Kdo má mít právo na umělé oplodnění? Ministerstva se přou

Boj o nová pravidla pro umělé oplodnění pokračuje. Na jejich podobě se neshodnou ani dva resorty vedené ministry za ANO. Zatímco ministerstvo zdravotnictví prosazuje zpřístupnění léčby i ženám bez partnera, resort práce a sociálních věcí (MPSV) naopak požaduje ještě přísnější podmínky, než jaké platí dnes.

To však naráží na kritiku zástupců gynekologické a porodnické společnosti. „To, co píše ministerstvo práce a sociálních věcí, vzniklo bez konzultace s lékaři z IVF (in vitro fertilization, tedy oplodnění ve zkumavce, pozn. red.). Člověk, který to psal, tomu nerozuměl a asistovanou reprodukci nikdy neviděl,“ říká k návrhu MPSV Štěpán Machač, předseda sekce asistované reprodukce České lékařské společnosti JEP.

Patnáctistránkový materiál MPSV vznikl jako reakce na projednávanou novelu zákona o specifických zdravotních službách. Právě v ní se objevil návrh umožnit podstoupit asistovanou reprodukci i ženám bez partnera. To současná legislativa zakazuje.

Pravidla se ale v praxi běžně obcházejí. „Když přijde vysokoškolačka s mladým mužem a skoro spolu nemluví, moc dobře vím, odkud vítr vane. Je to pro nás dehonestující. Nemusejí být sezdáni, stačí, když podepsáním potvrdí, že tvoří pár. Když pak muži odmítnou jít na spermiogram a tvrdí, že žádné spermie nemají, nic s tím nenaděláme,“ popisuje Machač.

Podnět k rozvolnění pravidel přišel ze sekce asistované reprodukce přibližně před dvěma lety. „Na našem každoročním setkání lékaři vyjádřili prostou věc – už se jim nechce podvádět a říkat, že paní má partnera, když je zjevné, že ho nemá,“ dodává specialista s tím, že názor na tuto problematiku je v odborné společnosti jednotný.

Jenže ministerstvo práce a sociálních věcí se v připomínkovém řízení postavilo na odpor. Návrh označuje za „zásadní odklon od dosavadní koncepce právní úpravy asistované reprodukce v České republice“. Stejný argument uvedl úřad ministra pro sport, zdraví a prevenci Borise Šťastného (Motoristé). Rozvolnění pravidel si nepřeje ani místopředseda sněmovního zdravotního výboru, poslanec za SPD Jan Síla.

„Návrh zákona neřeší řadu etických, právních a společenských otázek. Jde nám o ochranu nejlepšího zájmu dítěte a jeho aktivní vymáhání. Nejsme tedy proti něčemu, ale pro něco. Pro zájem dítěte,“ uvádí mluvčí MPSV Jakub Slavík.

Ministerstvo svůj postoj zdůvodňuje tím, že hlavním účelem IVF má zůstat léčba neplodnosti, případně prevence přenosu závažných genetických onemocnění.

„Taková změna mění samotný účel asistované reprodukce z léčebného postupu na prostředek k naplnění reprodukčního přání osoby bez existence zdravotního důvodu, který nelze nazývat zdravotní službou,“ píše se v dokumentu.

Resort tedy trvá na tom, že by umělé oplodnění mělo být přístupné výhradně lidem, kteří mají s přirozeným početím reálný zdravotní problém.

„Navrhovaná úprava asistované reprodukce opouští stávající etické východisko, podle kterého je dítě dar, na jehož početí neexistuje právní nárok. Podle návrhu se dítě stává objektem nároku ženy, která jako subjekt práva uplatňuje své veřejné subjektivní právo vůči poskytovateli zdravotních služeb,“ pokračuje připomínkový materiál.

A přichází s vlastními, podstatně přísnějšími požadavky. Asistovanou reprodukci by podle ministerstva práce měly mít možnost podstoupit pouze manželé. Cílem je podle úřadu právě ochrana právní jistoty potomků a naplnění nejlepšího zájmu dítěte.

Zároveň chtějí zamezit obchodu se zárodečnými buňkami. „Požadujeme upravit zákon tak, aby sociálně znevýhodněné ženy nebyly lákány k anonymnímu dárcovství vidinou zdánlivě jednoduchého zisku z poskytnutí vlastních vajíček,“ uvádí resort. Dárci by se nově nesměli stávat ani lidé v manželství.

Další výhrada směřuje k preventivnímu zmrazování vajíček, takzvanému social freezingu. Tuto možnost využívá stále více žen. Ministerstvo však žádá jeho omezení pouze na pacientky se zdravotními problémy: „Obcházení zdravotního aspektu a kryokonzervace gamet ze sociálních důvodů, jako např. kariéra nebo absence partnera (tzv. social freezing), a související odkládání reprodukce do doby snížené fertility předpokládá následně přímé ekonomické dopady na státní rozpočet.“

Jenže odborníci návrh kritizují. „Je to text velmi jednostranný, který vůbec nebere v úvahu to, co chceme my,“ reaguje předseda sekce asistované reprodukce Štěpán Machač.

Upozorňuje i na to, že ve vyspělých zemích, jako je třeba Nizozemsko, Dánsko, Belgie, Spojené království nebo Francie, tuto možnost single ženy mají. Z významnějších států nepouští single ženy k žádnému typu umělého oplodnění jen Rakousko (to ale umožňuje přístup lesbickým párům), Itálie, Polsko, Litva, Slovensko a Švýcarsko.

Machač si stěžuje i na to, že s odbornou společností nikdo připomínky neřešil. „Kdyby nás kontaktovali, vyjádříme se k tomu, ale nikdo to neudělal. S tím, co tam je napsané, z hloubi srdce nesouhlasím,“ tvrdí.

Seznam Zprávy se na resort obrátily s žádostí o reakci na tuto kritiku, v odpovědi ale jeho zástupci na tento dotaz nereagovali.

Lékař upozorňuje i na aktuální kontext. Porodnost se dramaticky propadá, loni se narodilo nejméně dětí od začátku měření na začátku 19. století. Zhruba sedm procent se přitom narodí díky asistované reprodukci.

Toto číslo bude podle Štěpána Machače navíc stoupat. Letos odhaduje, že zhruba devět procent z celkového počtu dětí se narodí ze zkumavky. „Bez nás by se tyto děti nenarodily. Pokud lidem, kteří děti opravdu chtějí a nemohou je mít, snížíme šanci, demografii to nepomůže,“ myslí si.

Neočekává také, že případné rozvolnění pravidel by vedlo k masovému využívání IVF single ženami. Odhaduje nižší stovky zájemkyň ročně. „Je to relativně malá změna, která narovnává poměry a přibližuje nás k tomu, co stejně děláme,“ dodává.

Ministerstvo zdravotnictví si za svým návrhem stojí. „Jsem přesvědčen, že stát by neměl ženě bránit stát se matkou jen proto, že nemá partnera,“ uvádí k tomu na dotaz Seznam Zpráv ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

I on poukazuje na to, že stávající pravidla se v praxi stejně snadno obcházejí. Zákon sice vyžaduje souhlas muže, vůbec ale nezkoumá, zda jde o reálného partnera a zda bude dítě vychovávat. Formální podpis tak podle něj stabilní rodinné prostředí stejně nezaručuje.

„Naším záměrem zároveň je, aby samotná absence partnera nezakládala nárok na úhradu asistované reprodukce z veřejného zdravotního pojištění,“ dodává Vojtěch.

Mluvčí resortu Martin Novotný potom dodává, že ministerstvo bere vážně připomínky týkající se zájmu dítěte, rodinného práva i sociálních dopadů. „Právě připomínkové řízení ukázalo některé otázky, které je potřeba v návrhu ještě lépe vyřešit, například v oblasti určování otcovství,“ konstatuje. Připomínky nyní vyhodnocují, výsledná podoba návrhu se tak ještě může změnit.

Návrhem se bude zabývat také Rada vlády pro lidská práva. Podle vládní zmocněnkyně Taťány Malé (ANO) přijde téma na řadu 30. září.

Sama plánované rozvolnění pravidel vítá. „Doba je prostě taková, že skutečně řada žen v pokročilejším věku, kdy by chtěly mít děti, jsou single (…) A myslím si, že není namístě, aby se dělo to, co se děje teď, že se prostě musí domluvit s nějakým mužem, který jí dá souhlas k tomu umělému oplodnění,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

Upozorňuje i na systémovou nevyváženost u zdravotního pojištění, ze kterého se standardně hradí tři, v odůvodněných případech až čtyři pokusy, ale čerpají se výhradně z limitu ženy. Pokud je problém s plodností na straně muže a pár se po vyčerpání pokusů rozejde, žena už s novým partnerem na pojištěné IVF nemá nárok, což by se podle zmocněnkyně mělo rovněž změnit.

Své zájmy v oboru reprodukční medicíny má i premiér Andrej Babiš (ANO). Skrze mateřskou společnost SynBiol drží 87,75 % v investiční skupině Hartenberg Holding. Na rozdíl od Agrofertu přitom Babiš skupinu do svěřenských fondů nepřevedl.

Hartenberg buduje skupinu FutureLife, která provozuje přes 60 reprodukčních klinik v 15 evropských zemích. Vedle toho investuje také do e-shopů, nemovitostí, potravinářství a oděvních značek.

Babiš přitom téma umělého oplodnění zvedl ve svém pravidelném nedělním videu. „Píše mi Aliance pro rodinu (konzervativní spolek, který prosazuje podporu tradiční rodiny, pozn. red.). Dostávám zase stovky mailů, protože ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby single ženy mohly legálně otěhotnět. Na světě 37 zemí ze 49 jsou pro. Jedná se o minimální množství žen,“ uvedl.

„Já se k tomu ani nechci moc vyjadřovat, protože hned budou říkat, že Babiš má nějaký byznys. Blbost. Žena, která chce otěhotnět, ať si vybere kliniku, jakou chce, a pokud nenávidí Babiše, no tak ať tam nejde,“ dodal.

Server iRozhlas.cz přitom nedávno upozornil, že kliniky v jeho portfoliu v Česku provedly asi třetinu pokusů s cílem otěhotnět. Patří mezi ně Gennet, Reprofit International, ISCARE, IVF Clinic a Sanus.

S přispěním Petra Švihela.