Článek
Když přijde na zdravotní hrozbu, Česko nemá jednotnou metodiku, jak ji vyhodnotit. Systém ochrany veřejného zdraví má problém s koordinací, komunikací rizik, ale i s nedostatkem peněz, personálu a s celkovou roztříštěností, která s sebou nese rizika. Je proto nezbytné celý systém posílit, aby byla země schopná krizím předcházet nebo na ně reagovat. Vyplývá to ze zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Jeho šetření se uskutečnilo letos v únoru.
„Ve všech hodnocených oblastech byla omezená dostupnost lidských i finančních zdrojů označena za zásadní překážku, a to na krajské i celostátní úrovni,“ konstatuje zpráva ECDC k připravenosti Česka na mimořádné události.
Jedním z hlavních nedostatků, na které evropský úřad upozorňuje, je dosud nedokončený zastřešující plán připravenosti a reakce na zdravotní hrozby. Na něj by měl být navázaný i jednotný plán krizové komunikace.
Systém ochrany veřejného zdraví je navíc v Česku značně decentralizovaný. Každá ze 14 krajských hygienických stanic má vlastní postupy pro odhalování a řešení zdravotních událostí. Evropský úřad proto varuje, že související případy nákazy z různých krajů tak mohou zůstat neodhaleny.
Česko sice má krizové plány, podle ECDC nemá ale dostatečně jasně stanovená pravidla spolupráce mezi institucemi v situacích, kdy se zdravotní hrozba teprve rozvíjí a ještě není vyhlášen krizový stav. Problém také podle úřadu je, že neumíme zpětně vyhodnotit zdravotní krize a poučit se z nich.
Na jednotném plánu pracujeme, reaguje ministerstvo
Evropský úřad také upozorňuje na zastaralé strategie. Ve zprávě zmiňuje konkrétně pandemický plán pro chřipku z roku 2011 a plán pro ptačí chřipku z roku 2012. „Doporučuje se pravidelná aktualizace každé čtyři roky, pandemické plány jsou však zastaralé,“ konstatují evropští odborníci.
Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje, že připravenost se v Česku budovala po jednotlivých typech hrozeb. „Chybí zastřešující plán, který je propojí. To doporučuje i ECDC a právě na něm pracujeme. Nyní zpracováváme analýzu zdravotních hrozeb a hodnocení rizik, na kterých plán stojí,“ říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Martin Novotný.
Podle zprávy evropského úřadu nemá Česko ani celostátní plán, jak během krize zajistit dostupnost základních zdravotních služeb. Sice existují v rámci jednotlivých nemocnic, ale například laboratoře, ambulantní a další služby takové plány nemají. Úřad proto doporučuje, aby tuzemsko vypracovalo seznam služeb, které mají být během mimořádných událostí upřednostněny, a také zajistit systém, který bude na celostátní úrovni monitorovat v čase jejich dostupnost.
Zpráva také upozorňuje, že Česko je sice schopné navýšit kapacity při mimořádné události a má kvalifikované týmy záchranné služby, při zvládnutí rozsáhlejší události je však kapacita omezená. V ochraně veřejného zdraví také chybí kvalifikovaní zaměstnanci, přičemž je problém je udržet kvůli nižšímu ohodnocení.
První česká prověrka
Evropský úřad začal zkoumat připravenost států na mimořádné události po pandemii covid-19. Tehdy se ukázalo, že systémy ochrany veřejného zdraví v jednotlivých zemích mají mezery. Evropská unie proto stanovila, že je nutné připravenost států prověřovat každé tři roky. Česko takovou prověrkou prošlo poprvé a nyní má devět měsíců na to, aby předložilo akční plán, v němž popíše, jak se s doporučeními úředníků vypořádá.
Podle Ministerstva zdravotnictví budou na zjištění evropského úřadu reagovat dva legislativní návrhy, které jsou součástí připravované reformy ochrany veřejného zdraví.
Prvním je novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která mimo jiné ukotví plánování připravenosti a hodnocení zdravotních hrozeb a která už prošla vnitřním připomínkovým řízením. Druhým je návrh zákona o Národním institutu veřejného zdraví, který sjednotí řízení a koordinaci hygienické služby. „Je ve vnitřním připomínkovém řízení a nyní vypořádáváme připomínky,“ uvedl mluvčí resortu Martin Novotný.
Oba návrhy vznikaly ještě před zveřejněním evropské zprávy, ale podle Ministerstva zdravotnictví řeší popsané body: roztříštěnost, koordinaci a sdílení informací. „Předběžná zjištění expertů z ECDC jsme znali už od jejich mise v Česku v únoru 2026,“ vysvětlil Novotný.
V přípravě je podle něj i nový pandemický plán. „Analýzu stávajícího plánu jsme dokončili a nyní zpracováváme odbornou část nového plánu. Nebude zaměřen jen na chřipku, ale na všechny respirační patogeny s pandemickým potenciálem. Zohlední také zkušenosti z covidu-19,“ uvedl Novotný.
WHO: Musíte jasně, rychle a upřímně komunikovat
Podle Zsofie Pusztai z české pobočky Světové zdravotnické organizace, která se do hodnocení připravenosti zapojila, je klíčové posílit systém jako celek. „Abyste byli lépe připraveni na cokoli, co přijde. Nemusí to být covid. Může přijít obyčejná povodeň, incident s kojeneckým mlékem nebo vlna veder. Systémy ochrany veřejného zdraví také musejí dokázat komunikovat s veřejností jasně, rychle a upřímně,“ říká odbornice, která pomáhá v Česku s přípravou reformy veřejného zdraví.
Podle ní byl covid-19 pro země varováním. „Domnívaly se, že jejich zdravotnické systémy jsou v dobrém stavu, a možná také byly. Pandemie ale ukázala, že větší pozornost potřebují i kapacity v oblasti veřejného zdraví – prevence, připravenost, epidemiologický dohled a srozumitelná komunikace,“ říká Pusztai.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) složil v lednu novou pracovní skupinu, která připravuje reformu ochrany veřejného zdraví. Má vzniknout centrální úřad, který sloučí hygienické stanice a zdravotní ústavy pod jednu střechu. V rámci něj by mělo fungovat i Oddělení pro krizové situace. A to nejen pro pandemii, ale i pro větší epidemie a jiné krize.
Klíčové proto bude, s jakým rozpočtem nakonec bude nová instituce hospodařit. Přestože totiž odborníci upozorňují na podfinancování systému ochrany veřejného zdraví dlouhodobě, letos ministerstvo propad ještě prohloubilo - zkrátilo peníze na provoz krajských hygienických stanic o více než třicet procent.
