Hlavní obsah

Archivy promlouvají – Jelcin byl alkoholik a Rusko mělo mít v NATO zvláštní status

Foto: Profimedia.cz

Tehdejší prezident Ruské federace Boris Jelcin.

Reklama

31. 12. 2019 12:00

Rusko se mělo v roce 1995 stát přidruženým členem NATO a Boris Jelcin měl problém s alkoholem. Vyšlo to najevo ze zveřejněných dokumentů britského ministerstva obrany. Tamní Národní archiv dává každý rok k nahlédnutí 25 let staré diplomatické materiály.

Článek

Novináři z britského deníku The Guardian z dokumentů vybrali část o případném ruském přidruženém členství v Severoatlantické alianci. Před pětadvaceti lety se tak země mohla po čerstvě ukončené studené válce stát součástí vojenských strategií a operací členských zemí.

Potenciální diplomatickou „bombu“ ale zkomplikovala mimo jiné postava Borise Jelcina. Kvůli svým alkoholickým návykům ho lídři světových velmocí považovali za nepředvídatelného. Jak připomínají v The Guardian, v roce 1994 se dokonce mluvilo i o srdeční příhodě tehdejšího prezidenta Ruské federace.

„Pil spoustu vína a piva a litoval, že není koňak,” napsali tehdy v depeši diplomaté. Jeden člen vlastního týmu Jelcina podle britských diplomatů zavčas „odtrhl” od další sklenky alkoholu, aby zvládl tiskovou konferenci se svým americkým protějškem Billem Clintonem.

Poznámka kanceláře ministerstva zahraničí podle dokumentů zněla: „Jelcin je o šest let starší, než je v Rusku průměrný věk dožití, navíc má za sebou dvě srdeční příhody během tří měsíců.“ Měli dlouho připravené oficiální kondolence v případě jeho smrti. Boris Jelcin ale zemřel až dvanáct let poté, v dubnu 2007.

Dokumenty Národního archivu komentoval pro The Guardian Malcolm Rifkind, který byl v roce 1995 britským ministrem obrany. Ohledně případného přidružení Ruské federace k NATO řekl, že právě vytvoření nové kategorie pro Rusko by mohlo být řešením. Moskva by tak měla určitá práva, ne ale stejná jako plnoprávný člen.

Rusko by například nedisponovalo klíčovým právem členského státu NATO, tedy že pokud je napaden jeden člen, považuje se agrese za útok na celou Severoatlantickou alianci. Rusové by nedisponovali ani právem veta. Nemohli by také logicky měnit základní ustanovení Aliance.

„Přesto by Rusko mělo formální status členského státu NATO. Účastnilo by se oficiálních setkání a summitů,” připomíná podle deníku The Guardian Rifkind. Podle něj právě postavení Borise Jelcina oslabilo postavení postkomunistické Ruské federace a členské státy byly nakonec proti.

Právě potenciální účast Ruska na oficiálních schůzkách podle britských novinářů i bývalého ministra obrany vzbuzuje největší otázky. „Jaký by mělo vliv na rozhodování Aliance?” ptá se Rifkind.

Aby se Rusko stalo přidruženým členským státem NATO, tedy diplomaticky „neklaplo“. Jednání ale vedla k založení Rady, tedy oficiální platformy pro setkání mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. „To však skončilo, jakmile Putin anektoval ukrajinský Krym,“ doplnil Rifkind.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované