Evropa získala vytoužené místo v jednání o míru. Ale neví, kým ho obsadit

Po tom, co se do snah o vyjednání míru na Ukrajině zapojil americký prezident Donald Trump, se Evropa ocitla na druhé koleji. Nyní má ale podle všeho šanci znovu usednout u jednacího stolu.

Americký vyjednavač Jared Kusher po čtvrtečním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přiznal, že konec války na Ukrajině nelze dojednat bez zapojení Evropy.

„Tuto dohodu nemůžeme uzavřít, pokud u jednacího stolu nebudou také Evropané,“ oznámil. Dodal přitom, že ruský prezident Vladimir Putin, se kterým se setkal společně se Stevem Witkoffem jen několik hodin předtím, je ochoten „dát evropské účasti šanci“.

Během jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinci, Rusy a Američany nicméně ruská delegace setkání s evropskými zástupci odmítla.

Zatímco na ose Washington-Moskva-Brusel se věci zřejmě začínají dávat do pohybu, na evropské půdě zapojení do vyjednávání nadále provází řada otázek.

Evropští lídři jsou sice zajedno ohledně toho, že by EU měla být u ukrajinských mírových jednání. Nedokáží nicméně dosáhnout shody ohledně toho, kdo by měl sedmadvacítku reprezentovat.

Bruselský server Politico s odkazem na své zdroje z řad evropské diplomacie píše, že spory o to, kdo bude hájit zájmy EU a Ukrajiny, ovládly debatu na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Dublinu.

Evropští představitelé jsou přitom podle nich rozdělení do nejméně tří táborů na základě preferovaných kandidátů.

První z nich má za to, že ideálním vyjednavačem by byl předseda Evropské rady António Costa. Druhou skupinu tvoří Francie a Německo, které se nechtějí vzdát své vůdčí role a přenechat místo u jednacího stolu zástupcům Bruselu. Poslední - nejméně početná - skupina se pak sdružuje okolo šéfky unijní diplomacie Kajy Kallasové.

Politico píše, že nejširší shoda mezi zástupci sedmadvacítky panuje na Costovi. K jeho pověření se už kladně vyjádřilo Estonsko, Itálie, Lucembursko či Polsko.

V jeho prospěch podle unijních diplomatů mluví to, že z podstaty své role má mandát zastupovat členské státy na mezinárodní scéně. Díky svému minulému působení na postu portugalského premiéra zároveň disponuje jistou neutralitou.

Kallasová je v tomto ohledu mnohem problematičtější volbou a evropské představitele rozděluje.

Pro jedny je právě bývalá estonská premiérka, která je zastánkyní tvrdého postoje vůči Rusku, pro jednání vhodnou kandidátkou. „Přesně to by Putin udělal. Vybral by si toho, s kým byste vy sami nechtěli jednat,“ vzkázal jeden z diplomatů, které citovalo Politico.

Podle dalších je nicméně z těchto stejných důvodů naprosto nevhodnou volbou. „To je vtip ne?“ reagoval na potenciální výběr Kallasové další evropský diplomat. Estonskou političku přitom označil za „pravděpodobně nejhoršího člověka“ pro tuto roli.

O slovo při výběru vyjednavače se hlásí také Francie a Německo. Podle diplomatů země nechtějí přijmout variantu, ve které by hlavní vyjednávací role připadla Bruselu. Místo toho by raději u stolu viděli někoho z vlastních lidí. Konkrétní jména známá nejsou.

Jako o potenciálním evropském vyjednavači s Ruskem se dříve mluvilo také o finském prezidentu Alexanderu Stubbovi, který je zkušeným diplomatem a udržuje poměrně vřelé vztahy s americkou hlavou státu.

Kdy padne rozhodnutí ohledně evropského zástupce, v tuto chvíli není jasné. Podle diplomatů není příliš pravděpodobné, že se lídrům podaří najít shodu už během pátečního summitu. Doufají nicméně, že jednání přinese více porozumění.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím evropské spojence vyzývá, aby si pospíšili a nejpozději do konce listopadu oznámili jméno.

Hledání vhodného kandidáta přitom provází nejen nejistota, ale také obavy ohledně toho, že Evropa bude muset za své místo u jednacího stolu něco obětovat.

List Financial Times s odkazem na tři nejmenované evropské představitele napsal, že v členských zemích panuje strach z toho, že výměnou za zapojení do jednání o Ukrajině budou nuceni otevřít debatu o širších otázkách evropské obrany a bezpečnosti.

Mírové rozhovory o Ukrajině se od jednání o ukončení samotné války v poslední době stáčejí k debatám o celkové bezpečnostní architektuře Evropy.

Moskva opakuje, že bezpečnostní uspořádání evropského kontinentu je třeba přehodnotit. Mluví i stažení jednotek i vojenského vybavení z východního křídla Aliance i zákazu dalšího rozšiřování NATO.

„Není důvod vymýšlet něco, co už dávno funguje,“ vzkázal v reakci na slova o přehodnocení evropské bezpečnosti Costa. „Evropa měla funkční bezpečnostní architekturu, která byla nejprve postupně oslabována a nakonec zničena ruskou invazí na Ukrajinu,“ dodal.