Článek
Co se v dnešním díle dozvíte
- Proč mohou akcie klesnout i po dobrých výsledcích firmy
- Co ve firemních výsledcích skutečně sledovat
- Proč investoři věnují tolik pozornosti centrálním bankám
- Jak mohou trhy ovlivnit politická rozhodnutí
- Proč je důležitější překvapení než samotná zpráva
- Které informace má smysl sledovat a které není nutné řešit každý den
Firma právě oznámila rekordní zisk. Člověk by čekal, že její akcie zamíří vzhůru. Jenže během několika minut klesnou o osm procent. Jindy centrální banka sníží úrokové sazby, což bývá pro akcie často příznivá zpráva, ale burza přesto oslabí. A po dlouho očekávaném výsledku voleb se na trzích nemusí stát téměř nic.
Na první pohled může investování kvůli podobným situacím působit nelogicky. Jenže trh většinou nereaguje pouze na to, zda je nějaká zpráva dobrá nebo špatná. Porovnává ji hlavně s tím, co investoři očekávali už před jejím zveřejněním.
Pochopení očekávání je jedním z klíčů k tomu, proč se ceny na trzích někdy pohybují úplně jinak, než bychom podle určité logiky čekali. Představme si firmu, od které investoři očekávají zisk 100 milionů korun. Nakonec vydělá 110 milionů. Příjemné překvapení může cenu akcie podpořit.
Jenže pokud trh před zveřejněním výsledků začal věřit, že firma vydělá 130 milionů, stejných 110 milionů už najednou vypadá jako zklamání. Právě proto se při výsledkové sezoně často mluví o tom, zda firma překonala, nebo nesplnila očekávání analytiků.
Anketa
Samotný zisk navíc není všechno. Investor může sledovat také tržby, vývoj nákladů, ziskové marže, zadlužení nebo množství hotovosti, které podnik vytváří.
Velmi důležitý bývá také výhled vedení firmy do budoucna. Společnost může zveřejnit skvělé výsledky za uplynulé čtvrtletí, ale současně oznámit, že příští měsíce budou slabší. Trh se přitom snaží ocenit hlavně to, co firmu čeká, nikoli pouze to, co už se stalo.
Právě rozdíl mezi sledováním důležitých informací a snahou předpovídat budoucnost dobře vystihl i slavný investor Peter Lynch.
Zabývám se fakty, ne předpovídáním budoucnosti.
To je důležité i pro běžného investora. Smyslem není předvídat každý pohyb sazeb, inflace nebo trhu, ale chápat informace, které mohou mít skutečný dopad na firmy a investice v našem portfoliu.
Proč všichni sledují centrální banky
Jen málokterá instituce dokáže pár větami rozhýbat tolik různých trhů jako centrální banka.
Česká národní banka (ČNB), americký Fed nebo Evropská centrální banka rozhodují o úrokových sazbách. Jejich změny se postupně promítají do úroků v ekonomice – například do úvěrů a vkladů – a ovlivňují spotřebu, firemní investice, měnové kurzy i ceny finančních aktiv.
Pro investora je důležité hlavně pochopit základní logiku. Vyšší sazby zpravidla zdražují půjčování peněz a mohou brzdit ekonomickou aktivitu. Zároveň mohou zvýšit atraktivitu bezpečnějších úročených investic. Nižší sazby naopak financování zlevňují a mohou ekonomiku podpořit.
Ani zde ale neplatí jednoduché pravidlo „nižší sazby rovná se růst akcií“.
Pokud všichni očekávají snížení sazeb o půl procentního bodu a centrální banka je sníží jen o čtvrt bodu, mohou být investoři zklamaní. A pokud sazby prudce klesají proto, že se ekonomika dostává do vážných problémů, trhy mohou řešit především právě tyto problémy.
Proto investoři nesledují jen samotné rozhodnutí, ale také komentář centrálních bankéřů a náznaky toho, co hodlají dělat dál. ČNB například nastavuje sazby s ohledem na očekávaný budoucí vývoj inflace, protože změny měnové politiky se do ekonomiky promítají se zpožděním.
Inflace, nezaměstnanost a další čísla
Právě s centrálními bankami souvisí další skupina zpráv, které trhy pozorně sledují. Patří mezi ně inflace, vývoj ekonomiky, nezaměstnanost, mzdy nebo spotřeba domácností. Tato čísla napovídají, v jakém stavu ekonomika je a kam by se mohly úrokové sazby posunout. A znovu rozhoduje očekávání.
Inflace může například meziročně dosáhnout tří procent. Samotné číslo ještě nemusí vyvolat velkou reakci. Pokud trh čekal 3,5 procenta, může být výsledek vnímán úplně jinak, než kdyby očekával 2,5 procenta.
Proto někdy vzniká zvláštní situace, kdy na první pohled špatná ekonomická zpráva vede k růstu akcií. Investoři mohou například usoudit, že slabší ekonomika zvýší pravděpodobnost budoucího snížení úrokových sazeb.
Neznamená to ale, že špatné zprávy jsou pro burzu obecně dobré. Znamená to pouze, že jedna informace může přes očekávání sazeb ovlivnit trhy několika různými cestami.
Trhy hýbe i politika
Volby, nové daně, regulace, cla, státní výdaje nebo geopolitické konflikty mohou mít na investice významný dopad.
Nové clo může změnit náklady dovozců a výrobců. Změna daní může ovlivnit zisk firem. Nová regulace může jednomu odvětví pomoci a jinému zkomplikovat podnikání. Rozpočtová politika státu zase může ovlivnit ekonomický růst nebo očekávání úrokových sazeb. Ani u politických zpráv ale nestačí sledovat jen samotné oznámení.
Sledujte náš investiční projekt
Jak investují profesionálové? Pět finančních institucí sestavilo modelová portfolia, jejichž vývoj budou Seznam Zprávy Byznys dlouhodobě sledovat.
Podívejte se s námi, které investiční sázky vycházejí, které se dostávají pod tlak a jak profesionálové svá portfolia v průběhu času mění.
Základní pravidla investičního projektu
- Každá zapojená instituce sestavila pro projekt vlastní modelové investiční portfolio.
- Na začátku má každý účastník k dispozici virtuálních 100 tisíc korun.
- Portfolio může obsahovat maximálně deset pozic, a to v podobě akcií a ETF.
Pokud investoři určitý výsledek voleb dlouho očekávali, mohl se už z velké části promítnout do cen investic. Větší reakci pak může vyvolat něco, co investoři nečekali – třeba změna konkrétní hospodářské politiky.
Pro dlouhodobého investora proto obvykle není důležité reagovat na každý politický výrok. Podstatnější je otázka: Mění se tím skutečně podmínky pro firmy, ekonomiku nebo mou investici?
Nemusíte sledovat trhy celý den
Po přečtení předchozích řádků by mohl začátečník získat pocit, že musí každé ráno kontrolovat inflaci, zisky firem, projevy centrálních bankéřů a výsledky voleb po celém světě. Nemusí.
Člověk, který vlastní jednotlivé akcie, by měl věnovat větší pozornost výsledkům konkrétních firem, jejich podnikání a výhledu. Investor, který na několik desetiletí nakoupil široce diverzifikovaný světový akciový fond, nemusí analyzovat výsledky každé společnosti v jeho portfoliu.
Má ale smysl rozumět hlavním silám, které s trhem hýbou: firemním ziskům, úrokovým sazbám, inflaci, ekonomickému vývoji a významným změnám hospodářské politiky.
A hlavně si při každém titulku položit několik otázek:
Je tato informace opravdu nová? Čekal ji už trh? Mění dlouhodobé vyhlídky mé investice? A mění něco na důvodu, proč ji vlastním?
Pokud je odpověď na poslední dvě otázky „ne“, nemusí být nejnovější zpráva důvodem dělat v portfoliu vůbec nic.
Závěrečný minikvíz
Dobrá zpráva nemusí znamenat růst a špatná automaticky propad. Ověřte si v pěti situacích, zda dokážete přemýšlet stejně jako trh – nejen nad zprávou, ale i nad očekáváním.












