Článek
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu v úterý vstoupili do stávky kvůli vládnímu návrhu zrušit koncesionářské poplatky. Vadí jim nejen samotný krok, ale i způsob, jakým byl v prvním čtení schválen. Vládní koalice jej do jednání zařadila na poslední chvíli a hlasování pevně stanovila na 4:36 ráno.
Změny lidé pocítili nejen ve vysílání, ale i v ulicích. Ve velkých městech iniciativa Veřejnoprávně zorganizovala veřejná setkání. Na pražské Václavské náměstí v úterý dorazily tisíce lidí. K pracovníkům médií se přidali také studenti středních a vysokých škol či osobnosti kultury.
Téma veřejnoprávních médií přitom podle průzkumů většinu společnosti nezajímá. „I ta nízká procenta ale znamenají desítky, možná i nižší stovky tisíc lidí. Lidé, kterým na veřejnoprávních médiích záleží, jsou často společensky aktivní, chodí k volbám a jsou připraveni manifestovat své názory,“ popsal redakci sociolog Jan Herzmann.
Že téma mezi lidmi všeobecně nebudí vyšší zájem pak na samotné demonstrace nemusí mít vliv. „Nemusí to být urgentní, protože lidé považují stávající stav za dostačující. Důvěra ve veřejnoprávní média je u nás vysoká, takže jakmile do nich někdo začne sahat, najednou se to pro společnost důležitým tématem stane,“ popsal analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák.
Na Letné čekají přes sto tisíc lidí
Samotná snaha zrušit poplatky a forma schválení pak nemusí být prvotním důvodem, který dostal v úterý lidi do ulic. „Společnost je mobilizovaná už delší dobu. Milion chvilek od doby, co vznikla Babišova vláda, opakuje kritiku a lidé jsou předpřipravení. A teď přišel perfektní moment,“ vysvětlil sociolog z Masarykovy univerzity Jiří Navrátil.
Odborníci zdůrazňují, že protestující jsou zřejmě v drtivé většině voliči opozice. Ve zrušení koncesionářských poplatků vidí útok na nezávislost médií.
Herzmann pak upozorňuje, že s poplatky se mohou překrývat další témata, která lidé současné vládě vyčítají. „Je velmi pravděpodobné, že v manifestaci na Letné se zvednou i jiné, obecnější oblasti. Asi tou nejdůležitější bude obecná kritika vůči ANO a Andreji Babišovi,“ myslí si sociolog.
Od akce, demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, která je naplánovaná na neděli 15. listopadu, sociologové očekávají vysokou účast. Shromáždění organizovaná médii podle nich mohou lidi mobilizovat.
„Když si sečteme účast v Praze a dalších městech, pohybovala se ve vyšších desítkách tisíc. A přitom ta shromáždění nebyla tak medializována a připravována jako Letná. Předpokládám, že přijde vysoko přes 100 tisíc lidí,“ odhaduje Herzmann.
Že půjde o „hodně masovou akci“, se domnívá i Navrátil. „Zapojuje se velká část společnosti, která předtím nebyla součástí mobilizační sítě Milionu chvilek, například osobnosti kolem divadel nebo sportu,“ doplnil.
Na akce pořádané Milionem chvilek přicházejí podle odborníků i méně společensky aktivní lidé. Analytik a sociolog společnosti STEM Martin Kratochvíl upozornil, že vliv může mít i datum konání.
„Roli hraje symbolika 17. listopadu, který bude jen dva dny po demonstraci. Zároveň lze očekávat, že pokud nedojde k politickému uklidnění situace, může to během svátku i pokračovat. Shromáždění na 17. listopadu bývají pokojná, ale mohou nabrat demonstrativní charakter,“ popsal Kratochvíl.
I menší protesty mají význam
Velké účasti se netěšilo jen shromáždění v hlavním městě. Na brněnské náměstí Svobody dorazilo podle odhadů veřejnoprávní média podpořit až deset tisíc lidí. Překonalo tak další velká města, kde se sešly spíše vyšší stovky lidí.
„Jedním z důvodů je, že jde o velké studentské město. Máme několik kateder, které se zabývají audiovizuální tvorbou či žurnalistikou a spoustu studentů humanitních věd a sociálních studií. To je přesně ta populace, která dlouhodobě pozoruje vládní politiku a nesouhlasí s ní,“ zdůvodnil Navrátil.
Brněnský sociolog také připomněl, že v druhém největším českém městě nejsou velké protesty výjimkou. Vlnu nevole v Brně vyvolalo například zvolení Zdeňka Ondráčka (KSČM) do čela sněmovního bezpečnostního výboru v roce 2018. Roli v úterních shromážděních mohlo podle Navrátila hrát také místní studio České televize, které je na fakultu hodně napojené.
Ačkoliv další krajská města tak vysoké účasti nedosáhla, nelze podle Kratochvíla ani shromáždění v nich brát na lehkou váhu. „Praha a Brno mají své unikátní postavení. To, že se lidé sejdou i v místě svého bydliště je od revoluce něco nového. I když to vypadá, že je lidí málo, samotný fakt, že se sešli, má význam,“ popsal.
Vliv na mobilizaci v regionech může mít i lepší místní organizace a lepší komunikace díky sociálním sítím. „Zároveň protesty trvají relativně dlouho, pokud propojíme 24. říjen a 15. listopad. Za takové období nelze mnohokrát svolat velkou demonstraci,“ doplnil Kratochvíl.
Že by shromáždění na podporu veřejnoprávních médií aktivizovalo i další skupiny, se odborníci nedomnívají, očekávají spíše, že se k protestům přidá více lidí z řad studentů či umělců. „Pokud se do protestu na Letné uklidní politická debata kolem médií, může se rozmělnit její obsah. To znamená, že by prostor dostalo více řečníků a zazní více témat,“ doplnil Navrátil.
