Článek
Medicína se v Česku studuje na osmi fakultách čtyř veřejných vysokých škol, a přece zájem uchazečů výrazně převyšuje - zejména v Praze - studijní kapacity. Nově o povolení poskytovat magisterský program v Česku požádala Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
Jak plyne z dokumentů Národního akreditačního úřadu, studium všeobecného lékařství na pražské pobočce slovenské univerzity by bylo placené. Výuku s výběrem školného by pak měla zajišťovat soukromá pražská Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů.
Jde o školu vlastněnou slovenskou podnikatelskou rodinou Melasových, ze které si odnesl magisterský diplom i čestný prezident koaličních Motoristů sobě Filip Turek.
Zda privátní výuku mediků povolí, nyní ve správním řízení rozhoduje ministerstvo školství. V ruce má posouzení Národního akreditačního úřadu, který v září vydal kritické stanovisko a doporučil žádost Slováků neschválit.
Jak by nové studium všeobecného lékařství mělo fungovat, zástupci ani jedné z uvedených škol nevysvětlili, přestože se na to Seznam Zprávy opakovaně pokoušely zeptat. Z neoficiálních informací však vyplývá, že jejich komerční projekt cílí hlavně na studenty ze zahraničí.
Nezajištěné, řekl úřad
Národní akreditační úřad podle zápisu ze zářijového jednání upozornil zejména na to, že novému projektu chybějí smlouvy s nemocnicemi, studium medicíny není personálně ani materiálně zajištěno a není jasné ani rozdělení odpovědnosti mezi slovenskou univerzitou a jejím českým partnerem.
„Zcela nezajištěná je výuka klinických předmětů a praktická výuka u lůžka,“ stojí mimo jiné v hodnocení akreditačního úřadu (více v boxu).
Podrobnosti: Jak by se mělo studovat a co řekl akreditační úřad
- Kdo za ním stojí: O povolení dle Národního akreditačního úřadu (NAÚ) požádala slovenská Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích , která chce v Praze poskytovat svůj magisterský studijní program „Všeobecné lekárstvo“.
- Český partner: Podle předložených smluvních dokumentů má vzdělávací činnost v Česku zajišťovat soukromá Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Ta má být také nájemcem prostor, v nichž se má výuka odehrávat.
- Školné: Vybírat ho má pražská vysoká škola a část peněz následně odvádět košické univerzitě. NAÚ ale upozornil, že nebylo dostatečně doloženo, jak si obě školy rozdělí finanční závazky a jak pokryjí očekávanou počáteční ztrátu.
Ministerstvo školství potvrzuje, že žádost košické univerzity o studium medicíny stále posuzuje a že dosud není rozhodnuto.
„Správní řízení dosud nebylo ukončeno a jeho výsledek, tedy zda bude žádosti vyhověno a příslušné tuzemské povolení uděleno, nelze v současné době předjímat,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Macura.
S odkazem na probíhající a neveřejné projednávání žádosti také odmítl detaily schvalovaného projektu komentovat.
„Úplně bizarní“
Plány Slováků a pražské privátní vysoké školy vzbuzují pochybnosti nejen u akreditační komise, ale velmi kriticky se k němu staví také například děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a předseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR Marek Babjuk.
Podle něj české lékařské fakulty po nedávném navýšení počtu studentů a absolventů pokrývají potřeby zdejšího zdravotnictví a další fakulta není zapotřebí. Zásadní problém ale vidí především v nepřipravenosti projektu. Není podle něj jasné, kde by se vyučovaly základní medicínské obory, například anatomie, ani jak by projekt zajistil potřebné odborníky a splnil akreditační požadavky.
Pochybnosti o studiu Filipa Turka:
„Ten projekt je naprosto nepřipravený. Já si vůbec neumím představit, jak bych takhle učil medicínu. (…) Mně přijde úplně bizarní, aby tady najednou vzniklo něco takového,“ uvedl Babjuk. Dodává, že české lékařské fakulty mají na věc jednotný (negativní) názor.
Přitom košická univerzita už prý českým děkanům sdělila, že projekt spustí pouze v případě, že s ním budou souhlasit. To však vzhledem k mlčení košických akademiků nešlo ověřit.
V Košicích o pobočce mluvili, teď ji popírají
Zástupci košické Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v minulosti o možnosti zřídit pracoviště v Praze sami mluvili. V roce 2022 tehdejší děkan Daniel Pella (nynější rektor) veřejně oznámil, že košická univerzita připravuje vznik detašovaného pracoviště v české metropoli. O plánovaném zřízení pobočky se pak hovořilo i při oslavách 75. výročí fakulty v roce 2023.
Nyní však zástupci košické školy na otázky nereagují. Reportéři Seznam Zpráv se během dvou týdnů opakovaně pokoušeli kontaktovat mluvčího tamní lékařské fakulty Romana Martinského. Na telefony ani SMS nereagoval. Na otázky poslané e-mailem odpověděl až ve chvíli, kdy reportéři přidali do kopie i děkana fakulty. A reakce byla překvapivá.
„Lékařská fakulta v Košicích v nejbližší době neplánuje otevření pobočky v Praze,“ napsal Martinský. Když se reportéři ptali, jak to koresponduje se stále běžícím správním řízením na českém ministerstvu školství, odkázal Martinský pouze na své předchozí stručné vyjádření.
Melasovi a česká koalice:
Mluvčí celé košické univerzity Laura Hoľanová na žádost o vysvětlení situace také několik dnů nereagovala. Nebrala telefony a na e-maily neodpověděla. Zafungovala u ní až stejná strategie, jako u Martinského - tedy zaslání totožných otázek na vedení, tentokrát přímo rektorovi košické univerzity.
Reakce Hoľanové ale žádné vysvětlení nepřinesla. Reportéry Seznam Zpráv opět odkázala na lékařskou fakultu a jejího mluvčího.
Rodinný byznys a Velký Vlado
Z dostupných dokumentů vyplývá, že v projektu nové pražské medicíny má zásadnější roli než košická univerzita - ačkoli požádala v Česku o akreditaci studia - už zmíněná pražská Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů.
K ní by podle dokumentů měla směřovat i větší část vybíraného školného, do Košic by podle už citovaného vyjádření akreditačního úřadu měla jít jen „poměrně nízká částka“.
Dávid Melas, který je v obchodním rejstříku veden jako ředitel této vysoké školy a majitel zakladatelské firmy, však na dotazy týkající se připravovaného studia medicíny také neodpovídá. Reagoval výhradně na okruh otázek týkajících se aktuálních pochybností o studiu už zmíněného vládního poslance Filipa Turka (viz box).
Otazníky kolem Turkova diplomu
Poslanec Filip Turek v posledních dnech zveřejnil na sociálních sítích dvě rozdílné podoby svého diplomu v oboru mezinárodní a diplomatická studia z University College Prague, tedy školy, jejíž součástí byla donedávna i Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů. Obě fotografie vzápětí smazal. Na první verzi byl překlep v názvu studijního programu, druhá se od té původní lišila i dalšími detaily. Dávid Melas zopakoval pro Seznam Zprávy své prohlášení z předloňska, že Turek u nich vystudoval řádně.
Pražská vysoká škola, která má podle předložených dokumentů výuku medicíny zajišťovat, je jednou z několika českých škol, do nichž v minulých letech slovenská rodina Melasových investovala. Jak Seznam Zprávy letos v únoru popsaly, bratři Dávid a Denis Melasovi postupně získali školy v Praze, ve Znojmě i v Přerově.
Výraznou postavou v pozadí je však podle zjištění redakce jejich otec Vladimír, přezdívaný v rodné zemi „Velký Vlado“. Ten byl před lety na Slovensku spojován se skandálem, který se týkal tamního resortu školství. Šlo o přerozdělování evropských dotací na vědu a výzkum za někdejšího ministra školství Petera Plavčana (SNS), který kvůli kauze musel rezignovat.
Melas starší tvrdí, že aktuální projekt s výukou medicíny se jej vůbec netýká a odkázal na své dva syny. Prý jde pouze o jejich byznys. „Mí synové jsou dospělí, třicetiletí muži se svým vlastním životem a podnikáním,“ poznamenal k dotazu redakce Melas.
Objekt Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů na pražském Smíchově. Jde o archivní snímek, dnes je na budově logo AMBIS Univerzity, s níž se majitelé privátní školy loni spojili.
Rozsáhlé vzdělávací podnikání rodiny Melasových se loni propojilo s další privátní vzdělávací skupinou Ambis. Vznikla tím dnešní Ambis Univerzita, v jejíž dozorčí radě starší z bratrů Dávid Melas sedí.
Seznam Zprávy proto také zajímalo, zda plánované studium medicíny je samostatnou iniciativou rodiny Melasových, nebo zda na tomto projektu participuje i celý Ambis. Zástupci univerzity na zaslané dotazy reagovali až po publikaci článku. „O této záležitosti nic nevíme,“ napsala marketingová ředitelka Jana Koutna.
Počet mediků narostl o 30 procent
Nový projekt placeného studia medicíny přichází v době, kdy se kapacity na stávajících českých lékařských fakultách výrazně zvýšily. Ministerstvo zdravotnictví v srpnu informovalo, že od roku 2019, kdy stát spustil program na podporu vzdělávání lékařů, vzrostl počet studentů všeobecného lékařství o 30,9 procenta.
Zatímco dříve nastupovalo do prvních ročníků průměrně 1680 studentů ročně, dnes je to zhruba 2220. Ministerstvo očekává, že díky tomu bude v dalších letech každoročně přibývat přes 350 absolventů medicíny navíc. Ministr Adam Vojtěch (ANO) označil program za úspěšný.
Pozn.: Do textu jsme doplnili dodatečné vyjádření Ambis Univerzity.
Melasovi a česká vládní koalice
Seznam Zprávy už také popsaly blízké vztahy „Velkého Vlada“ s předními českými politiky současné české vládní koalice, Radimem Fialou z SPD a Jaroslavem Faltýnkem z ANO. Podle zdrojů redakce se znají a stýkají řadu let. Fiala, který sám podniká ve školství, tento vztah při rozhovoru v parlamentu osobně potvrdil, Faltýnek se k věci nikdy nevyjádřil. Loni se ale Melas starší spolu se synem objevili mezi hosty na uzavřené vernisáži Faltýnkových obrazů v Prostějově.
Mladší syn Denis se letos krátce angažoval na českém ministerstvu obrany. V kabinetu ministra Jaromíra Zůny (SPD) působil jako parlamentní zpravodaj, tedy jako spojka mezi ministrem a poslanci. Z funkce náhle odešel poté, co se Seznam Zprávy začaly zajímat o jeho působení, rodinné vazby a možné bezpečnostní souvislosti.
