Článek
Zatímco v centrech specializované péče zákrok přežije 75 procent pacientů v tříletém intervalu, v ostatních nemocnicích jen 66 procent. Tohle je příklad operací nádoru konečníku v těžkém stadiu. A také konkrétní zdůvodnění, proč ministerstvo zdravotnictví chce, aby se nejnáročnější zákroky do budoucna prováděly už jen v několika vybraných centrech.
Základem všeho je bezpečnost pro pacienty, ačkoliv to zároveň znamená, že budou muset jet třeba delší cestu. Například pacienti z Karlových Varů by tak do budoucna neabsolvovali takovou operaci ve městě ani jinde v kraji, ale v Plzni.
Celkem se centralizace dotkne v následujících letech šesti oblastí, kromě zmíněného konečníku také nádorů plic, operací jater, slinivky a jícnu a také onkogynekologie a onkourologie. Právě u poslední oblasti ale ministerstvo čelilo kritice. Podle nemocnic se centralizace nastavila příliš striktně. V ohrožení by byla budoucnost zařízení. Výrazně prodlužovat by se pak mohly čekací doby.
Ministerstvo zdravotnictví teď rozhodlo, že v onkourologii přeci jen ustoupí a kromě 22 nejspecializovanějších center se vytvoří ještě další úroveň nemocnic, kde se zákroky budou smět i v budoucnu provádět.
„Vzniknou onkourocentra druhého typu. Ale za velmi přísných podmínek, aby byla zajištěna kvalita a bezpečnost pro pacienty. Předpokládáme, že všechny náležitosti splní asi 10 dalších nemocnic,“ popisuje pro Seznam Zprávy tento krok Tomáš Hauer, předseda pracovní skupiny pro specializovanou zdravotní péči a centra vysoce specializované péče ministerstva zdravotnictví.
O tomto kroku informoval jako první Zdravotnický deník. Zatímco v případě všech pěti ostatních oblastí zbývá přesunout do center několik desítek nebo maximálně stovek případů, v urologii má jít asi o 2,3 tisíce operací ročně.
„Tuhle cestu jsme navrhovali a myslím, že jde o dobrý kompromis,“ komentuje krok ministerstva předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
Druhá skupina center dostane povolení na operace nádorů prostaty a ledvin, už se zde ale nebudou provádět například velké operace močových měchýřů nebo nadledvin. Nemocnice budou muset splnit také celou řadu dalších podmínek. I tak ale zdravotnická zařízení, kterých by se mohlo rozšíření týkat, tuhle možnost oceňují.
„Chystaný krok ministerstva hodnotíme pozitivně a vítáme snahu otevřít systém onkourologické péče také dalším pracovištím, která splňují potřebné odborné a technické předpoklady,“ říká mluvčí Oblastní nemocnice Příbram Martina Janota.
Kromě některých středočeských nemocnic by se mohlo rozšíření týkat například Moravskoslezského kraje, kde by onkourocentra druhého typu měla šanci vzniknout v Havířově, v Opavě nebo v ostravské městské nemocnici.
„Pokud by naše nemocnice a další pracoviště v kraji nemohly provádět onkourologické operace, znamenalo by to výpadek přibližně 500 výkonů ročně. Tyto pacienty by musela převzít centra ve fakultní nemocnici nebo v Novém Jičíně, která by však takový nápor kapacitně ani personálně nezvládla. Výsledkem by bylo zásadní prodloužení čekacích lhůt a ohrožení léčebné péče,“ říká primář urologie v Městské nemocnici Ostrava Rostislav Kuldan, podle kterého tak jde o rozumný kompromis.
A co s roboty?
Nemocnice našly zastání u politiků opozičních stran, podle kterých není plán centralizace ministerstva zdravotnictví domyšlený.
„Od začátku jsme nijak nezpochybňovali centralizaci u chirurgie jícnu nebo jater. U onkourologie ale považuji za úspěch odborné veřejnosti i opozice, že došlo k úpravě. Na druhou stranu mi upřímně není úplně sympatické, že centralizaci řeší ministerstvo zdravotnictví, když by to mělo být úkolem zdravotních pojišťoven, které řeknou vzhledem k místní a časové dostupnosti, jestli výkon v konkrétní nemocnici budou hradit,“ říká poslanec ODS Štěpán Slovák.
Ani někteří vládní politici nebyli s konkrétními centralizačními kroky úplně spokojení. Poslankyně hnutí ANO Jana Pastuchová zmiňovala během jednání zdravotního výboru situaci v liberecké nemocnici, kde při sběru rozhodných dat zrovna probíhala rekonstrukce sálů. Místopředsedkyně Starostů Michaela Šebelová pak kritizuje, že ministerstvo zdravotnictví v minulosti souhlasilo s nákupem robotů do nemocnic, kde teď ale nehodlá povolit, aby se operace prováděly.
„Není to koncepční. Stát odsouhlasí nákup přístroje a k tomu přiklepne na jeho pořízení dotaci, ale znemožní jeho využití. Takhle se nedá fungovat,“ říká Šebelová.
Je třeba připomenout, že na prvním místě musí být samozřejmě bezpečnost pacientů a kvalita péče, což nemocnice uvádějí, že bezezbytku plní. Musí ale teď zároveň řešit, co s promarněnou investicí posvěcenou státem.
„I přes schválení nákupu této technologie a investici do jejího pořízení narážíme na komplikace při nasmlouvání robotických výkonů se zdravotními pojišťovnami. Domníváme se, že pokud stát podporuje rozvoj moderního technologického vybavení nemocnic, měla by na tuto podporu navazovat také odpovídající úhradová politika,“ dodává za Oblastní nemocnici Příbram její mluvčí Martin Janota, že nemocnice postupovala zcela ve shodě s ministerstvem a pojišťovnami, ale dohody nakonec padly.
Ukazuje se tak, že v tomto ohledu nepostupuje stát příliš systematicky, na což naráželi opakovaně v debatách i poslanci ve Sněmovně.
„České zdravotnictví získalo obrovské prostředky z evropských fondů. Bohužel se ale dlouhodobě ukazuje, že sice provádíme hodnocení nákladové efektivity u léčiv, ale už ne nikde jinde. Na prvním místě ale musí být vždy zájem pacientů, takže nelze udržovat objem péče v některých nemocnicích jen kvůli tomu, že pořídily v minulosti drahý přístroj,“ popisuje ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity Jakub Hlávka.
Je také třeba dodat, že už dnes se tři ze čtyř operací nádorů ve všech zmiňovaných oblastech provádějí v nejspecializovanějších centrech. Zbývá tak přesunout jen čtvrtina výkonů. A také nejde o žádnou novinku, třeba u gynekologických zákroků běží centralizace už 12 let. Nicméně ještě loni proběhlo 575 z 3095 operací mimo 16 určených center.
„A pouze proto, že se nedodržují pravidla a nikdo je nevymáhá,“ uvedl k tomu ve Sněmovně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Ministerstvo zdravotnictví se proto hodlá výrazně zaměřit na to, aby se stanovená pravidla dodržovala. Určilo proto v jednotlivých oblastech závazná data, od kdy už pojedou operace pouze v centrech.
Od 1. září to platí u jater, slinivky a jícnu. S přelomem roku se přidá onkogynekologie a nádory konečníku, další oblasti, včetně urologie, pak přijdou na řadu v následujících letech, aby bylo hotovo do roku 2030.
