Článek
Francouzská vláda v pondělí oznámila zvýšení minimální mzdy o 1,6 procenta od 1. prosince, tedy o měsíc dříve, než by se zvedla automaticky. Informovala o tom agentura AFP. Čistá minimální mzda tak vzroste zhruba o 24 eur měsíčně na 1502 eur (asi 36 500 Kč). Vláda tak reagovala na několik týdnů trvající demonstrace namířené zejména proti vysokým životním nákladům, které v některých případech přerostly v jedny z nejhorších nepokojů ve Francii za několik let.
„V otázce minimální mzdy rozhodujeme o dvou věcech: rozhodujeme urychlit zvýšení od 1. prosince a rozhodujeme je navýšit o 1,6 procenta,“ řekl na tiskové konferenci ministr práce Jean-Pierre Farandou. Minimální mzda ve Francii přitom vzrostla naposledy v červnu o 35 eur na 1478 eur čistého, aby odrážela vyšší inflaci, a podle AFP se měla automaticky valorizovat 1. ledna.
Premiér Sébastien Lecornu označil toto zvýšení minimální mzdy za druhé nejvýznamnější za 20 let a zdůraznil, že není jen symbolické. Podle něj bylo podloženo analýzami, aby nevedlo ke ztrátě pracovních míst.
Odbory kritizují, že v některých odvětvích zůstávají výplaty pod úrovní minimální mzdy. Farandou řekl, že vláda vyzvala odborové svazy, aby už příští týden urychleně zahájily jednání o zvýšení minimálních sazeb sjednaných v kolektivních smlouvách s ohledem na tuto novou minimální mzdu.
Lecornu v pondělí dopoledne jednal se zástupci zaměstnavatelů a odborů soukromého sektoru. Podle agentury Reuters má vláda kvůli rostoucímu zadlužení jen omezený manévrovací prostor. Největší odborová centrála CFDT požadovala zvýšení minimální mzdy o 100 eur, obvykle radikálnější CGT o deset procent, tedy asi 150 eur. „Zvýšení nemůže být o pět eur, o cenu kila rajčat,“ řekla dnes šéfka CGT Sophie Binetová. „Hněv nezmizí jen proto, že vláda oznámila pár eur navíc u minimální mzdy,“ upozornila.
Nynější protesty vypukly v září na francouzských středních školách a postupně přerostly v širší vlnu hněvu kvůli vysokým životním nákladům, nefunkčním veřejným službám a politické stagnaci. V říjnu se pak demonstrace asi ve dvacítce měst, včetně Paříže či Marseille, zvrhly v rabování a žhářství, v Limoges shořela historická radnice. K nepokojům dochází pět měsíců před prezidentskými volbami, v nichž by podle průzkumů ve druhém kole proti sobě stanuli Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon z protějších okrajů politického spektra.
