Článek
Do závěrečného kola schvalování ve středu Sněmovna poslala vládní novelu, podle níž se mají lidem od 80 let věku jejich důchody zvyšovat v pětiletých intervalech o 500 korun měsíčně. Předloha má rovněž zvednout penzi pracujícím důchodcům a přes odpor opozice uzákonit na návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) jednorázový příspěvek k penzi ve výši dvou tisíc korun, který má stát vyplatit zkraje příštího roku. Příspěvek vláda zdůvodnila tím, že průměrný důchod vzroste příští rok jen o 304 korun měsíčně.
Opozice v téměř tříhodinové debatě označila příspěvek za neadresné a populistické gesto. Podle ní mohly být odhadované náklady ve výši 5,5 miliardy korun efektivněji vynaloženy na vybudování zhruba 2500 míst v domovech pro seniory, neboť těchto lůžek je násobně nedostatek.
Poslankyně ANO Eva Fialová opozici vyčetla, že její bývalá vláda v čele s ODS v tomto směru příliš nepokročila. Exministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že minulá vláda na nové domovy seniorů dala deset miliard korun, zatímco současná na to vyčlenila pro příští rok 100 milionů korun. Během pěti let bude podle Jurečky třeba dalších 22 tisíc lůžek v domovech seniorů, což má stát 44 miliard korun. Juchelkův předchůdce se pozastavil i nad nenaplněnými předvolebními sliby hnutí ANO, že vrátí občanům vše, co jim bývalá vláda vzala. Juchelka nechal výtky bez reakce.
Koaliční poslanci chtějí v rámci novely nahradit takzvané výchovné ve výši 500 korun za každé vychované dítě oceněním za péči, které původně mělo být příplatkem k penzi za péči o handicapované blízké. Výchovné se s odstupem času jeví jako nevyhovující vzhledem k jeho paušálnímu charakteru a nemožnosti rozdělení této složky mezi více pečujících osob, uvedli poslanci v čele s Renatou Oulehlovou (ANO). Náklady státu na penze se tím podle navrhovatelů zvýší v příštích třech desetiletích o 400 milionů až 1,9 miliardy korun ročně.
Miroslav Janulík (ANO) navrhl zrušit ustanovení, podle něhož by se od příštího roku přestala valorizovat část procentní výměry starobního důchodu odpovídající výchovnému. Podobně výchovné chtějí zachovat a zvýšit lidovečtí poslanci s tím, že navýšení pro příští rok by mělo představovat 180 korun ročně. Chtějí také umožnit přiznat starobní důchod při dosažení důchodového věku po získání alespoň 25 let důchodového pojištění.
Jurečka navrhoval od ledna 2028 vyplácet ocenění za péči rovněž stávajícím penzistům, aby nebyli proti novým znevýhodněni. Chtěl by také umožnit, aby příjemci předčasného starobního důchodu mohli rok před dosažením důchodového věku pracovat na poloviční úvazek. Místo úpravy věkové valorizace navrhoval vyčlenit na sociální služby v rozpočtu celkem pět miliard korun v příštích třech letech.
Zdeňka Blišťanová (TOP 09) navrhovala zachovat současnou podobu zvyšování důchodů podle věku a zrušit navrhované zvýšení procentní výměry penzí pro pracující důchodce. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) doporučil upřesnit podmínky započítávání studia na zahraničních školách pro výplatu důchodů a dávek. Nově by se měly vztahovat jen na prezenční studium na zahraničních školách určených vyhláškou ministerstva školství.
Valorizace penzí podle věku představuje podle vlády dodatečné ocenění penzistů, kteří odcházeli do důchodu v jiné ekonomické situaci než nynější senioři. Novela počítá se zvýšením důchodu o 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech a o tisícikorunu po dovršení 100 let. V porovnání se současným stavem si přilepší důchodci, jimž bude 80, 90 a 95 let. Nyní totiž stát přidává tisícikorunu k penzi v 85 letech a dva tisíce korun ve stovce. U pětaosmdesátníků a stoletých novela tedy nic nemění.
Přilepšit pracujícím důchodcům chce vláda až od roku 2028, navrhuje zvýšit procentní výměru vypláceného důchodu o 1,5 procenta vyměřovacího základu ročně. Zvýšením penzí pracujících důchodců chce vláda docílit vyšší zaměstnanosti seniorů a tím i zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Důchody se už dřív za práci v penzi zvyšovaly, ale méně. Minulá vláda místo toho prosadila odpuštění důchodových odvodů 6,5 procenta z výdělku. I toto opatření má zůstat.
Roční výdaje na obě tato opatření by příští rok činily 2,6 miliardy korun, v dalších letech by se suma postupně zvyšovala. V roce 2029 by byla tři miliardy korun, v roce 2035 pak 3,8 miliardy. Do poloviny století by se zvedla na 4,8 miliardy korun, v roce 2060 na 6,4 miliardy.
