Neexistuje právo na stejnopohlavní manželství, říká nový poradce vlády

Lidskoprávní organizace apelují na vládu, aby zrušila jmenování Jakuba Kříže, Daniela Blacka a Taťány Kuchařové do rady pro lidská práva. Podle kritiků práva menšin nehájí, ale jdou proti nim. Rada to odmítá. Co od ní teď čekat?

Hostem Ptám se já je nový člen Rady vlády pro lidská práva Jakub Kříž.

Organizace na ochranu lidských práv opakovaně upozorňují na kontroverze kolem nových členů lidskoprávní rady a volají po jejich odvolání, obavy vyjádřily i demonstrací v centru Prahy v polovině října.

Poukazují přitom na Křížovu spolupráci s protipotratovým Hnutím pro život či s Aliancí pro rodinu. A připomínají jeho výroky k manželství pro všechny, interrupcím nebo zákazu bití dětí. Kuchařovou kritizují za využití queer tématu při rozvodu, Blacka za prosazování zákazu operativní změny pohlaví.

Kříž i Kuchařová výhrady odmítají a prohlašují, že kritice nerozumí a že se lidskými právy zabývají dlouhodobě.

Například podle organizace Transparent jejich výběrem vláda Andreje Babiše (ANO) vytváří platformu pro omezování již dosažených práv a hrozí, že se z odborného poradního sboru stane nástroj pro legitimizování předem daného politického směru. Znepokojení vyjádřila i bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Kříže, Kuchařovou a Blacka jmenovala vláda do rady pro lidská práva v září ve snaze doplnit její chybějící členy. Místa v radě se uvolnila poté, co kvůli přesunu lidskoprávní agendy z Úřadu vlády pod tři ministerstva na konci června rezignovalo z vládních rad pět desítek expertek a expertů.

Jsou obavy lidskoprávních organizací oprávněné? Hrozí v Česku omezování práv a svobod? A jaké jsou hlavní priority nových členů rady?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Výběr toho nejzajímavějšího, co zaznělo:

1:00 Už utichly protesty proti vám? - Informace o tom se ke mně dostanou a zdá se mi, že pravděpodobně utichly. (…) Jsem člověk, který se lidskými právy zabývá 20 let. 15 let působím v advokacii, věnuji se jim jak akademicky, tak v praxi. Všechny čtyři knihy, které jsem publikoval, se nějakým způsobem lidských práv dotýkají, k tomu desítky vědeckých článků. Jako advokát jsem například zastupoval doživotně odsouzeného vězně, kde se následně po intervenci ze Štrasburku dospělo k závěru, že se jednalo o justiční omyl, a byl jako první v historii naší země propuštěn. Věnoval jsem se svobodě slova, svobodě projevu. Zastupoval jsem klienty v desítkách řízení před Ústavním soudem s pozitivním výsledkem. To znamená, myslím, že nějakou lidskoprávní expertízu mám.

3:00 Čemu byste se v Radě chtěl věnovat? - Třeba chci, aby v diskuzích, které se týkají zájmu dětí, byl vždy na prvním místě zájem dítěte, nikoliv zájem dospělých. Chci třeba, abychom si mohli posílat zprávy přes WhatsApp, aniž by se plošně skenovaly. Aby se lidé nemuseli bát, že třeba nějaký hloupý vtip na sociálních sítích budou muset vysvětlovat jako zločin z nenávisti. Nebo aby se nějakým způsobem nově promýšlelo, možná konstituovalo, právo žít offline, žít prostě mimo digitální sféru, aniž by to znamenalo vyloučení ze společnosti. Chci, aby stát respektoval, že není všemocný a že lidská práva jsou mantinelem moci. Ale samozřejmě ten můj pohled je komplexnější a dodávám, že kdykoliv mluvíme o právech, musíme mluvit také o povinnostech, protože to je prostě protiváha každého práva.

5:00 Budete prosazovat zákaz interrupcí? - Nemám v počítači napsaný návrh zákona na zákaz interrupcí.

6:00 Chtěl byste otevřít nějaké téma týkající se trans lidí? - Ústavní soud před dvěma až třemi lety zrušil část té úpravy, která se týká změny pohlaví, a současně do odůvodnění toho svého nálezu napsal, že je nezbytné přijmout novou právní úpravu, a to se doteď nestalo. (…) Určitě se s lidmi z transgender hnutí na řadě otázek neshodneme, ale můj pohled je, že to tlačení lidí do operací tohoto typu prostě je problematické.

11:00 Před časem jste napsal, že to, jakým způsobem uzákonil minulý Parlament partnerství, když měnil to registrované partnerství předchozí, že tím otevřel cestu, aby jednoho dne Ústavní soud řekl, že tohle partnerství je manželství. To platí? - To, co tehdy ta sněmovní většina přijala, reálně manželství je. Když si dáme vedle sebe ty paragrafy, které se týkají manželství, tak hlavní rozdíl je název plus možná jeden, dva odstavce, které se týkají osvojení dětí. Nicméně to víme, že lze velice jednoduše překlenout nějakým tím sousledným dvojosvojením. To znamená, skutečně rozdíl je pouze v názvu.

12:00 Je tohle něco, čemu se chcete věnovat? Chcete tu legislativu upřesňovat tak, aby se tohle nemohlo stát, anebo jste se smířil s tím, že dříve nebo později soud vysloví rozhodnutí, kterým řekne: „Partnerství se prostě může říkat manželství, není důvod, aby to tak nebylo.“? - No, přiznám se, že nemám promyšlenou nějakou strategii, kterou bych začal sypat písek do soukolí. Myslím, že ani není pravděpodobné, že Rada vlády pro lidská práva tuto otázku bude diskutovat.

20:00 Máte za sebou první jednání Rady vlády pro lidská práva a tam už bylo téma, které je vám blízké, a to je téma umělého oplodnění. Nový návrh by měl umožnit single ženám, ženám bez partnera, aby mohly podstoupit umělé oplodnění. S tím vy nesouhlasíte, anebo ano? - S tím nesouhlasím. Vystoupil jsem k tomu, protože tam ta debata se vlastně rozvětvila do nějakých dvou témat. První téma bylo vlastně anonymita dárcovství, druhé téma byly ty otázky těch takzvaných sólo žadatelek. Chci poukázat na to, že tady máme vlastně vznikající generaci dětí, které neznají svoje rodiče, nevědí, kdo je jejich otcem. (…) Když je dítě adoptováno, tak v 18 letech má ze zákona právo na to dozvědět se, kdo jsou jeho biologičtí rodiče. A co s tím? Má Česko zrušit anonymitu darů spermatu? - Já mám za to, že to je vhodná cesta.

26:00 A ty single ženy, tam jste prostě proti, aby mohly podstupovat umělé oplodnění? - Mně se to nezdá jako rozumný návrh. V tuto chvíli umělé oplodnění chápeme jako léčbu neplodnosti. Plodnost v kontextu lidství a obecně jako v živočišné říši je prostě nějaká párová záležitost, to znamená, léčí se pár. Sólo žena, žena bez partnera, není neplodná. To znamená, ten problém, který se tam řeší, je otázka, řekněme, navázání mezilidských nebo intimních vztahů. To je prostě jiný sociální problém a podle mého názoru umělé oplodnění není cestou k jeho řešení.

28:00 Ohlásil u tohoto tématu Andrej Babiš svůj střet zájmů? Vlastní širokou síť reprodukčních klinik. - Ano, na začátku. Kladl otázky.

29:00 A máte pocit, že máte ve vládě Andreje Babiše šanci zamezit umělému oplodnění pro single ženy nebo zrušit anonymitu dárců? Obojí by omezilo byznys reprodukčních klinik, na jejichž byznysu má premiér, jak jsem řekla, zájem. - Já řeším ty věci principiálně, vy jste si načetla moje blogy, já žádný vztah k Andreji Babišovi nemám, je to téma, které mě vůbec nezajímá. A nevadí vám to, když to řešíte principiálně, že tady za takovéhle situace půjde ty vaše principy hůře prosazovat, když prostě je to, jak to je. To vás nenapadlo? - Já myslím, že jsem člověk k dialogu a že chci se s lidmi o těch věcech bavit. Mám rád takový ten dialog, který vede prostě k hledání pravdy o věcech.

32:00 Zmínil jste právo na život offline. Co konkrétního si pod tím mám představit? - Vidíme tlak na efektivizaci třeba státní správy a dalších agend, což je určitě chvályhodné. Na druhou stranu to může způsobovat nějaké digitální vyloučení některých skupin lidí, ať už těch, kteří prostě z věkových nebo jiných důvodů to ani nedokážou používat. Myslím, že bychom měli nastavit nějaký respekt k lidem, kteří se rozhodnou žít, pro které to je prostě vědomá volba nebýt neustále online.