Článek
Polsko po teroristickém útoku v Krakově, kde útočník v sobotu zabil šest lidí a dalších 15 zranil, zalila obrovská vlna dezinformací, uvedl na síti X místopředseda polské vlády, ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Nejde podle něj o náhodu, ale o pokus rozeštvat Poláky v situaci, kdy je společnost zvláště náchylná podlehnout strachu a emocím. Vybídl proto své krajany, aby nesdíleli informace, jejichž zdroj nelze ověřit, řídili se pokyny státních složek a institucí a nedovolili, aby emoce nahradily fakta.
„Rozsah tohoto jevu je značný: digitálním platformám jsme nahlásili více než 2000 účtů, které šířily nepravdivé narativy. Patří mezi ně i automatizované internetové boty, které publikují obsah v několika jazycích. Identifikovány byly také desítky účtů, které využívají ruštinu nebo obsahují odkazy na Rusko,“ napsal vicepremiér, podle kterého tyto signály vyžadují zvláštní pozornost, ačkoli samy o sobě ještě neukazují na původ či místo koordinace celé operace.
„Nejrozšířenější falešné narativy dosáhly za posledních 24 hodin celkem více než 250 milionů zobrazení. Tyto nepravdivé zprávy jsou systematicky potlačovány, avšak jejich účel je jasný: mají vyvolat strach, rozdmýchat nenávist, poštvat Poláky proti sobě a podkopat důvěru ve stát a jeho instituce. Zneužívají tragédii a lidské emoce k prosazování dezinformačních cílů,“ zdůraznil.
Počáteční vlny lživých zpráv postupně slábnou, objevují se však nové, a proto vicepremiér rozhodl o pokračování „krizového režimu monitorování a reakce“.
Polská tisková agentura PAP poukázala na pět hlavních falešných verzí událostí, šířených po internetu. Jedna z prvních tvrdila, že se na místě činu nenacházela policie, anebo dorazila pozdě.
Kupříkladu šéfredaktor opoziční televize Republika Tomasz Sakiewicz tvrdil, že na místě činu v Krakově není policie, protože „pravděpodobně všechny zálohy byly odeslány do Varšavy“. Ve skutečnosti jeden z policistů stál v té chvíli za Sakiewiczem - byl v civilu, v černé bundě, ale na levém rukávu měl policejní znak. Tvrzení o pozdní reakci také dementovala polská policie: „První hlídka zasáhla již 23 vteřin po oznámení (o střelbě)“.
První výstřely podle ministra vnitra Marcina Kierwińského vypálili policisté na útočníka už tři minuty po oznámení střelby.
Na internetu se objevilo také množství obrázků upravených umělou inteligencí. Autoři dezinformací například na bundu útočníka přidávali symbol protifašistického hnutí, který tam ve skutečnosti neměl.
Bezmála dva miliony shlédnutí zaznamenala falešná zpráva s údajným útočníkovým bratrem. Muž, vydávající se za sourozence atentátníka, pak tvrdil, že šlo o „provokaci zahraničních blogerů, kteří se snažili získat si popularitu“, ale že osobně odsuzuje terorismus.
Pár hodin po útoku se objevila také falešná zpráva, že na střeše kostela Nanebevzetí Panny Marie, poblíž místa činu, je druhý útočník. Zpráva zaznamenala milion zobrazení. Rozruch ale nejspíše vyvolal kněz na terase, žádný další útočník neexistoval.
Falešné informace, že útočník je polský voják, popřel vicepremiér a ministr obrany Wladysław Kosiniak-Kamysz. Expert Michal Marek upozornil, že tyto informace se šířily také v ruském a běloruském informačním prostoru. Rusové se tak pravděpodobně snažili zhoršit pověst polské armády, usoudil.
