Článek
Nejdřív podezírala děti. Napadlo ji, že byly moc dlouho ve vaně s horkou vodou. Pak Ibragimovová prošla vyúčtování řádek po řádku.„Říkala jsem si: Opravdu jsme spotřebovali tolik vody? Co se tenhle měsíc stalo? Ale ne. Problém byl ve zdražení,“ popisuje v reportáži agentury Reuters čtyřiatřicetiletá matka dvou dětí.
Od léta rodině účet narostl zhruba o čtvrtinu na 12 tisíc rublů, tedy zhruba 3 300 korun. Učí na částečný úvazek a záloha na výplatu, která tvoří podle jejích slov zhruba polovinu jejího příjmu, už na bydlení nestačí. „Obvykle mi přijde záloha a hned zaplatím. Tentokrát jsem ale musela peníze doplácet a bylo to dost nepříjemné,“ říká.
Uskromnit se rodina nechce, raději bude víc vydělávat. Další žák na doučování by zdražení pokryl, jenže i to má háček. „Některé žáky ztrácím, protože nesouhlasí se zdražením. Jíst chce každý, ale učit se jako by nebylo nutné,“ krčí rameny.
Nejvíc ji tíží potraviny. „Zdražují strašně, vůbec s cenami nestíhám držet krok,“ říká. Kupuje prý jen celé kuře, porcuje ho a vývar mrazí. „Zkrátka si začínám připadat jako hospodyňka ze Sovětského svazu, která zkouší různé finty.“
Zdražení přišlo po volbách
Za bydlení a energie platí Rusové o víc než polovinu víc než před začátkem války na Ukrajině v roce 2022, jen letos o víc než 13 procent, uvádí agentura Reuters. Tarify se zvedají každý rok kvůli inflaci. Letos ale zdražení přišlo až 1. října, tedy po zářijových volbách do Dumy. Regiony tak schválily jedno z nejprudších zvýšení za poslední roky.
Ozvali se i politici, kteří Kreml obvykle podporují. Komunista Gennadij Zjuganov si stěžoval přímo Putinovi. Za svůj byt v Moskvě prý platí přes 30 tisíc rublů měsíčně, což je víc než průměrný ruský důchod. Předseda Dumy Vjačeslav Volodin vyzval prokuraturu a antimonopolní úřad, aby zasáhly proti „lidem, kteří nemají míru ani svědomí“.
Největší problém ekonomiky
Ruské úřady považují inflaci za největší problém ekonomiky. Ženou ji výdaje na válku a nedostatek pracovníků, letos k tomu přibyl dražší benzin po ukrajinských útocích dronů na rafinerie. Centrální banka v říjnu nechala základní úrok na 14 procentech. Guvernérka Elvira Nabiullinová varovala, že dražší energie lidi jen utvrdí v tom, že ceny porostou dál. Takové obavy jsou už teď nejsilnější za dva roky a banka podle nich mimo jiné rozhoduje o výši úrokových sazeb.
„Udržet inflaci na čtyřech procentech bude s takovými tarify ještě těžší a bude to vyžadovat přísnější měnovou politiku,“ míní ekonom Dmitrij Polevoj.
Na zdražení doplácejí i malé podniky, které už letos zasáhlo zvýšení daní. „Pro podniky, které jsou na trhu dlouho, je to trochu bolestivé, ale snesitelné. U nově otevřených je dopad výrazný, protože vzrostly už samotné náklady na otevření,“ říká manažerka moskevského baru Oněgin Anastasija Zapotejevová.
Zdražení energií navíc přichází spolu s dražšími potravinami a alkoholem. „Jsme vstřícní, ceny držíme do poslední chvíle. Jednou za čas je ale musíme zvednout, protože rostou tarify,“ dodává.
