Putin už vydělává na Trumpově ústupku. Američané mu chystají další

Vyjednávání s Washingtonem přináší Moskvě zisky. Vývoz ruské nafty se v říjnu zdvojnásobil. Podle datově analytické firmy Kpler Rusko v říjnu vyvezlo 271 tisíc barelů denně, zatímco v září to bylo 135 tisíc barelů, jak ve čtvrtek upozornil deník Financial Times (FT).

Údaje korelují s rozhodnutím amerického prezidenta zatlačit na Ukrajinu, aby přestala s útoky na ruské rafinerie.

Donald Trump obvinil Kyjev z toho, že může za globální nárůst cen paliv, přestože ropa razantně zdražila po americko-izraelském útoku na Írán na konci února. Trump chtěl ceny snížit, protože zdražování výrazně škodilo jeho Republikánské straně v kampani před volbami do Kongresu.

Šéf Bílého domu se zároveň dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na dodávkách ruské nafty do Spojených států. Pozastavil kvůli tomu platnost části sankcí.

Až doteď ale žádná ruská nafta do země nedorazila. Podle FT za to můžou hlavně snahy států podporujících Ukrajinu dodávkám zabránit. Mezitím nicméně vzrostl ruský vývoz do Brazílie, Turecka a dalších zemí.

„Jak řekl prezident, tato dohoda je světová. Dohoda byla uzavřena, aby se na globální trh dostala další nafta, čímž se sníží ceny pro Američany i svět, což je přesně to, co se stane,“ řekl FT zdroj z Bílého domu.

Nová data o ruském vývozu vyšla ve chvíli, kdy Trumpova diplomacie Rusku ustupuje v další otázce, která je pro Moskvu zásadní.

Mírové rozhovory o Ukrajině se od jednání o ukončení samotné války stáčejí k debatám o celkové bezpečnostní architektuře Evropy. Kreml se tak dočkal diskuze o řešení „základních příčin války“, o nichž mluví od začátku invaze.

„Věříme, že pokud budeme diskutovat o těchto záležitostech, najdeme cestu, jak vyřešit všechno najednou,“ vysvětlil ve středu v Abú Dhabí, kde jednali zástupci USA, Ruska a Ukrajiny, americký diplomat a Trumpův zeť Jared Kushner.

Ve čtvrtek Kushner spolu s dalším zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem pokračují v debatách v Kremlu přímo s Putinem. Z Moskvy se vydají do Dublinu na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Americký deník The New York Times novou strategii shrnul jednoduše: „Bílý dům se snaží rozšířit rozsah jednání, aby prolomil pat v záležitostech týkajících se Ukrajiny.“

I přes některá pozitivní vyjádření ruských i ukrajinských diplomatů po rozhovorech v Abú Dhabí o pokroku na cestě k míru, není jasné, v čem se mělo pokročit.

Američané stále nabízejí Rusům územní ústupky na Ukrajině. Zelenskyj to ve veřejných prohlášeních nadále odmítá, přestože už dříve dali ukrajinští diplomaté najevo ochotu ke kompromisu.

Rusko ale pořád jakýkoli kompromis odmítá. „Každá píď naší země se navrátí Rusku. Ať už tak, nebo onak,“ prohlásil po návratu z Abú Dhabí do Moskvy šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij.

Znovu připomněl Putinův záměr vybudovat na ukrajinské straně hranice „nárazníkové zóny“. „Kde byla vztyčena ruská vlajka, už nesmí jít dolů,“ vyloučil Medinskij jakékoli stažení vojáků. Rusko momentálně ovládá i menší části Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské a Mykolajivské oblasti, přestože na ně ani nevzneslo formální nárok.

Kreml nechce ani záruky Ukrajině v podobě přítomnosti zahraničních vojáků na jejím území. Putin tuto možnost označil za „ohrožení národní bezpečnosti Ruska“.

Ve snaze uspokojit Moskvu hledáním řešení evropské bezpečnostní situace už učinil Washington první kroky. Podle informací amerického serveru Axios Spojené státy požádaly Rusko o návrh nové bezpečnostní dohody s Evropou. Mělo by zároveň předložit plán, jak ujistí Evropu, že se vyvaruje další agrese.

Kreml už roky požaduje omezení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě, tedy i na území členských států Aliance. Předchozí americké vlády to vždycky odmítaly.

Pobaltské státy nebo Polsko považují přítomnost amerických i západoevropských vojáků na svých územích za jeden ze základních pilířů své bezpečnosti. Evropa až do teď vždy odmítala řešit širší bezpečnostní otázky, dokud pokračují boje na Ukrajině. Nedávno to zopakovala například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Rusko se netají tím, že jeho cíle v této diskuzi jsou velké. „Konflikt na Ukrajině ukázal, že celý bezpečnostní systém v Evropě fungující od Jalty a Postupimi funguje velmi špatně,“ odkázal Medinskij na dohody velmocí na konci druhé světové války.

Výrazem amerických snah rozšířit záběr rozhovorů je i náhlá podpora Washingtonu zapojit do nich zástupce Evropy, jak o to zdejší politici usilovali. „Několikrát jsme prezidentu Putinovi a jeho týmu přímo řekli, že jediný způsob, jak něčeho dosáhnout, je mít je (Evropany) na naší straně, a myslím, že to vnímali,“ prohlásil Kushner.

Medinskij se k zapojení Evropanů vyjádřil zdrženlivě. Kreml ale pak jednání Putina s evropskými lídry nevyloučil. „Rusko se nikdy nebylo proti dialogu s Evropou,“ zopakoval ve čtvrtek před schůzkou s Witkoffem a Kushnerem přímo Putin.

Analytička Tatiana Stanovaya z think tanku Carnegie Russia Eurasia Center se domnívá, že Rusko považuje otevírající se rozhovory za příležitost, ale vysoká očekávání od nich nemá. „Pokud jednání selžou, Rusko je připravené pokračovat v boji, dokud se neotevřou další dveře,“ napsala na síti X.

Putin podle ní vnímá zvyšující se ochotu evropských lídrů mluvit s Ruskem, ale chtěl by, aby tato změna postupovala rychleji a Evropa uznala, že Moskva zkrátka musí být součástí debat o evropské bezpečnosti. „Do té doby zůstane relativně otevřený kontaktům, ale bude těmto výměnám přikládat nízkou váhu,“ soudí expertka.

Bývalý americký velvyslanec v Moskvě z dob prezidenta Baracka Obamy Michael McFaul pak upozorňuje na absurditu ruského volání po nových bezpečnostních garancích.

„NATO nikdy nenapadlo Sovětský svaz ani Rusko. Ukrajina nikdy neohrožovala ruskou bezpečnost,“ podotkl. Podle něj chtěla řada západních diplomatů před invazí o reformě debatovat. „(Putin) to odmítl. Chtěl místo toho válku,“ dodal.

Nový přístup republikánské administrativy odsoudili i vysoce postavení demokratičtí členové Kongresu zabývající se zahraniční politikou.

„Jejich papouškování výroků Kremlu o opětovném vyjednání evropské bezpečnosti a možná stažení z východní Evropy je naprosto nepřijatelné vůči pokračující životaschopnosti NATO a národní bezpečnosti USA,“ napsali ve společném prohlášení.

Podle nich jde o pokračování Kushnerových a Witkoffových pokusů donutit Ukrajinu, aby se vzdala části území, včetně opevněných oblastí na Donbase. „Putin rozumí jen síle,“ zdůraznili senátor Jack Reed a kongresmani Gregory Meeks a Adam Smith.