Na konfliktech vydělávají sociální sítě a bude hůř, říká expert Šlerka

Na sociálních sítích často dostávají největší prostor lidé s vyhraněnými názory. Agresivní komentáře a konflikty pak mohou vytvářet dojem, že je společnost rozdělenější, než ve skutečnosti je.

Právě na to upozorňuje kampaň Jsme tu!. Tu spustili před oslavami 17. listopadu organizátoři Koncertu pro budoucnost, který se jako každý rok bude konat na Václavském náměstí. Kampaň chce povzbudit dosud mlčící uživatele, aby se zastali lidí čelících online útokům.

Podle Josefa Šlerky, odborníka na sociální sítě, však problém nespočívá jen v chování samotných uživatelů. Významnou roli hrají algoritmy a obchodní model platforem, které vydělávají na pozornosti lidí. „Vyděláváme sociálním sítím a svému duševnímu zdraví škodíme,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy expert, který působí na Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Jsou Češi skutečně tak rozdělení, jak se zdá na sociálních sítích?

Na sociálních sítích vidíme hlavně lidi, kteří mají silný názor. Vidíme tedy společenskou menšinu, která je ale silná v tom, co chce říct. Sociální sítě bychom proto nikdy neměli brát jako jednoduchý obraz toho, co si společnost myslí.

Většina lidí na sociálních sítích se například do politických debat téměř vůbec nezapojuje. Trochu zjednodušeně můžeme říct, že velká menšina vytváří velkou většinu všech komentářů. Platí to jak pro sociální sítě, tak pro diskuze na nejrůznějších serverech.

Myslím si, že česká společnost je spíš fragmentovaná než polarizovaná. Je tady spousta ostrovů, které mají na něco ostrý názor, ale myslím si, že pořád nejsme v situaci, kdy bychom měli společnost rozštíplou na dvě části a toto rozdělení se stále zvětšovalo, jako jsme to například viděli v Maďarsku nebo vidíme v Polsku.

Proč na sociálních sítích získávají tolik pozornosti konfliktní a agresivní příspěvky?

To je strašně jednoduché. Sociální sítě fungují na tom, že na nich dlouho zůstanete. A zůstanete na nich dlouho, když nějakým způsobem zaujmou vaši pozornost.

Nejsou optimalizované přímo na konflikt, ale my se do konfliktů rádi zapojujeme. Sociální síť tak od nás dostává signály, že nám konflikt vyhovuje, a dává nám ho víc. Vzniká tím pozitivní zpětná vazba. Čím více negativních příspěvků nám ukazuje, tím více se pod nimi angažujeme. Vyděláváme sociálním sítím a svému duševnímu zdraví škodíme.

V čem vidíte největší nebezpečí současných algoritmů?

Dnešní algoritmy se přestaly tolik věnovat obsahu, který vás zajímá a který jste sami chtěli vidět. Místo toho se začínají soustředit na to, aby poznaly, do kterých příspěvků se nejvíce zapojíte. A to jsou dvě různé věci.

Můžete chtít sledovat kulturní stránky nebo stránky města, ve kterém žijete. Sociální síť ale zjistí, že čas od času věnujete více času nějakému konfliktu kulturních hodnot, a začne vám servírovat čím dál víc obsahu, který jste původně vůbec nechtěli vidět.

Problém je, že sociální sítě jsou dnes spíše algoritmickými televizemi, kde vidíte obsah, který jste si neobjednali. V minulosti jsme přece jen mnohem více vídali příspěvky přátel nebo stránek, které jsme sledovali. A to je, myslím, dnes největší problém.

Mohou sociální sítě společnost skutečně rozdělovat, nebo jen ukazují rozpory, které už existují?

Problém je, že sociální sítě nefungují jako zrcadlo, ale jako zesilovač. To, co je za normálních okolností slabým signálem, zesilují do velkých rozměrů. Nafukují něco, co by se v běžném každodenním životě zdaleka neprojevovalo s takovou mírou emocí, vulgarity nebo důležitosti. Potřebují tedy nějaký základ ve společnosti, ale ten základ prostě nafukují.

Jak online agresivita ovlivňuje lidi, kteří se do diskusí nezapojují?

O tom máme bohužel velmi málo výzkumů, ale můžeme zhruba soudit, že velkou část lidí agresivita odradí od toho, aby se vůbec zapojovali.

Když vidíte debatu, která je vulgární a neférová, často už ani nejde o diskuzi k nějakému článku, ale bývá to jen přestřelka mezi lidmi, kteří se navzájem urážejí. Pokud nemáte chuť se nechat urážet, vaše ochota zapojit se samozřejmě klesá. V určitém ohledu to může vést až k pasivitě lidí, kteří takové prostředí odmítají.

Myslím si, že zajímavou ukázkou je český Twitter (jde o dřívější název, nyní se tato sociální síť nazývá X, pozn. red.), kde vidíme čím dál větší hrubost účastníků debat. Stále více lidí, kteří nemají chuť se nechat urážet, se do nich přestává zapojovat.

Může podle vás pomoci, když se lidé začnou v internetových diskuzích více zastávat těch, kteří čelí útokům?

Sociální chování je nakažlivé. Je to zvláštní teze, ale je to tak. Chováte se podle prostředí, ve kterém jste, a reagujete na něj. Pokud jste v prostředí, které je agresivní a sprosté, buď tam nechodíte, nebo se začnete chovat stejně.

Pokud se ale podaří vytvářet prostředí, ve kterém lidé uvidí, že ne všichni se chovají hrozně, zvyšuje se šance, že se i ostatní začnou chovat normálně a slušně. Takže mně to smysl dává.

Často vidíme, že se pod příspěvkem seběhnou lidé, kteří autorovi nadávají a urážejí ho. Není to nic příjemného. Je proto dobré, když ten člověk vidí, že ne všichni se k němu chovají ošklivě. Do určité míry mu to může pomoci i psychicky.

Co by se muselo změnit, aby sociální sítě společnost tolik nerozdělovaly?

Myslím si, že by se musel změnit jejich obchodní model. Dokud budou platformy vydělávat na tom, že na nich lidé zůstávají, vracejí se a hodně lajkují, místo aby byly placené třeba z předplatného, situace bude taková, jaká je, a bude ještě horší.