Článek
Vláda připravila nástroj, který má zmírnit dopady drahých energií na spotřebitele. Zatím jej ale nepoužije.
„Navzdory tomu, že ceny energií letí nahoru, zatím se to nedotýká v takové výši našich domácností,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Pokud by nastala mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou, vláda přistoupí k úpravě cen pro koncové zákazníky. Náklady by se tak snížily pro firmy, osoby samostatně výdělečně činné a domácnosti. Jak uvedl Havlíček, půjde primárně cestou kompenzace regulované složky ceny elektřiny, případně zastropováním ceny elektřiny.
Vláda bude při rozhodování o možné úlevě s náklady na energie zohledňovat ceny komodit, inflaci, provozní náklady a ceny emisních povolenek. Havlíček však zatím žádnou konkrétní částku, při které by se mohl mechanismus spustit, neuvedl.
Podle analytika a šéfa Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora bude nový nástroj transparentnější než ten za předchozího kabinetu. „Cesta minulé vlády se příliš neosvědčila. Je lepší kompenzovat platby třem distributorům než více než stovce dodavatelů s nejrůznějšími cenami. Celý kompenzační mechanismus byl velmi náročný na kontrolu, některé firmy jsou doteď prověřovány. Nový mechanismus bude jednodušší a transparentnější,“ říká Gavor.
Kompenzace regulované složky je pro stát větší jistotou, neboť zůstává po celý rok pro všechny spotřebitele stejná. Výše kompenzace nákladů je tak předvídatelnější. Naopak obchodní ceny energií se v průběhu roku mění podle toho, za jaké ceny je obchodníci nakupují na velkoobchodním trhu. Náklady na zastropování silové složky by se tak mohly v průběhu roku měnit, a dokonce navyšovat.
Takováto pomoc však nebude levná a stát na ni někde musí vzít prostředky. Jelikož by z vysokých tržních cen energií nejvíce těžili výrobci elektřiny, chce si stát sáhnout na jejich nadměrné příjmy z prodeje.
„Současně to umožní spustit mechanismus, který za podmínek, které jsou vymezeny v zákonu, který jsme na vládě schválili, umožní odvést značnou část nadměrných příjmů výrobců elektřiny a použít takto získané prostředky na zmírnění nebo dokonce kompenzaci souvisejících výdajů státu,“ přiblížil Havlíček.
Náklady na kompenzaci cen elektřiny se budou odvíjet od toho, jak bude strop nastaven a jak vysoký bude rozdíl mezi vládou stanoveným stropem a tržní cenou.
De facto jde o strop pro výrobce elektřiny, neboli strop tržních příjmů. Ten už fungoval za předchozí vlády, která touto daní pokryla především náklady na zastropování obchodní části elektřiny pro domácnosti a firmy z roku 2023. Sám Havlíček přiznává, že mechanismus bude fungovat podobně.
„Bude vypadat tak, jak schválila i minulá vláda, nicméně je doplněn o tzv. koeficient K. Vláda díky němu může kdykoli upravit výchozí cenu, tedy strop pro jednotlivé zdroje – jinak to bude na jádro, na uhlí, na plyn a na obnovitelné zdroje,“ říká Havlíček.
O přípravě ochrany proti náhlému růstu cen energií mluvil Havlíček už dříve. Nyní je však toto téma aktuální kvůli zdražení velkoobchodních cen plynu a elektřiny vlivem války na Blízkém východě, které se projevuje také v koncových zákaznických cenách.
„Situace se ve světě v důsledku válek nevyvíjí dobře. Cena plynu na evropské burze je k dnešku 88 eur za MWh, což je trojnásobek toho, co bylo v lednu,“ dodal Havlíček.
Ceny energií se od začátku března, po začátku války v Íránu, pohybují vysoko. Dlouhodobé kontrakty na nákup elektřiny však pro příští roky naznačují pokles.
Ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer nepočítá s tím, že by bylo nutné nástroj na snížení cen energií v nejbližší době aktivovat. „Zastropování cen nebo plošné snižování regulovaných cen je obecně zásahem, který narušuje fungování trhu. Ve výjimečných situacích je ale takový krok akceptovatelný, především tam, kde vysoké ceny dopadají nejtvrději, tedy na energeticky náročný průmysl,“ říká.
Česko má dlouhodobě jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Mezi státy Evropské unie byly tuzemské ceny v prvním pololetí 2026 podle Eurostatu desáté nejdražší. Ve druhé polovině roku navíc řadě zákazníků cena kvůli válce v Íránu narostla, další zdražení čeká některé domácnosti od ledna. Na přelomu roku má navíc zdražit i regulovaná složka ceny.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil na začátku listopadu nový návrh cenových výměrů na rok 2027, platných od ledna. V průměru má regulovaná složka podle návrhu domácnostem meziročně zdražit o 2,8 procenta, nejvýznamnější položka za distribuci elektřiny průměrně vzroste o 4,9 procenta.
U různých skupin spotřebitelů regulovaná část ceny elektřiny podraží jinak. Záleží zejména na distribuční sazbě, která je daná velikostí odběru podle toho, k čemu spotřebitel elektřinu používá. Současně platí, že návrh od ERÚ je teprve v konzultačním procesu, který se ještě může změnit. Definitivně bude jasno na konci listopadu.
Právě přes regulovanou složku ceny se stát chystá v případě potřeby zasáhnout. Už nyní však spotřebitelům kompenzuje poplatky za obnovitelné zdroje a k zásahu už vybízí pouze poplatek za distribuci elektřiny, případně platby za systémové služby.
Výši regulované složky určuje Energetický regulační úřad, který je v případě, že to vláda nařídí, připraven do cen zasáhnout. „Jsme v kontaktu s ministerstvem průmyslu. Zatím připravujeme cenové výměry standardně,“ uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Stát výrazněji zasahoval do cen energií v letech 2022 a 2023, kdy byl u vlády kabinet Petra Fialy (ODS). Tehdy se do cen elektřiny zasahovalo několika způsoby. V posledních měsících roku 2022 fungoval tzv. úsporný tarif a spotřebitelům byl odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje energií. Úsporný tarif fungoval na principu příspěvku od státu, jehož výši dodavatelé odečetli od ceny energií podle distribuční sazby - 3 500 Kč pro sazby D02d a D25d a pro vyšší sazby šlo o dva tisíce korun.
Od roku 2023 byla navíc zastropovaná cena silové elektřiny na 6 050 Kč za MWh s DPH a cena plynu na 3 025 Kč s DPH. Zároveň byl zastropován stálý plat dodavateli na maximum 130 Kč za měsíc.
Zároveň byla zastropována tržní cena za MWh elektřiny pro výrobce, a to podle typu výrobního zdroje. Pokud výrobce prodal elektřinu za vyšší cenu, než byl vládou stanovený strop, musel státu odvést 90 procent nadměrného příjmu. Z odvodu však byly vyjmuty malé výrobní zdroje do jednoho megawattu či zdroje spalující zemní plyn.
Od října je v Česku opět v platnosti regulace cen pohonných hmot. Jejich ceny letos celosvětově vzrostly po útoku USA a Izraele na Írán.
