Článek
Česko vyslalo v úterý na Ukrajinu stočlennou delegaci, kterou vede ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Její polovinu tvoří tuzemští podnikatelé, z nichž někteří investují do rozvoje válkou zasažené země miliony korun.
Pomineme-li etické důvody k podpoře Kyjeva, vychází tuzemské investice rovněž z faktu, že válka jednoho dne skončí a miliardy, které na rekonstrukci Ukrajiny i z tuzemska tečou, musí zde být přítomné a využít obchodní šance. Konkurence je velká a pro byznys je důležité podchytit investiční příležitosti zavčasu. Země má přes 40 milionů obyvatel a to je ohromný trh.
„Podle statistik MPO dosáhl v roce 2025 český vývoz na Ukrajinu hodnoty přes 60 miliard korun. To představuje meziroční nárůst kolem 40 procent. Bilance zahraničního obchodu je pro Česko kladná dlouhodobě. Tuzemské podniky prokazují, že zvládnou dodat zboží či služby a udržet obchodní vztahy i v podmínkách válečného konfliktu. Úspěšní jsme ve vodohospodářství, strojírenství, zdravotnické technice, v technologiích pro bezpečnost a energetice,“ říká pro SZ Byznys zmocněnec Hospodářské komory pro Ukrajinu a člen delegace, Tomáš Kopečný.
Právě poslední zmocněncem zmíněná oblast je pro Havlíčkovu misi stěžejním tématem, jak potvrdil redakci i Karel Havlíček. Ten se na místě mimo jiné setká s premiérem Serhijem Koreckým a s tamním ministrem energetiky Denysem Šmyhalem.
„Hlavním tématem jednání bude energetika. To je obor, ve kterém jsme silní, máme tam rozběhnuté projekty a na čem stavět. Bavíme se přitom o klasické energetice i obnovitelných zdrojích. Ostatně firmy z této oblasti a těžby tvoří více než polovinu účastníků delegace. Chceme dotáhnout kontrakty, posunout probíhající projekty a otevřít dveře i do veřejného sektoru. Kdo se chce do obnovy Ukrajiny zapojit, neměl by vyčkávat, ale už teď se tam aktivně angažovat. Dobře to dělá Německo a Francie. Ani my nemůžeme na nic čekat, posilujeme tam personál a vytváříme finanční nástroje záruky a pojištění,“ popisuje pro SZ Byznys Karel Havlíček.
„Pro zemi našeho typu, která nemá přístup k moři a nemůže si zajistit LNG terminály, Je tady potenciál k hlubší spolupráci s Ukrajinou a naši vládu to zajímá. Jenže české společnosti se tam musí prosadit ve velmi tvrdé konkurenci. O tuto spolupráci mají zájem i Poláci, konkrétně Orlen, který je státním aktérem a má výrazné postavení nejen v Polsku, ale i v širším regionu. Konkurence je nesmírná,“ vysvětluje kontext analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Energetika je tedy klíčovou, ale nikoliv jedinou součástí podnikatelského výjezdu. Milionové investice tuzemského byznysu posilují programy EU poskytující členským státům a jejich firmám stovky milionů eur jako granty či úvěry.
Odvaha podnikat
Unie na podporu rekonstrukce napadené země spustila v roce 2024 Nástroj pro Ukrajinu rozdělující 50 miliard eur na granty a úvěry do projektů v napadeném státu. Z této částky se podpora následně dělí mezi členské státy, které tam podnikají. Česká Národní rozvojová banka tak zprostředkovává tuzemským podnikům 156 milionů eur na úvěry, které jim pomohou to na Ukrajině „rozjet“.
„V rámci Nástroje pro Ukrajinu byly Evropskou komisí schváleny dva české programy. Prvním je záruční program na podporu investic českých firem v objemu kolem 100 milionů eur, k němuž přistupuje národní příspěvek Ministerstva průmyslu a obchodu; celkově bylo z evropského rozpočtu na oba programy vyčleněno přibližně 188 milionů eur. Druhým je zdravotnický program zaměřený na modernizaci šesti ukrajinských nemocnic ve výši 88 milionů eur, na nějž Česká republika přispívá z národního rozpočtu zhruba 200 miliony korun,“ doplňuje Kopečný.
Nemocnice, ve kterých proběhne rekonstrukce i díky uvedené podpoře, jsou konkrétně stanovené. Patří sem například lvovská regionální nemocnice pro válečné veterány či Kyjevská oblastní dětská nemocnice. Jednou z mnoha společností investujících ve válkou zasažené zemi je i KKCG miliardáře Karla Komárka, která podporuje vznik rehabilitačního centra ve Lvově.
„Tento program se týká modernizace nemocnic, připravuje se pod hlavičkou ministerstva zahraničí ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou. Také o něm budeme na Ukrajině jednat. Máme Fond Ukrajina od EGAPu, který umožňuje pojištění krátkodobých vývozních úvěrových rizik na Ukrajinu. K tomu přidejte programy našeho ministerstva, přes které propojujeme české podnikatele s ukrajinskými partnery. To jsou konkrétní nástroje, které mají firmy k dispozici,“ vypočítává způsoby podpory ministr Havlíček.
Výrokům navzdory
Český byznys se na Ukrajině snaží podle oslovených respondentů rozvíjet své investice, tím pádem i infrastrukturu Ukrajiny, všemi dostupnými prostředky. Analytik AMO Pavel Havlíček však upozorňuje i na stinnou stránku celé situace.
„Vláda Andreje Babiše a on sám už během kampaně před těmi loňskými parlamentními volbami deklaroval, že nebude Česko na Ukrajinu přispívat. To znamená, z různých formátů spolupráce se Česko tímto de facto samo vylučuje. Narážím tady například na velké peníze, které půjdou ze strany Evropské unie ve formě té společné půjčky, která vlastně byla už ze strany vlády odmítnuta jednou v prosinci minulého roku. A teď se ta situace má opakovat. Prvně šlo o půjčku 90 miliard eur, teď znovu o dalších 45 miliard eur,“ kritizuje analytik.
Důkazů toho, o čem analytik hovoří, je více. Na Ukrajinu vyjíždí od začátku roku 2026, tudíž i od nástupu vlády Andreje Babiše k moci, teprve druhá delegace na ministerské úrovni. Tu první absolvoval ministr zahraničí Petr Macinka v lednu 2026. Současně celý mandát provází lavírování české vlády nad schválením evropských půjček. Tato politická rozhodnutí podle Pavla Havlíčka negativně ovlivňují jak české fungování ve válkou zasažené zemi, tak i investice tuzemských podnikatelů tam.
„Omlouvám se, že nejsem pozitivnější. Tím, že to řešíme poslední čtyři roky, tak s nástupem nové vlády vidím ten sestup dolů a to, že existuje celá řada iniciativ, které naše vláda nevnímá vážně. A bohužel nám ten vlak velmi rychle ujíždí. Každý z byznysových aktérů si to uvědomuje a konkurence je i mezi státy EU velká. Například sousední Polsko prostě na Ukrajině investuje úplně jiné peníze. Jinak funguje například i jejich rozvojová banka, která dokáže využívat evropských prostředků na to, aby zprocesovávala velké projekty. V českém prostředí prostě jsme pozadu,“ dodává expert.
