Hlavní obsah

Kde se vzal slogan America First? Má nebezpečnou historii

America First: Kde se vzal slogan, který dostal Donalda Trumpa do Bílého domu?

 

Reklama

5. 3. 2017 18:10

Trump vs. historie: Předválečné organizaci America First Committee vládli antisemité. Mezi členy byli Disney, Ford i Kennedy.

Článek

„Nejsem izolacionista. Jen chci, aby byla Amerika na prvním místě." Tuto větu pronesl Donald Trump v předvolebním rozhovoru pro New York Times. Možná to nebyl předem promyšlený slogan, novému prezidentovi ale jeho vlastní slova učarovala. Ze sousloví „America First“, Amerika na prvním místě, dokonce udělal zlatý hřeb svého inauguračního projevu.

Nebylo to poprvé, co tato slova rezonovala v tisícihlavém davu. Příběh sloganu America First ale doprovází hořká pachuť.

Raději s nacisty než s židy

Psalo se září 1940. Hitlerova vojska vítězně táhla Evropou, Francie byla na kolenou, Velká Británie se z posledních sil bránila německým bombardérům. Bílý dům v čele s prezidentem Rooseveltem vysílal přes Atlantik stále více konvojů na pomoc poslední přežívající demokracie Evropy. Proti ale byla velká část Američanů.

4. září spatřil světlo světa America First Committee, tedy Výbor Amerika na prvním místě. Jeho hlavní cíl: Udržet Spojené státy mimo válečný konflikt, a to i v případě, že by nacistické Německo hrozilo rozdrtit Velkou Británii. Podle části vedení měla být součástí nového světového řádu dohoda s nacistickým Německem. Velmi časté byly antisemitské výpady proti moci židů ve finančnictví a médiích, stejně jako nepřátelství vůči židovským uprchlíkům z Evropy.

Srazy hnutí brzy dokázaly naplnit velké sportovní arény, počet příspěvky platících členů se vyšplhal na 800 tisíc. Mezi podporovateli byla jména tehdejších i budoucích velikánů: Walta Disneyho i pozdějších prezidentů Geralda Forda a Johna F. Kennedyho.

První moderní celebrita a tažení za bílou rasu

Opravdovým esem v rukávu Výboru byl ale plukovník Charles Lindbergh. A z hlediska marketingu bylo těžké v tehdejší Americe hledat poutavější postavu.

Lindberghův mýtus se zrodil 20. května 1927. Americký armádní pilot poprvé při sólovém letu překonal Atlantik. Už jeho přistání nedaleko Paříže sledovalo na 150 tisíc lidí. Zrodila se první celebrita v moderním slova smyslu.

Lindbergh si sice nějakou dobu užíval statisícových davů, jeho sláva se ale záhy změnila v prokletí. V roce 1932 zmizel z kolébky v Lindberghově venkovském domě jeho dvacetiměsíční syn. Únosce nejdříve rodinu vydíral, poté, co bylo výkupné zaplaceno, bylo dítě nalezeno zavražděné. Viník, který až do konce čin popíral, skončil na elektrickém křesle, Lindbergh v těžkých depresích.

Novou chuť do života získal právě s politickým angažmá. Od roku 1940 před davy bouřil proti „třem mocnostem“, tedy Britům, židům a Rooseveltově vládě, které údajně chtěly zatáhnout Ameriku do války proti jejím zájmů. Odsuzoval perzekuci židů v Německu, s nacisty si ale notoval v tom, že to nejcennější, co si Západ musí uchovat, není demokracie, ale pokrevní dědictví bílé rasy.

S úctou, Adolf Hitler

Organizace se nakonec musela zbavit i jednoho ze svých nejbohatších mecenášů. Henryho Forda.

Průkopník tovární výroby tak, jak ji známe, a jeden ze symbolů moderní Ameriky patřil ke štědrým filantropům. Židé ale v jeho americkém snu neměli místo. Už v roce 1919 koupil list The Dearborn Independent, který se změnil v hlásnou troubu nejtvrdších protižidovských postojů. Ford se stal také jediným Američanem jmenovitě zmíněným v Hitlerově Mein Kampfu. „Jste pro nás inspirací," napsal o Fordovi Hitler, který měl Fordovu fotku na psacím stole.

Henry Ford byl z Výboru Amerika vyloučen. To už ale organizace tak jako tak spěla k zániku. Když 7. prosince 1941 Japonsko přepadlo Pearl Harbor, další činnosti Výboru pozbyly smysl. Vedení ho rozpustilo o tři dny později.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené