Vágní kladivo na neziskovky? Návrh zákona z koalice nemá jasné hranice

Mezi poslanci vládní koalice vzniká návrh zákona, který by mohl být v budoucnu použit proti neziskovým organizacím v Česku. Povinně by se musely registrovat všechny ty, které mají zahraniční vazby, tedy např. čerpají peníze ze zahraničních grantů nebo fondů. Co má být podle autorů předlohy jejím cílem? Kde se inspirovali? A co na to říká právní expertka?

Záměr přísněji regulovat činnost tzv. „politických neziskovek“ avizovala stávající vládní koalice už ve svém programovém prohlášení. Investigativním reportérům Seznam Zpráv se tento týden podařilo získat pracovní verzi paragrafovaného znění zákona. K jeho (spolu)autorství se hrdě hlásí předseda strany PRO a člen poslaneckého klubu SPD Jindřich Rajchl, kromě něj na předloze ale pracoval i Radek Vondráček z hnutí ANO.

A digitální stopa dokumentu ukázala, že se na jeho přípravě podílela také poradkyně premiéra Babiše pro svobodu slova Natálie Vachatová, která v minulosti opakovaně obhajovala Rusko, dávala rozhovory na Rusko napojeným propagandistickým médiím a aktivně vystupovala ve facebookové skupině Přátelé Ruska v ČR.

Východní inspiraci podle investigativního reportéra Seznam Zpráv Lukáše Valáška připravovaný zákon rozhodně nezapře:

„Není tam možné nevidět výrazné podobnosti s legislativou, jejímž pionýrem je Vladimir Putin v Rusku, kde podobné paragrafy vstoupily v platnost už v roce 2012. A od té doby se podařilo podobné konstrukce exportovat i do jiných zemí,“ říká Valášek v rozhovoru pro podcast 5:59.

Konkrétně zmiňuje Gruzii, kde proti „ruskému“ zákonu o zahraničních agentech probíhaly násilně potlačené pouliční demonstrace, Slovensko Roberta Fica, kde opatření namířená proti neziskovému sektoru narazila až u Ústavního soudu, nebo Maďarsko Viktora Orbána.

Premiér Babiš se proti tvrzení, že jde o zjevnou inspiraci ruským vzorem, ohradil během úterní návštěvy Německa, kde čelil dotazům novinářů, i při čtvrtečních interpelacích ve Sněmovně, kde uvedl, že se uniklá pracovní verze zákona ještě bude měnit. Rozruch kolem zákona označil za hysterii a zopakoval, že není možné, aby se neziskové organizace financované ze zahraničí zapojovaly do politického boje.

„Bude zajímavé sledovat, jak se to bude vyvíjet dál, protože ta jejich (tvůrců a obhájců zákona - pozn. red.) reakce na to, že jsme to zveřejnili, byla velmi prudká a velmi aktivně to začali hájit na všech možných platformách,“ říká Valášek. Jmenovitě zmínil například video Anety Zicklerové, „jedné z prominentních PRistek Andreje Babiše“.

V obhajobě - včetně například té od poslance Rajchla - nejčastěji padá argument, že nejde o inspiraci z Ruska, ale ze Spojených států, kde v roce 1938 přijali Zákon o registraci zahraničních agentů (Foreign Agents Registration Act, zkráceně FARA). Ten vyžaduje, aby osoby a organizace působící v USA ve prospěch zahraničních subjektů, nejtypičtěji cizích vlád, vykazovaly jak své finance, tak svou činnost. Podle Valáška ale tato paralela nesedí.

„FARA postihuje úplně jinou problematiku a explicitně mluví o tom, že řada těch organizací, na které naopak Jindřich Rajchl chce primárně cílit, tak ve Spojených státech té registraci a regulaci vůbec nepodléhají,“ vysvětluje reportér s tím, že na organizace, jako je Transparency International, Amnesty International, Reportéři bez hranic, Greenpeace apod., které se v Česku stávají terčem útoků ze strany Andreje Babiše a dalších koaličních politiků, se daný zákon v USA nevztahuje.

Novinář Valášek v podcastu 5:59 upozorňuje především na potenciální šíři dopadu připravovaného zákona, který je formulován „extrémně vágně“, a to prý možná zcela vědomě.

„Je to vidět i na tom, jak je tam popsáno, na koho se vlastně vztahuje. On pracuje s pojmem ‚subjekt‘. To znamená, že ambicí může být postihnout třeba i nějakou neformální skupinu lidí, která má nějakou zahraniční vazbu,“ podotýká reportér Seznam Zpráv.

Zahraničními vazbami se přitom pro účely tohoto zákona rozumí „jakýkoliv vztah, spojení nebo uspořádání, které se projevuje na území České republiky nebo ve vztahu k České republice a které je spojeno s výkonem činnosti ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím, akademickém nebo jiném obdobně významném společenském prostoru, je financováno, podporováno nebo jinak umožněno zahraničním subjektem“.

Pochyby vyvolává podle Valáška už to, že návrh zákona vzniká jako poslanecký, nikoli vládní, a vyhne se tedy připomínkovému řízení. „Působí to na mě jako snaha protlačit něco, co nese jednoznačné rysy autoritářského režimu. A bude zajímavé sledovat, jestli z toho ti předkladatelé ještě vycouvají, nebo jestli skutečně pojedeme na sílu a bude se k tomu potom muset vyjadřovat až Ústavní soud,“ uzavírá investigativní reportér Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jaké nároky by připravovaná norma na neziskové organizace a další příjemce zahraničních financí kladla nebo jak reagovali tvůrci zákona a také ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, když je investigativní reportéři Seznam Zpráv v této věci oslovili. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.