Hlavní obsah

Obří varhany z Paláce kultury jsou k nepoznání. Hrají ve staré skříni v katedrále

Foto: Vojtěch Curylo / Člověk a Víra

Varhany mají neorenesanční skříň, která je nově vyrobená podle zachovaných částí a historických plánů.

Jako největší koncertní varhany v zemi kdysi zněly na komunistických sjezdech v Paláci kultury v Praze. Od této neděle budou hrát při mších v ostravské katedrále. Počtem píšťal překonají i nové varhany ve svatovítské katedrále.

Článek

Malé točité kamenné schody ukryté za postranními dveřmi ostravské katedrály Božského Spasitele vedou na kůr. Je jich celkem sedmašedesát, a než je společně s Jiřím Krátkým vystoupáme všechny, notně se nám točí hlava.

Jiří Krátký je diecézní organolog. To znamená, že se stará o varhany v katolických kostelích celé severní Moravy a Slezska. A z varhan, ke kterým míříme, zná každou píšťalu – těch je přitom téměř šest tisíc.

Jedny z největších varhan v České republice se po čtyřech letech práce v neděli poprvé oficiálně rozezní. Slavnostně je požehná ostravsko-opavský biskup Martin David.

Nahoře na kůru opatrně stoupáme na ochrannou fólii, která pokrývá čerstvě natřenou podlahu. Kolem ještě leží nářadí a několik dalších varhanářů pokračuje v ladění. Dělají to už dva měsíce a mají skoro hotovo.

„Nejprve se intonovalo, teď už jen ladí, dokončování bývá časově napjaté. Pracují na směny, od rána do večera, pak je mše svatá, po ní přijde druhá směna a ladí až do rána. Po ranní mši přichází zase nová šichta,“ vysvětluje Jiří Krátký a zdraví se s dalšími varhanáři.

Se smíchem všichni odtuší, že v ostravské katedrále je to díky varhanám trochu jako abiturientský sraz. Varhanářů a organologů v Česku zas tolik není. A tak se znají buď z varhanářské školy v Krnově, nebo se už u opravy nějakých varhan potkali.

Ostravské varhany v číslech

Foto: Vojtěch Curylo / Člověk a Víra

Varhany v ostravské katedrále.

  • 5 818 – celkový počet píšťal.
  • 75 – počet znějících rejstříků, které varhanám dodávají mimořádnou zvukovou barevnost.
  • 4 – počet manuálů (klávesových řad) na hlavním hracím stole.
  • 25 tun – hmotnost celého masivního aparátu nástroje.
  • 9 (výška) × 12 (šířka) × 4 metry (hloubka) – základní prostorové rozměry obří konstrukce.
  • 8 metrů – délka největší basové píšťaly, která patří k nejdelším v celém Česku.
  • 1981 - v tomto roce byly varhany původně postaveny krnovskou firmou Rieger-Kloss do Sjezdového sálu Paláce kultury v Praze. S celkem 87 rejstříky a 5 manuály byly největšími koncertními varhanami v zemi.

A pak se člověku zatočí hlava podruhé. To když stojí uvnitř varhan, mezi píšťalami. Ty největší mají osm metrů na výšku, ty nejmenší jsou titěrné jako flétničky k sevření sotva mezi dvěma malíčky.

Stojí nasázené na vzdušnicích – dřevěných boxech, které jsou připojeny na vzduchotechniku a zároveň jsou spojeny spoustou kabelů k hracímu stolu s klaviaturami. Do hloubky se táhnou čtyři metry za něj, na šířku mají dvanáct metrů, i s podstavcem sahají do výšky devíti metrů. Takže když procházíme uličkami mezi nimi, musíme chytat balanc. Zvedáme hlavu k nejvyšším píšťalám, je to jako v hustém lese. V lese z cínových, dřevěných a zinkových stromů všech možných tlouštěk a velikostí.

Hrály i na komunistických sjezdech

Příběh kdysi největších koncertních varhan v republice je svým způsobem bizarní. Není to žádný historický nástroj, vznikly až v roce 1981 pro Palác kultury v Praze. Postavené byly mimo jiné pro komunistické sjezdy, které měly doprovázet svým monumentálním zvukem.

Teď budou znít při mších a dalších křesťanských setkáních ve významném chrámu. Tedy k potřebám, které komunistický režim neměl právě v lásce.

Podle organologů je to nejkvalitnější nástroj tohoto typu, který byl v období komunistické normalizace v Československu vyroben. V Paláci kultury měly varhany 87 rejstříků. Tedy řad píšťal, které patří k sobě – mají charakteristickou výšku, sílu i barvu. Podle tohoto kritéria to byly největší koncertní varhany v zemi a z těch kostelních je překonávaly jen troje.

„Většina rejstříků má tolik píšťal, kolik je kláves na klaviatuře, která ho ovládá. U těchto varhan máme v manuálu rozsah od velkého C až po C4, což je jednašedesát kláves. Existují ale i rejstříky smíšené, u kterých zní na jedné klávese v jednom rejstříku hned několik píšťal, a ty tvoří zvukovou korunu, jakési zvukové ‚stříbro‘ varhan,“ vysvětluje Krátký specifika místního nástroje, díky nimž se dostáváme právě až k součtu téměř šesti tisíc píšťal.

Ostravská katedrála a nové varhany

+2

Slavnostní žehnání varhan a koncert

Žehnání varhan pro Ostravu se uskuteční v neděli 22. listopadu 2026. Od 10:30 hodin se koná mše svatá, přenášená živě v TV Noe. V 15 hodin na to naváže inaugurační koncert bavorského varhaníka a skladatele Martina Sturma. Vstupné na koncert je 500 korun, předprodej v informačním centru katedrály.

Proč je vlastně potřeba takhle bohatý nástroj? Pro varhaníka i posluchače to má své kouzlo. Čím víc rejstříků a píšťal, tím víc možností. Tedy které skladby zahrát, jak plně a co všechno nástroj dokáže ze svých útrob vyloudit za zvuky, jak silně a hutně, či naopak tiše a líbezně dokáže nástroj zaplnit prostor kostela hudbou.

Ne v každé skladbě se využijí všechny rejstříky. Ne všechny píšťaly si zahrají pokaždé, některé jsou kuriozní a používají se málo. Ale právě škála možností je výsadou tohohle obrovského nástroje.

Z Ostravy do Opavy a zpátky

V ostravské katedrále svoje varhany měli, ale velikosti kostela nevyhovovaly. Původně tu bývaly varhany s 32 rejstříky, později rozšířené na 52. Po zhoršení jejich stavu je v 90. letech nahradil nástroj přivezený z Německa, ale jeho zvuk prostor kostela nezaplnil dostatečně. Před dvěma lety tak byl prodán do Košic.

V roce 2000 byly demontovány velké varhany v pražském Paláci kultury a po přestavbě se jich ujala ostravská Janáčkova filharmonie. Varhany byly tehdy zmenšeny, aby se vešly do ostravského Domu kultury, počet rejstříků klesl na 68. Jenomže Janáčkova filharmonie teď staví nový sál a součástí plánu jsou nové varhany.

Foto: ČTK

Varhany v původní podobě ve Sjezdovém sále Paláce kultury při koncertě v rámci Pražského jara v roce 1984.

„Poprvé jsem se s tímhle nástrojem setkal už v Praze při demontáži. V roce 2022 mě oslovil ředitel filharmonie s tím, že varhany bude potřeba přesunout, a jestli bych nevěděl, kam by se hodily. Přesunout je sem do katedrály byl skvělý nápad i logisticky, protože je od filharmonie jen dva kilometry,“ směje se Jiří Krátký.

S tou logistikou je to ale trochu nadnesené. Když ve filharmonii varhany s tisícovkami píšťal demontovali, museli je naložit do speciálních beden a nejprve uložit v málo používaném kostele svaté Hedviky v Opavě.

Zpátky do centra Ostravy pak jely v mnoha kamionech znovu a na kůr ty nejtěžší díly zvedal jeřáb postavený uprostřed hlavní lodi katedrály. Hrací stůl má přitom něco přes půl tuny a nahoru putoval v ochranné bedně, aby se s ním nic nestalo.

Jiří Krátký usedá za klaviatury hracího stolu a znalými pohyby zapíná jednotlivé rejstříky. Je jich tu dnes celkem 75, což z varhan v nynější podobě dělá páté největší v republice co do počtu rejstříků.

Krátký mačká klávesy a pak se s úsměvem ptá: „Víte, z čeho jsou vyrobené potahy kláves pro ruce? Ty černé jsou z ebenu a ty bílé z hovězích kostí. Dělala je na zakázku firma z Frankfurtu nad Mohanem.“

Když začne hrát, zvuk se nejprve tiše nese do cinkání nářadí ladičů. Ti ale na chvíli práci přeruší a taky poslouchají, jak se tóny zesilují, až plní celý kostel. Po dvou měsících jejich práce je ten souzvuk hutný, nádherný. Rozechvívá, dojímá, omračuje.

Největší varhany v Česku dle počtu rejstříků

PořadíMístoPočet rejstříků
1.Olomouc, kostel sv. Mořice95
2.Praha, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha92
3.Praha, kostel sv. Jakuba Většího (Staré Město)91
4.Osek u Duchcova, kostel Nanebevzetí Panny Marie83
5.Ostrava, katedrála Božského Spasitele75
6.Kutná Hora, kostel sv. Jakuba74
7.Brno, katedrála sv. Petra a Pavla73
8.Praha, Smetanova síň Obecního domu70
9.Svatý Hostýn, kostel Nanebevzetí Panny Marie70
10.Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie64

Zdroj: organomania.cz, Diecéze ostravsko-opavská

Ladění píšťal připomíná otvírání sardinek

Naladit podobný nástroj přitom není jen tak. Správný tón závisí na vlnové délce, takže má každá píšťala systém, který může tón zvýšit i snížit. Některé v sobě mají „vyříznutý“ zvláštní plíšek podobný mechanismu v konzervě od sardinek. Speciálními kleštěmi se buďto namotává, nebo vymotává, čímž se tón díky změně velikosti prostoru snižuje, nebo zvyšuje.

Jiné mají v horní díře špuntík, který je možné povytáhnout, nebo kladívkem naopak zabušit níž. A ještě jiné mají klobouk, který je zakrývá.

Některé píšťaly vypadají jako periskopy. Další, ty dřevěné, nejsou válcovité, ale mají tvar hranolu, protože dřevo se do oblouku staví jen těžko.

„A proč vypadají některé píšťaly, jako by na sobě měly leopardí vzor?“ ptám se pana Krátkého, když znovu zvedám hlavu uvnitř varhan. Některé píšťaly totiž nejsou hladké, ale jejich povrch je kropenatý, pokrytý fascinujícími ornamenty.

„To dělá slitina cínu a olova v poměru jedna ku jedné,“ vysvětluje Krátký. Jak říká, kombinace obou materiálů se používá proto, že čistý cín je drahý a slitina má lepší mechanické vlastnosti.

Přední píšťaly viditelné z kostela se dají krásně naleštit a mají vysoký podíl cínu, zatímco tyhle schované tak výstavní být nemusejí. Navíc jde i o zvuk. Měkčí materiály jako dřevo či slitiny s vyšším obsahem olova jsou vhodnější pro „kulatější“ zvuk.

A proč jsou v některých píšťalkách nastrkané barevné tlumící drátky se štětičkami? „Když ladíte smíšený rejstřík, potřebujete slyšet jen určitou píšťalu a ty ostatní znít nesmí. Tak se tlumí tím, že do nich ladiči strčí chlupatý drátek a tím je umlčí,“ usmívá se organolog.

Části nástroje je možné adoptovat

Přestože historie těchto varhan není nijak dlouhá, v katedrále na pohled vypadají, jako by byly starší. Na půdě v bočních lodích totiž ležely uskladněné původní dřevěné skříně z devatenáctého století v neorenesančním stylu, v nichž bývaly zasazené originální varhany z katedrály, postavené v roce 1889.

Skříně nebyly kompletní, ale čtyřletý projekt opravy varhan s nimi počítal. Truhláři podle zachovalých částí mohli vyrobit to, co chybělo. A přesně ve stejném duchu dodělali také ozdobnou skříň, tedy pohledový „obal“ varhan, v nichž sedí píšťaly při pohledu z kostela nahoru na kůr.

Jak se varhany v kostele stavěly

+7

„Je to krásná práce. Při pohledu zespoda nepoznáte, co je staré a co nové, pasuje to přesně barvou, tvarem i zdobením. Jen když se podíváte tady zezadu, poznáte, které dřevo je nové a které je století a půl staré,“ upozorňuje Krátký.

Celý projekt není levná záležitost, jen odkup spolu s uložením varhan stál tři a půl milionu korun, skoro desetinásobek si pak vyžádala rekonstrukce nástroje. Diecéze proto vyhlásila sbírku Varhany pro Ostravu. Kdokoli také může adoptovat píšťalu a přispět tak na uvedení varhan do provozu.

„I když v neděli začínáme, všechno zaplacené ještě není a některé píšťaly k adopci jsou pořád volné,“ říká Jiří Krátký. A hotovo nemají ani ladiči. V prázdném kostele totiž varhany zní trochu jinak, než budou znít, až se zaplní věřícími a návštěvníky koncertů. Takže se sem po neděli ještě vrátí se svými drátky a kladívky.

Je to úleva vidět, že takhle velký a náročný projekt je po čtyřech letech u konce? „Úleva a vděčnost. Velká vděčnost za tu partu varhanářů, že jsme to dokázali, a za všechny, kteří projekt podpořili. A taky pocit vděčnosti za to, že jde vlastně o lokální záležitost, ale s nadregionálním přesahem,“ říká pokorně Jiří Krátký.

Varhany vznikly ve slezském Krnově, přestavbu prováděli varhanáři z Litovelského Pomoraví. „Podíleli se na ní mimo jiné kolegové z Opavska. Přitom jde o něco, co má význam, který region Moravy a Slezska dalece přesahuje,“ dodává Krátký.

Ostravské varhany jsou co do počtu píšťal o něco větší než ty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě - ty jich mají o několik desítek méně. Nejde přitom o žádnou soutěž, ve velikosti to kouzlo není. Spíš v tom, jak tady dokázali zhmotnit sen z mnoha maličkých a postupných kroků, jeden po druhém, píšťalu po píšťale až ke zvuku, který se nese kostelem. K lidem. A k bohu. Protože ty tóny, jejich souzvuk a harmonie se dotýká něčeho, co je za hranicí lidského rozumu, co se nedá pojmenovat, co nejde uchopit slovy.

Související témata:
Katedrála Božského Spasitele

Doporučované