociální síti X tvrdí, že Trump zvažuje použití jaderné zbraně při útoku na horu Kolang Gaz La, údajně mu to řekl jeho informátor z blízkosti amerického prezidenta. Carlson býval Trumpovým stoupencem, ale pohádali se právě kvůli válce s Íránem, kterou vlivný komentátor odmítá.
Teherán varoval, že tentokrát v odvetě odhodí veškeré ohledy a americké spojence začne bombardovat vším, co má k dispozici.
Západní zpravodajské služby odhadují, že stále může použít až dva a půl tisíce balistických raket s doletem tisíc až 3000 kilometrů. Hrozí také bombardováním amerických lodí a zničením podmořských komunikačních kabelů na dně Perského zálivu.
Američtí generálové vypracovali podle The Wall Street Journal pro Trumpa seznam možností, na co a jak zaútočit. Na seznamu je tentokrát íránská hora Kolang Gaz La, která leží ve vzdálenosti zhruba 20 kilometrů od továrny na obohacování uranu ve městě Natanz.
Nitro hory slouží jako hlubinné podzemní úložiště pro jaderná zařízení a materiál, přičemž Íránci tam nikdy nevpustili inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Podzemní prostory jsou chráněny žulou a andezitem, takže jsou odolné vůči jakýmkoli leteckým útokům.
Připomeňme, že loni v červnu Američané zaútočili bombardéry B-2 na podzemní jeskyně pod horou Fordó, kde Íránci obohacují uran; rozsah poškození komplexu ale není znám.
Rozdělená administrativa
Server Axios s odkazem na své zdroje uvádí, že členové Trumpovy administrativy jsou v názoru na obnovení útoků rozděleni. Ministři obrany a zahraničí Pete Hegseth a Marco Rubio jsou pro, viceprezident J. D. Vance spolu s Trumpovými mírovými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem jsou proti.
Katar se snaží vyjednat dohodu a je v neustálém kontaktu s Teheránem a Washingtonem. Teherán nicméně odmítá všechny návrhy, podle nichž se musí obohacování uranu vzdát.
Trump podle Axiosu koncem minulého týdne telefonicky hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten naléhal na úder proti Íránu, prezident ale ještě není rozhodnutý.
Trh s ropou reagoval v pondělí na zprávy o jednáních prostřednictvím Kataru poklesem cen. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) stála necelých 98 dolarů za barel. Severomořská ropa Brent se pohybovala kolem 107 dolarů za barel. Pokud by ale USA a Izrael zaútočily, trend bude opačný.
Reportáž z Izraele
Podle finančního analytika Petra Lajska ze společnosti Purple Trading je trh velmi citlivý na každou zprávu z Blízkého východu.
„Od začátku července přidala ropa Brent téměř 60 procent a ceny se dostaly na nejvyšší úroveň od konce dubna. Tak prudký růst ale nebyl způsoben pouze výpadky dodávek z Blízkého východu,“ řekl Seznam Zprávám.
„Významnou roli hrála také drahá přeprava a omezené rafinérské kapacity, které jsou kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě a v Rusku nižší zhruba o desetinu. Nyní se situace může znovu zhoršit,“ upozornil.
„Pokud by americký útok na Írán vedl k omezení dodávek z regionu, kombinace drahé přepravy, nižší dostupnosti ropy a nedostatku rafinérských kapacit by mohla ceny znovu vytlačit vzhůru. U pohonných hmot bych se obával především dalšího růstu cen nafty. S příchodem zimy roste její spotřeba na topné účely a její trh je už nyní výrazně napjatější než u benzinu,“ dodal.
Američané jsou před úterními volbami do Kongresu nespokojeni s vysokými cenami pohonných hmot, které vzrostly po začátku války proti Íránu letos 28. února.
Právě nespokojenost s válkou a drahou naftou může mít za následek prohru republikánů ve volbách. Opoziční Demokratická strana si naopak dělá naděje na zisk většiny křesel ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu.
To by Trumpovi v následujících dvou letech komplikovalo některá rozhodnutí; v zahraniční politice se ale na postoj Kongresu tolik ohlížet nemusí.
Aktualizace: Přidali jsme aktuální pondělní ceny ropy.
