Hlavní obsah

Daně na rafinerie mohou přinést více škody než užitku, varuje Niedermayer

Foto: Lenka Junková, Seznam Zprávy

Ilustrační foto

Sektorové daně nejsou podle ekonoma Luďka Niedermayera řešením problémů veřejných financí a mohou omezit konkurenceschopnost firem. Vyšší zisky podle něj navíc mohou kompenzovat horší roky, uvedl v pořadu Poledne s Moravcem.

Článek

Vláda hledá nové zdroje příjmů, kterými by vylepšila státní rozpočet. Jednou z cest by měly být sektorové daně, které by mohla uvalit kromě rafinérií také na banky, energetické firmy nebo zbrojní průmysl. Právě návrh o zdanění mimořádného zisku rafinérií mohla Poslanecká sněmovna v závěrečném třetím čtení rozhodovat už na schůzi začínající 24. listopadu.

Podle ekonoma a europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) ale takový přístup může přinést více problémů než užitku. Uvedl to v diskusním pořadu Poledne s Moravcem.

„Spletli si tři věci dohromady. První je ta daň na rafinérie, což by měla být taková ta typická windfall tax. Windfall tax je princip, kdy se nějaká firma dostane najednou k výrazně vyššímu zisku bez svého přičinění, že jí ho přihrají nějaké vnější okolnosti. Tomu by Hormuzská krize a poté rozšíření marží na výrobu paliv odpovídalo,“ myslí si.

„Nicméně je to trochu ošidné. Zaprvé, ta daň musí být nějak rozumně konstruovaná. A za druhé, ta daň by neměla vést k tomu, že firmy, které mají cyklický vývoj zisku, tak v situaci, kdy mohly třeba vykompenzovat minulé špatné roky, tak jim ten zisk seberou a ani nebudou schopny investovat,“ popisuje.

Zároveň je podle něj potřeba zabránit tomu, aby se firma kvůli novému zdanění dostala do nevýhody vůči zahraniční konkurenci. Dále v diskusi upozornil, že konkrétně daň pro rafinérie v tuzemsku dopadne pouze na dvě, a to rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově. Obě vlastní Orlen Unipetrol. Výnos z daně pro rafinerii PKN Orlen ve výši 5,5 miliardy korun (za letošní rok) podle něj navíc představuje z hlediska veřejných financí zanedbatelnou částku.

V případě bank by se navíc podle něj měl stát nejprve zabývat tím, proč v tomto odvětví dlouhodobě vznikají vysoké zisky. Jedním z možných vysvětlení může být podle něj nedostatečná konkurence na trhu. Namísto dalšího zdanění by podle něj proto měla být pozornost zaměřena také na tento aspekt.

Bez reformy veřejných financí se neobejdeme

Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza v diskusním pořadu upozornil, že 86 až 87 procent státních výdajů tvoří mandatorní výdaje a jejich změna by vyžadovala legislativní úpravy.

„Bezpochyby nás čeká velmi bolestivé období na reformu veřejných financí, a obávám se, že díky politickému cyklu to bude spíš na straně příjmů než na straně výdajů,“ popisuje. Diskuze o těchto změnách by podle něj trvala nejméně rok.

„Nevidíme, že by tyto změny byly připravené, takže s velkou pravděpodobností se rozhodně příští rok nebudou škrtat mandatorní výdaje. Není jak. Jestli to bude vláda dělat v roce 2028, kdy se dostaneme do třetího roku volebního období, je s velkým otazníkem. Ale za nás je důležité jakoukoliv reformu veřejných financí stavět primárně na snižování výdajů,“ vysvětluje.

Dodává, že se kvůli tomu do rozpočtu budou dočasně muset přidat také vyšší příjmy. Kritizuje ovšem model, kdy těmito příjmy jsou sektorové daně z byznysů, které nejvíce vydělávají.

„My se tady 20 let, 30 let bavíme o změně daňového mixu. Nikdy k němu vlastně pořádně nedošlo. A to je to, o čem se máme bavit primárně. Jestli by se to dočasně dofinancovalo nějakým krátkodobým opatřením, asi to dokážeme pochopit. Ale jestli to bude jen to, že si někdo vybere: tenhle sektor nemám rád, ten zdaním, ale neměním systém, tak je to to nejhorší možné řešení, jaké může být,“ upozornil s tím, že Hospodářská komora není s vládními kroky seznámena.

Doporučované