Boj o švarcsystém pokračuje, do akce jdou odbory

Poslanci se v úterý znovu zabývali pravidly pro práci přes platformy, která mají zlepšit podmínky pro jejich pracovníky. Vláda spolu s těmito pravidly mění i zákoník práce, podle kritiků tím ale legalizuje většinu současného švarcsystému.

Při posuzování, jestli lidé formálně pracují jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), nebo vykonávají takzvanou závislou práci jako běžní zaměstnanci, se bere do úvahy několik znaků.

Roli hraje například to, zda pracovník vykonává svou práci jménem zaměstnavatele nebo jestli ji vykonává osobně. K nim by nově měla přibýt i podmínka, že pracovník vykonává práci v určené pracovní době.

To podle kritiků novely výrazně rozvolňuje kritéria pro posuzování švarcsystému a de facto jej legalizuje.

„Práce v určené pracovní době je nejproblematičtějším znakem. Po covidu se běžně stalo, že zaměstnanci mají flexibilnější pracovní dobu, pracují z domu, mají home office. A teď my úplně naprosto nepochopitelným způsobem říkáme, že pokud určená pracovní doba bude absentovat, tak je legitimní toho člověka převést na OSVČ,“ říká poslankyně Pirátské strany Irena Ferčíková Konečná.

Společnost PAQ Research odhadla, že tato pravidla by vedla k legalizaci 70 až 90 procent současného švarcsystému, tedy práce zhruba 53 tisíc lidí, která je nyní postihovatelná jako zastřené zaměstnávání.

Odboráři zase vypočítali, že za každých 10 tisíc zaměstnanců, kteří se stanou platformovými pracovníky se statusem osob samostatně výdělečně činných, přijdou veřejné rozpočty na nižších sazbách daně z příjmu a zdravotního a sociálního pojištění o 2,4 miliardy korun ročně.

„Daňové kobře tím vypíchnou oči. My to čteme tak, že existuje společenská objednávka někoho, kdo si nepřeje, aby soud o jeho zaměstnancích rozhodl, že pracují ve švarcsystému. Tyto objednatele samozřejmě motivuje to, že z toho budou mít vyšší zisk,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje varování PAQ Research i odborů za přehnané, protože nejde o statistiky skutečně zjištěného švarcsystému, ale o modelový odhad.

Na dotaz Seznam Zpráv, proč se mezi kritérii pro posuzování závislé práce objevila i pracovní doba, pak odbor komunikace ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) uvedl, že nejde o nový prvek českého pracovního práva, protože s ní počítá jako s podmínkou závislé práce už současné znění zákoníku práce.

„Navrhovaná úprava však její právní postavení mění a nově ji zařazuje mezi znaky vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Důvodem je skutečnost, že možnost zaměstnavatele určovat, kdy má zaměstnanec vykonávat práci nebo být k jejímu výkonu připraven, představuje jeden z projevů nadřízeného postavení zaměstnavatele,“ napsal odbor komunikace.

Mezi hlavní zastánce nové úpravy z řad zaměstnavatelů patří Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR). „MPSV udělalo velmi dobrou práci a vzalo veškerou judikaturu (rozhodnutí soudů, pozn. red.) posledních let a snažilo se upravit novou definici tak, aby dávala smysl,“ prohlásil šéf SOCR Tomáš Prouza.

Klíčovým faktorem je podle Prouzy hlas samotných platformových pracovníků, z nichž většina si přeje zůstat ve formě samostatně výdělečně činných osob. Případný problém vidí spíše v nedostatečné kontrole státu než v samotné definici.

„Pořád platí, že když jde Státní úřad inspekce práce někam na kontrolu a zabývá se závislou prací, tak si sice nechá formálně předložit smlouvy, ale stejně zkoumá reálný výkon činnosti. Takže když stát chce, tak to umí, a ta nová definice tomu v tom nezabrání,“ řekl Prouza Seznam Zprávám.

Podle informací Seznam Zpráv původní návrh MPSV se zahrnutím pracovní doby určené zaměstnavatelem coby podmínky závislé práce nepočítal a do předlohy se dostala právě na návrh Svazu obchodu a cestovního ruchu. Tomáš Prouza to na přímý dotaz redakce nepopřel.

„My jsme ji prosazovali ve chvíli, kdy se chystal čistě ten platformový zákon. Myslím si, že je to správně, protože to neotvírá prostor pro desítky tisíc nebo půl milionu lidí, aby přešli ze zaměstnanců na OSVČ. To je prostě nesmysl,“ uvedl.

K současné podobě návrhu se kriticky vyjádřili i někteří představitelé koaličního hnutí SPD, například členka Výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková. „Nelíbí se nám to. Budeme o tom jednat před druhým čtením a uvidíme, kam se nám to povede dostat. Zkusíme se domluvit na pozměňovacích návrzích,“ řekla poslankyně počátkem října Novinkám.

Zastánce by volnější pravidla mohla najít mezi poslanci opoziční ODS. „Předpokládám, že budou z naší strany podány kvalifikované pozměňovací návrhy a podle jejich posouzení vládní koalicí se rozhodneme o konečném hlasování,“ napsal Seznam Zprávám šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Odbory mezitím proti chystaným změnám spustily kampaň „Nechci IČO“, v níž před dopady připravované legislativy varují zaměstnanci z různých oborů. Zároveň se odboráři chystají na schůzi sněmovního Výboru pro sociální politiku, který se bude novelou zákoníku práce zabývat v polovině listopadu.

„Už jsem informoval vedení výboru, že určitě přijdeme ve větším počtu a budeme se snažit argumentovat a vstupovat do toho jednání,“ říká Středula.

Projednávaná evropská norma, v rámci jejíhož převodu do českého práva se úprava zákoníku práce řeší, má posílit ochranu platformových pracovníků.

Nově zavádí například takzvanou vyvratitelnou právní domněnku pracovního vztahu. V praxi to znamená, že pokud okolnosti spolupráce mezi digitální platformou a pracovníkem vykazují znaky závislé práce, bude se automaticky považovat za zaměstnání, nikoliv za běžné podnikání.

Směrnice také vyžaduje transparentnost algoritmického řízení platformové práce a lidský dohled nad automatizovanými rozhodnutími, například při přidělování zakázek nebo zablokování účtu.

„K transpozici jsme přistoupili minimalisticky a držíme se naprostého minima. Nepřidáváme nic, co by mohlo komplikovat podnikání v České republice,“ prohlásila při úterním jednání v Hospodářském výboru vrchní ředitelka sekce legislativy ministerstva práce a sociálních věcí Dana Roučková.