Vláda se vykašlala na staré lidi, sociální služby. Je to k pozvracení, říká hejtmanka

Po penězích na silnice mají kraje přijít i o poplatky za podzemní vody. Změnu, se kterou náhle přišel poslanecký pozměňovací návrh, který vodu zároveň zdražuje, kritizují kraje, zemědělci i opozice. Na koho změna dopadne nejvíc?

Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).

Dosud si výnos z poplatků za čerpání podzemních vod rozdělovaly Státní fond životního prostředí a kraje. Od dubna příštího roku má podle pozměňovacího poslaneckého návrhu vybranou částku získávat ministerstvo zemědělství. Regiony tak přijdou o desítky milionů korun ročně.

„Po krajských silnicích to je další útok vlády Andreje Babiše (ANO) na kraje,“ reagoval předseda STAN Vít Rakušan s odkazem na zrušení příspěvku státu regionům na opravy silnic nižších tříd. Opozice také kritizuje, že změnu bez předchozí debaty přináší poslanecký pozměňovací návrh k nesouvisející novele zákona o rostlinolékařské péči.

Úprava zároveň počítá se zvýšením poplatků za čerpání podzemních vod. Současná cena dvě koruny za 1000 litrů by se měla zvýšit o pět korun.

Výnos z poplatků za čerpání podzemních vod půjde podle ministerstva zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, mimo jiné na adaptaci soustavy na klimatické změny. Resort přitom poukázal, že poplatky za odběr podzemních vod se v Česku nezměnily 20 let, zatímco cena za odběr povrchových vod (které používá více než 50 procent obyvatel) se valorizuje každoročně.

Cílem navýšení poplatků za odběr podzemní vody je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) motivovat velké odběratele k čerpání povrchových vod namísto podzemních, kterých ubývá. Malých odběratelů by se plánovaná změna dotknout neměla.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) ale očekává, že zdražení menší odběratelé pocítí.

„Už nevím, co bychom dřív kompenzovali. To nejzásadnější, co teď kompenzujeme, jsou sociální služby. Protože vláda se naprosto vykašlala na staré lidi, na handicapované. A dala nám o dvě miliardy ročně méně na sociální služby,“ uvedla v Ptám se já a dodala:

„Dvě miliardy musí sociální oblast nějak zvládnout prostřednictvím našeho rozpočtu a prostřednictvím svých rozpočtů. Nebo zdražením služeb těm nejpotřebnějším. Což považuju za absolutně k pozvracení. Ten způsob, jakým to vláda udělala.“

Jaký dopad budou změny mít? Kolik mají kraje vlastně peněz? A jak chce hnutí STAN udržet velký nárůst přízně voličů z posledních týdnů?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 O kolik peněz má přijít váš kraj změnou, na kterou jste mimochodem právě vy upozornila, a to je ta změna poplatků za odběr podzemní vody? - Ty peníze jsou různé v různých letech, podle toho, jak se čerpá. Minimální částka za poslední roky byla 55 milionů korun a nejvyšší asi kolem 68, 70 milionů korun. Takže zhruba o tuto částku. A navíc jsme ze zákona byli vázáni tím, že tuto částku musíme znovu použít do infrastruktury vodovodů, kanalizací a tak dále. A vrátit ji zpátky do toho území. My jsme k této částce přidávali ještě tak průměrně 100 milionů korun a každý rok jsme ve fondech pro rozvoj vodohospodářské infrastruktury rozdělovali tak 150 až 170 milionů korun.

2:00 A musím říct, že jsme krajem, a velmi mě to mrzí, který má negativním vlivem velké výstavby zejména rodinných domů absolutně nejméně domácností připojených na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci. Takže pro nás je ta infrastruktura velmi důležitá. A my ještě pomáháme obcím se spolufinancováním těch projektů.

3:00 Trápí vás na tom i samotné zdražení, nebo především to, že kraj přijde o část peněz, které zpětně investuje do vodovodní infrastruktury? Protože to zdražení je relativně velké, ze dvou korun na sedm, ale když se to přepočte na litr odebrané vody, tak je to marginálie. - Je to tak, že když se budeme bavit o zdražení, tak probíhala odborná diskuze, ale ta byla opravdu mezi odborníky a byla velmi krátká, která říkala, že by se měla podzemní voda zdražit na úroveň odběru povrchové vody z řek. Protože tam je to částka zhruba devět korun za kubík, jestli se nepletu. Je to nepoměrné, protože voda z řek se musí ještě upravovat, takže pak je to pro provozovatele ještě dražší. Zatímco hlubinná je lepší, ale je vlastně levnější a měli bychom ji chránit. Takže to je relevantní. Ale mělo se to dělat samozřejmě s nějakou veřejnou diskuzí, dopředu, s normálním připomínkovým řízením. A s analýzou dopadů, to znamená s takzvanou analýzou RIA, protože to má dopady samozřejmě třeba do potravinářství, nejen na cenu vody, kterou odebíráme v domácnostech.

4:30 Ale to, co mi vadí absolutně nejvíc, je, že to bylo v podstatě celé v utajení. Komise Asociace krajů se to dozvěděla fakt téměř na poslední chvíli a dala s tím, že by se měl změnit tok těch peněz a kraje by už neměly dostávat ani korunu, nesouhlas. A pak jsme se to dozvěděli až když to šlo do třetího čtení jako přílepek k zákonu o rostlinolékařské péči. Což je absolutně směšné. Takhle se prostě nedělá transparentní veřejná správa, takhle se nemá řídit stát.

5:00 Nemůžeme s tím nic dělat, protože to je teď takové signifikantní, že kraje už vůbec nejsou v připomínkovém legislativním řetězci. Vůbec už nejsme připomínkovým místem téměř u ničeho. Musím říci, že teď se i o věcech, které souvisejí s agendou krajů, rozhoduje většinou bez klasického připomínkového řízení. - A to je čím? Je to tím, že obrovské množství věcí je tlačeno pozměňovacími návrhy? - Přesně tak. Je to tím, že to není vládní návrh, který by šel do klasického řízení, ale je to buď návrh jednoho poslance, skupiny poslanců, nebo nějaký přílepek. A vím, že se hodně často říká, že to dělala Fialova vláda také. Ale když jsem si dělala analýzu, tak ona takhle schvalovala zhruba každý čtrnáctý zákon. Teď je to každý pátý zákon. Takže je to zhruba trojnásobně víc. A také musím říct, že předchozí vláda, když šla v nějakém zkráceném řízení nebo v době legislativní nouze, tak to bylo většinou v souvislosti s válkou na Ukrajině a s agendou týkající se uprchlíků, kdy jsme museli rychle rozhodovat. Takže za mě je tohle absolutně neobhajitelné, neakceptovatelné a je to prostě špatně.

6:00 Je šance to ještě zastavit? - Mě velmi často občané říkají: „Tak s tím něco dělejte, tak to nějak změňte.“ A já jim vysvětluji to primární, že když má někdo většinu v Poslanecké sněmovně a je tak sestavená koalice, která má převahu v hlasování, tak my to můžeme samozřejmě nějakým způsobem nasvětlovat. Ale tohle byla úmyslná změna a je to znovu drancování krajů a peněz, které dosud měly kraje a které kraje dávaly zpátky do toho území. Protože stát si potřebuje zalepit svoji díru v rozpočtu. A těch věcí je celá řada, myslím, že od ledna nám takovým způsobem stát sebral z 15 miliard už tak třeba čtyři miliardy.

7:00 Čekáte, že se to projeví na účtech domácností? - Samozřejmě, voda je složená z mnoha složek a samozřejmě můžete být i domácnost, která neodebírá právě z hlubinného zdroje, ale odebírá třeba z povrchového, tam by to nemělo mít dopad. Ale jinak to samozřejmě nějaký dopad mít bude. Protože samozřejmě provozovatel si potřebuje zaplatit náklady a on ze zákona může mít jenom nějakou maximální zákonnou marži a tam ta marže nemá takový prostor na to, aby to provozovatel třeba zadotoval. Takže on to samozřejmě na vrub konečného odběratele dá. - Takže i když vláda tvrdí, že ne, tak vy čekáte, že to nějaký dopad na účty domácností mít bude? - Dopad to mít bude. Ti provozovatelé jsou podnikatelé, buď to jsou společnosti soukromé, nebo to jsou třeba dobrovolné svazky obcí a provozovatelé obcí. A oni to samozřejmě nemůžou mít na svých bedrech. Ale samozřejmě ten dopad, který to ještě bude mít, bude do pivovarnictví, do výroby různých nápojů a tak dále, do potravinářství, všude tam, kde je potřeba pracovat s nějakým odběrem hlubinné vody.

8:00 Předpokládám, že tohle není nic, u čeho byste přemýšleli o nějakých kompenzacích nebo něčem takovém? - Ne, to nemůžeme. Já už nevím, co bychom dřív kompenzovali. Teď to nejzásadnější, co kompenzujeme, jsou sociální služby. Protože vláda se naprosto vykašlala na staré lidi, na lidi, kteří jsou slabí, kteří jsou nemohoucí, kteří jsou handicapovaní. A dala nám o dvě miliardy ročně méně než to, co jsme měli jenom od státu a mělo to protéct krajem do sociálních služeb. My jsme si z toho neměli nechávat ani korunu a dostali jsme o dvě miliardy méně. Takže to je to, co teď musíme primárně kompenzovat. Plus to jsou samozřejmě silnice, plus to jsou mzdy a další věci.

9:00 Vy jste zmínila silnice. To se hodně řešilo na přelomu srpna a září, že kraje přijdou o peníze na opravu silnic druhých a třetích tříd. Teď říkáte sociální služby a spousta dalších věcí. Jak na tom vlastně jste? Jaká je bilance v tuto chvíli? Vy jste už zmiňovala čtyři miliardy korun. - My jako Středočeský kraj hospodaříme zhruba s částkou 55 miliard korun, ale většina těch peněz jsou průtokové peníze. Já tomu říkám průtokový ohřívač, kdy od státu jde jenom transfer peněz a my je posíláme přes kraj třeba do sociálních služeb nebo do školství na platy učitelů. Ale současně jsou pak peníze, které jsou disponibilní, se kterými pracujeme a můžeme je použít pro investice a pro všechny služby, které platíme. A to je kolem 15 miliard.

10:00 A z těch 15 miliard zhruba od ledna, nemůžu říct už přišly, ale byly nám dány dárečky, které vláda dávala občanům, ale my je musíme platit. A to je obrovská částka, protože my z těch 15 miliard platíme nejenom 8700 kilometrů silnic, ale také 110 středních škol, 60 domovů sociálních služeb a domovů pro Alzheimer centra, kulturní zařízení, veřejnou dopravu, 15 600 spojů denně. Takže to je obrovská agenda, kterou musíme uplatit a my pořád o nějaké peníze přicházíme, anebo naopak nám jsou dávány nějaké povinnosti.

12:00 Vláda slibuje, že bude konsolidovat veřejné finance. Slibuje, že v roce 2028 a 2029 začne výrazně šetřit. Tak všichni sledujeme, kde se vláda snaží najít peníze. Čekáte, že to bude i na úkor krajských rozpočtů? - Bude určitě výrazně šetřit, ale především na nás jako na krajích a na samosprávách.

12:30 Takže čekáte atak na krajské a obecní rozpočty. - Čekáme určitě takový atak. Začalo to silnicemi, kde nám vláda vzala na opravy silnic druhých a třetích tříd, kde nám celé roky pomáhala. Protože nám ty silnice dala před lety ve velmi špatném stavu. Nejmenší částka, kterou jsme dostali za Fialovy vlády, byla 380 milionů, ale ta největší za Fialovy vlády byla 1,4 miliardy. Takže my tam přicházíme o částku mezi půl miliardou až miliardou podle toho, kolik by nám stát dával. Potom musím říct, že obrovský zásek je v sociálních službách, kdy jsme na zařízení sociálních služeb, kterých je ve Středočeském kraji 260, potřebovali 4,9 miliard korun a dostali jsme 2,8. Což je zhruba o 2 miliardy méně.

13:30 My jsme na Asociaci krajů samozřejmě vytvořili nějaký nátlak, takže jsme dostali půl miliardy, ale na všechny kraje. A teď ještě půl miliardy na všechny kraje, z toho my získáme asi 50 milionů, to je směšné. A dvě miliardy musí sociální oblast nějak zvládnout prostřednictvím našeho rozpočtu a prostřednictvím svých rozpočtů. Nebo zdražením těch služeb těm nejpotřebnějším. Což považuju za absolutně k pozvracení, ten způsob, jakým to vláda udělala.

15:00 A potom je tam věc, která za mě bude velmi vážná. A myslím si, že se nebude týkat jenom krajů. A to je kompenzace dopravcům veřejné dopravy. To je něco, kdy vy jako kraj provozujete veřejnou dopravu a ta veřejná doprava je do nějaké míry dotovaná. Ale vy jednou za rok doplácíte dopravcům skutečně provedené výkony. V našem případě doplácíme kolem šesti miliard. A tohle se má zdanit. Doteď to nebylo zatíženo DPH a teď to má být zatíženo. Jednáme o tom, jestli 12 procent, ale spíše to bude 21 procent. Takovým způsobem dostane stát ze Středočeského kraje dalších skoro 1,5 miliardy korun a ze všech ostatních krajů v součtu celkem 11 miliard korun.

15:30 A bohužel jsem slyšela, že takovým způsobem budou zdaněny i jiné transfery, které třeba dělají obce vůči některým svým příspěvkovým organizacím, které mají nějaký obrat nebo zisk, jako jsou třeba technické služby a tak dále. Zatím k tomu nemáme žádný podklad, ale my jsme neměli žádný podklad k řadě dalších věcí a dozvídali jsme se to za pochodu.

16:00 Takže myslím, že to bude postupné ožebračování samosprávy na jakékoliv úrovni, jak krajské, tak obecní, tak aby se vliv samospráv oslabil, aby se všechno přeneslo do centrální úrovně. A my jsme pak poníženě chodili za panem premiérem nebo na jednotlivá ministerstva a prosili o to, abychom mohli vůbec poskytovat a doručovat občanům nějaké služby. Ale v konečném důsledku se to dotkne občanů, voličů pana premiéra a jeho strany.

19:00 Vy máte svoji organizaci, která se bude bít za zájmy krajů a bude oponovat vládě. Nyní je vedená hejtmanem za ANO, panem Holišem. Funguje, nebo nefunguje v tomto ohledu Asociace krajů jako oponent vládě? - Mě to velmi mrzí, protože jsem nastoupila v předchozím funkčním období jako nováček do Asociace krajů, která byla velmi barevná. Byli tam asi čtyři hejtmani za STAN, byl tam hejtman za KDU-ČSL i hejtmani za ODS nebo za SPOLU a za hnutí ANO. Bylo to barevné. Ale já jsem měla pocit, že fakt držíme za jeden provaz a že bojujeme za práva krajů a za jejich agendy. Teď ten dojem tedy rozhodně nemáme. Myslím si, že teď je asociace absolutně nejslabší, co kdy byla. V podstatě vůbec nemá smysl tam o něčem diskutovat. Protože osm kolegů je z hnutí ANO a buď si to odhlasují, nebo pak se hlasuje per rollam. Když se na něčem nedohodneme na místě, tak se hlasuje online zpětně. A to už je jasné, jaký bude výsledek. A musím říci, že teď někteří moji kolegové, kteří jsou z těch teď opozičních stran, cítí, že už nemá smysl na asociaci ani jezdit, protože je to ztráta času.

28:00 Na závěr ještě celostátní politika: hnutí STAN v poslední době velmi vyskočilo v průzkumech předvolebních preferencí. Čím to je? - Myslím, že je za tím opravdu velká práce, ne jednoho člověka, ale opravdu spousty lidí, protože my nejsme strana jednoho muže. Máme agendu rozdělenou, máme silné lidi ve spoustě gescí. A myslím, že dobrou práci dělá Kabinet budoucnosti, který dokáže věci srozumitelně komunikovat. Máme na spoustu věcí řešení. Když něco kritizujeme, snažíme se to řešení nabídnout.

30:00 Myslím si, že jsme čím dál tím víc slyšet a že i když jsme dělali v předchozí vládě určitě chyby - a já jsem byla velký kritik některých kroků, které jsme třeba neuměli vysvětlit veřejnosti - tak si myslím, že lidé vidí, že jsme profesionálové a že se snažíme k těm věcem přistupovat opravdu manažersky, profesionálně, tak aby veřejná správa byla předvídatelná, efektivní. A aby jak podnikatelský sektor, tak občané viděli nějakou stabilitu.

31:00 To, co teď předvádí stávající vláda, to je prostě totální chaos. Je to absolutní degradace veřejné správy, ale jsou tam opravdu i lidské přešlapy. Jak může vrcholný představitel státu urážet a o někom říkat, že jsou mužatky, jak může člověk, který byl v STB, říkat něco o nezávislosti médií a předvádět to, co předvádí? Takže si myslím, že je to fatální série přešlapů této vlády, která je extrémistická. A lidi tohle nechtěli. Oni třeba chtěli nějakou změnu a dali šanci stranám, které teď vládnou, ale vidí, že to prostě nezvládají, že jsou to amatéři a vytvářejí chaos.