S Ruskem hokej selhal. Zklamali mě Slováci, říká muž z IIHF

Švédský funkcionář narozený ve Varšavě pracoval pro IIHF krátce po přelomu tisíciletí plných třináct let. V roli mluvčího, ještě pod vedením Reného Fasela. Švýcara, který si postupně tvořil a střežil dobré vztahy s Ruskem. Nyní je také držitelem ruského občanství, podporuje tamní režim a paktuje se s jeho vůdcem Vladimirem Putinem.

„Je evidentní, že v zákulisí Fasel velmi usilovně dělal na tom, aby Rusko mělo v Radě IIHF (výkonný orgán federace, pozn. red.) co největší vliv,“ pozastavuje se Szemberg. „Přijde mi vážně neuvěřitelné, že i když mají Rusko a Bělorusko zákaz soutěžit, mohou se jejich zástupci o místo vůbec ucházet. Nevím, jak jde tohle ospravedlnit.“

Vůči Faselovi i Putinovi stojí v opozici. A ve velkém rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje aktuální dění po verdiktu Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), který Rusko vrací na světové šampionáty. Szemberg ho považuje za důsledek takřka pětiletého otálení ze strany IIHF - a tím pádem za její selhání.

Jak vnímáte aktuální postoj federace?

Jakmile je rozhodnutí na světě, už s tím moc nenadělají. Měli konat už během let po zahájení ruské invaze. Jenže na to nepřistoupili a nyní musí nést následky. V případě světového šampionátu juniorů Norsku sdělili, že je vyřazeno. A najednou máme v soutěži Rusko. I když konečný výsledek stále ještě neznáme, IIHF nezbývá než rozhodnutí přijmout.

Také ho respektuje, spíš se ptám na odmítavé stanovisko a negativní postoje vůči arbitráži, která prý situaci podcenila.

Ano, ale arbitráž jedná na základě argumentů, nikoli emocí. Už v květnu tohoto roku se stalo, že Disciplinární komise IIHF sdělila radě, že důvody založené výhradně na bezpečnosti neobstojí. Oni to věděli. Teď tak pro federaci nemůže být velké překvapení, co se děje, když jí to řekl její vlastní orgán.

Proč tedy pak to překvapení?

Šéf Franz Reindl se nevyjádřil, ale zazněly komentáře od švédského zástupce Anderse Larssona nebo od Fina Heikkiho Hietanena, kteří sedí v Radě IIHF. Oba říkali, jak jsou překvapeni a rozčarováni, ale mně to zní jako nějaká inscenace, jako by to rozhořčení jen hráli, aby si zachránili vlastní kůži. Zbyla jim jediná možnost, jak se z toho nějak vykroutit, protože oba už od května věděli, že bezpečnostní důvody neobstojí. Nechápu, proč s tím něco neudělali. Ani nevím, vyjádřil se nějak Petr Bříza?

Bříza zmiňoval překvapení a argumentoval obavami o bezpečnost.

Asi musí, jelikož i on byl a zůstává v Radě IIHF. Za rozhodnutí nese stejnou odpovědnost jako ostatní, obzvlášť ve své pozici, když byl coby viceprezident druhý v pořadí za šéfem Lukem Tardifem, kterého nyní nahradil Reindl. Kdyby Petr Bříza využil svého vlivu správným směrem, možná by teď IIHF nepracovala jen s bezpečností a ochranou. Zdá se, že on s tím jen souhlasil.

Nebo má možná Rusko stále v zákulisí silné postavení. Neukázalo se to třeba právě ve volbě nového šéfa, kterou Bříza s Reindlem prohrál?

Na kongresu na Tenerife, kde se hlasovalo, byl ruský vliv skutečně významný. Nakonec se podařilo zvolit Franze Reindla, který z pohledu ruských skupin asi představuje lepšího prezidenta. Putinův přítel René Fasel také usilovně pracoval, byť jemu se to nepovedlo na sto procent, protože pak by se do rady dostal i ruský zástupce Dmitrij Kurbatov. Nakonec mu chybělo pár hlasů. Nicméně běloruského zástupce Sergeje Gončarova se podařilo prosadit. A to při zákazu nelze obhájit.

Jak si vysvětlujete i zmrazení výsledkového žebříčku? Nebýt to Rusko, nemusel by si jiný tým klestit cestu sportovně odspoda?

Nevím, jestli tady jde o vliv ze strany Ruska, ale roli by mohly hrát nerozhodnost a strach. Nebo jde jen o velmi špatné rozhodnutí ponechat Rusku otevřená zadní vrátka. To je ale stále velice špatný důvod pro tak skandální verdikt. Když se na internetu podíváte na žebříček, uvidíte, že IIHF, čistě z optického hlediska, vyndala Rusko s Běloruskem ze seznamu a zařadila je na konec. Aby to nevypadalo tak hrozně. Ale pak se podíváte na body.

Obě země je sbíraly a Rusko se s nimi dokonce vyšvihlo až na první místo.

Ano, má jich přes 5 500, takřka o 200 víc než oficiálně vedoucí Švýcarsko. Jsem si takřka stoprocentně jistý, že to je první případ ve sportovní historii, kdy se body dávají někomu, kdo stojí mimo soutěž.

Zmínil jste slovo „strach“. Z čeho pramení?

Netuším, možná ta formulace s otevřenými zadními vrátky pro případ, až se Rusko vrátí, sedí lépe. IIHF pro to udělala vše, nechtějí být vnímáni jako ti, co ruskou stranu rozhněvali. Až bude po všem, chtějí opět Rusy vítat jako kamarády. Ale lze tomu říkat i strach, bojí se, že si je rozhádají. Ostatně pro mě to dokládá ještě jeden případ.

Jaký?

Hned po zahájení invaze v únoru 2022 fotbalová asociace FIFA pozastavila všechny smlouvy cizinců, kteří hráli v Rusku, a řekla jim, že pokud chtějí oblast opustit, nehrozí jim žádné následky. To bylo rozumné řešení, které ale IIHF neučinila. Pokud hráči chtěli odejít z KHL, měli velké problémy. Přišli o peníze, sami se vypláceli, aby se dostali pryč. Neměli svobodnou možnost učinit morálně správné rozhodnutí. Neznáme důvod, proč to IIHF neudělala, jestli to byl strach, nerozhodnost. Ale tady se stačilo jen odvolat na FIFA. Tohle rozhodnutí bych klidně spojil s fiaskem kolem žebříčku.

S jakou jinou argumentací tedy měla IIHF před CAS přijít? Hodně se naráží na to, že by se válka dala vztáhnout i na USA a jejich činnost v Íránu, potažmo ve Venezuele.

Ano, tady už se dostáváme do složitější situace, protože tady už se mluví o politice. Podle mě však není pochyb, že panuje ohromný rozdíl mezi válkou na Ukrajině a třeba válkou Spojených států s Íránem. Zaprvé Ukrajina nepředstavuje žádnou hrozbu pro Rusko ani pro region a nic nevyprovokovala. Zadruhé to není jen válka, ale snaha Ruska vymýtit ukrajinskou národní identitu, kulturu a jazyk, úplně je vymazat. Pokud tohle někdo srovnává s tím, co dělá USA v Íránu, není moc politicky informovaný. Každý chápe, že Írán je hlavní důvod, proč Blízký východ vypadá takhle, proč tam operují Hamás, Hizballáh a húthíjští rebelové. Zatímco Ukrajina se jen snažila o nezávislá rozhodnutí a Rusko jí to nedovolilo. A ještě je tu jeden velký důvod.

Ano?

Lední hokej v Rusku je velmi úzce propojen s tamní politickou mocí. Každý vidí, že ruská federace a KHL mají extrémně silné vazby na Putina a Kreml, řada lidí ve vedení jsou jeho spojenci, třeba Gennadij Timčenko (předseda představenstva KHL) či Roman Rotenberg (viceprezident ruské federace). Ruský hokej, včetně klubů, válku podporoval od prvního dne. Zatímco americký svaz nemá žádnou spojitost s Bílým domem nebo s Kongresem. I na to měla IIHF poukázat, ani to ale neudělala.

Co může IIHF dělat nyní? Může se teoreticky vzepřít arbitráži, nebo pořádat šampionáty, jimž při vyhlášeném bojkotu některých svazů i sponzorů hrozí finanční potíže?

To je otázka za milion dolarů. Mají chaos, který si přivodili sami. Teď se můžou jen modlit k Bohu, aby stejně jako kanadská vláda i ostatní hostitelské země prohlásily, že za žádných okolností nebude v jejich zemi hrát ani ruský, ani běloruský tým. To je pro IIHF jediná záchrana, protože verdikt CAS porušit nemůže. Už jen proto, že Rusové vše velmi pozorně sledují a není pochyb, že jsou připraveni federaci znovu žalovat. IIHF to nemá ve svých rukou, a kdyby šlo o představenstvo běžné společnosti, už dávno by všechny vyrazili.

Švédský soudce Conny Jörneklint řekl, že by Rusové v případě porušení verdiktu mohli žádat schválně co nejvyšší pokutu, třeba miliardu dolarů. Není to trošku divoká konstrukce?

Jestli miliarda, deset milionů nebo jen milion dolarů, to je asi jedno, na tom nezáleží. S panem Jörneklintem souhlasím, protože Rusové se zkrátka nevzdají. Vyhráli spor, výsledek je povzbudil a postarají se o to, aby IIHF vše dodržela. Federaci už můžou zachránit pouze jiní, závěr je tedy takový, že se právě nachází v největší existenční a ústavní krizi od svého založení v roce 1908. A zavinila si ji jen a pouze ona sama.

Ještě by teoreticky mohla přijít s jiným odůvodněním, kterým by Rusku bránila, ne?

Nevím, nejsem právník, jen se obávám, že tento případ je rozhodnutý a nebudou moci přijít s dalšími důvody. Znovu opakuji, měli pět let na to, aby něco udělali, aby změnili stanovy. Správná otázka je, proč se k tomu jednoduše neodhodlali.

Vy jste v případě kanadských víz a juniorského šampionátu upozorňoval, že v zemi za kluby hrají Rusové, kteří by mohli reprezentovat. I jim ale Kanada může víza zrušit, že?

V týdnu jsem mluvil s dobře informovaným zdrojem, který mi řekl, že ani tento přístup by Rusku nevyšel, protože kanadská vláda má skutečně možnost víza odebrat. Už jen proto, že byla udělena na základě hraní juniorského hokeje v klubech. Neopravňují tak k reprezentaci Ruska. Není to oficiální, pohybujeme se v rovině spekulací, ale tohle jsem slyšel. Rusové každopádně vyzkoušejí každou možnou variantu, aby mohli nastoupit.

Nejde tato vízová politika proti duchu rozhodnutí arbitráže?

Ne, jelikož kanadská vláda nemá žádnou povinnost se jím řídit. CAS může rozhodovat o hokeji, fotbalu, basketu, curlingu a tak dále. Ale kanadská vláda stojí úplně mimo a jí naopak může být CAS a jeho verdikt úplně lhostejný. Na rozdíl od IIHF.

Představuje v něčem problém i záměna Norska za Rusko tak krátce před juniorským mistrovstvím světa?

Snad jen v tom, že je velký rozdíl prodávat vstupenky na utkání Norska s Českem oproti zápasu Ruska s Českem. To je výzva pro organizátory. Ale ze všech potíží je tahle tím nejmenším, co musí řešit, jen udělají výměnu a zbytek rozlosování zůstane stejný.

Dál je tu masivní bojkot mnoha zemí, může v situaci Ruska něco změnit?

Možná to, že se teď z turnaje dvacítek stane fraška, protože řada zemí hodlá bojkotovat zápasy s Ruskem, ale patrně ne mistrovství jako takové. Lze si představit třeba to, jak Rusko vyhraje skupinu, čtvrtfinále či semifinále díky kontumacím. Byl by to chaos.

A hrozí protestujícím zemím v praxi sankce?

To není možné, IIHF je stoprocentně zodpovědná za tento nepořádek, úplně zapomeňte na to, že by někoho takto trestala, to se v životě nestane. Myslíte, že by šlo udělit sankce Kanadě, která stojí za marketingem šampionátu do 20 let a v podstatě ho vlastní? Bez Kanady takový turnaj nebude. Nebo že by se trestaly Švédsko, Finsko či Česko? To opravdu nehrozí.

Možná drobný háček může být v tom, že Kanada neřekla, že by s Ruskem nehrála.

Což ale dává smysl. Proč by to říkala, když její postoj je takový, že u ní Rusko hrát ani nebude?

Napadá mě to například kvůli seniorskému šampionátu v Německu.

Ano, pravda, to je další starost. Ale na to je opravdu příliš brzy spekulovat. Uvidíme, jak dopadne šampionát juniorů, to nám může dát určitou představu. Víme jen, že to bude nepřehledné a že Rusko udělá absolutně všechno, aby IIHF zkomplikovalo život.

Třeba ruská sázková kancelář Fonbet už IIHF nabídla, že nahradí Tipsport v roli sponzora.

To si ani neumím představit. Po tom všem zmatku by ještě IIHF podepsala smlouvu se sponzory z Ruska? Je na druhou stranu potřeba doplnit, že to není v rukou federace, ale švýcarské společnosti Infront, která ji exkluzivně zastupuje. I tak si nemyslím, že by to mohlo nastat.

Minimálně se ale ukazuje, že Rusko má v hokeji stále velkou moc, že?

Když pomineme veškeré dění, rozhodně je velmi silnou hokejovou zemí. A jak jsme viděli i na Tenerife, pořád má lidi, kteří hájí jeho zájmy. Rusko znamená hodně pro finanční úspěch šampionátu. Ne tak z pohledu IIHF, jako z pohledu Infrontu, který od vyřazení Rusů podle zdrojů z vedení přišel o třicet procent příjmů. Takže Rusko je silné, přináší peníze, má vliv. Ale co to má co dělat s etikou a morálkou.

V tomto ohledu je zajímavý i postoj Švýcarska, které si vždy zakládalo na neutralitě. Teď se ale, minimálně v případě MS dvacítek, vymezilo. Proč?

Změna postoje mě příjemně překvapila. Přišla snad den potom, co oznámili, že nic neudělají, jak už to u Švýcarska bývá. Jsou tam posedlí neutralitou stejně jako kdysi Švédsko, které si ale uvědomilo, jaká je realita. To u Švýcarska dosud neplatilo. Myslím, že je přesvědčilo, v jaké izolaci se ocitli mezi západními zeměmi a že se nemohou tak lišit od ostatních, i když mají určitý komplex neutrality už snad od 16. století.

U vás ve Švédsku zase svazový šéf Larsson nejprve odmítl bojkot Ruska, ale pak se přidal. Čím to bylo?

Dostal se pod obrovský tlak švédské hokejové komunity i veřejnosti, působil jako velmi nerozhodný člověk, kterým také je. On se rozhoduje pomalu a za to čelil velké kritice, doteď i čelí.

Na druhou stranu evropské státy jako Slovinsko, Slovensko či Maďarsko se nepřipojily. Proč?

Nevím a nemůžu za ně mluvit. Mohu říct jen to, že mě hluboce zklamal slovenský svaz. A koneckonců i postoj, jaký země zaujímá od začátku invaze. Vládu neznám, ale neuvěřitelně mě zklamali lidé z hokejového prostředí, Miroslavem Šatanem (svazový šéf) počínaje. Vždyť i Slovensko bylo v roce 1968 napadeno a okupováno Sovětským svazem a mrzí mě, že někteří lidé tam tak rychle zapomínají.

A když se na absenci ruských hokejistů podíváte z čistě sportovního hlediska, chybí podle vás na šampionátu?

Pokud se omezíme pouze na sport a pomineme vše kolem, což já osobně nedovedu, ale vy mě k takové myšlence donutíte, tak Rusko na turnajích chybí. Tak jako by Američané chyběli na olympiádě v basketbalu nebo Francie, Argentina a Brazílie na fotbalovém šampionátu. Protože jsou Rusové hokejově dobří. Ale kontext a celkový obrázek je ohromně důležitý. Při jeho znalosti jen těžko můžete říct, že vám Rusko chybí.