Pod tlakem nejistého světa i technologií. Duševní nepohoda dětí sílí

Psychické zdraví českých dětí se zhoršuje. Přibývá jejich hospitalizací na psychiatrických odděleních a bohužel se zvyšuje i počet případů, kdy si děti sáhnou na život. Co za tím hledat? A bude pro zvrácení negativního trendu stačit zakázat sociální sítě a mobily na školách a navýšit počet dětských psychologů a psychiatrů v praxi?

„Duševní zdraví dětí se opravdu zhoršuje. Nikdy dřív jsme jako společnost neřešili takové množství případů dětských úzkostí, depresí nebo nepohody. A zároveň se ty potíže posouvají do mnohem nižšího věku,“ říká novinářka Seznam Zpráv Daniela Krásenská, která se dlouhodobě věnuje tématu duševního zdraví mladé generace. Rozsah problému a podstatné souvislosti nyní popisuje v pátečním vydání podcastu 5:59.

Zdůrazňuje třeba fakt, že úzkosti nebo deprese dnes odborníci běžně vídají i u dětí na druhém stupni základní školy, což se dříve nedělo. Sami experti připouštějí, že za tímto nárůstem je třeba vidět i důsledky větší osvěty a větší diagnostiky. Přesto je zde zjevný důvod ke znepokojení.

„Obecně za poslední dekádu přibylo v Česku dětí s psychickými obtížemi zhruba o třetinu. Zhruba každý pátý dospívající se pravidelně sebepoškozuje, přičemž míra hospitalizací dívek kvůli úmyslnému sebepoškození se za poslední čtyři roky více než zdvojnásobila,“ poukazuje Krásenská na některá alarmující data.

Na vzestupu jsou i sebevraždy. V roce 2023 vlastní rukou zemřelo 48 dětí a mladistvých do 19 let, osmi z nich bylo do 14 let. A vypovídající je i nárůst spotřeby antidepresiv u nedospělých pacientů. V loňském roce je bralo přes 33 tisíc dětí a mladistvých do 19 let.

Současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení označila duševní zdraví za jednu z priorit. Zdůraznila v té souvislosti důležitost vzdělávání veřejnosti i vytvoření sítě krizových služeb. Běžné čekací lhůty u specialistů se dnes pohybují mezi šesti až devíti měsíci. A v některých místech i déle.

Kde ale hledat hlavní důvody dramatického propadu duševního zdraví u dětí? Podle expertů to není v jejich křehkosti (k níž odkazuje i rozšířené označení „snowflake“ - sněhová vločka), jak se starší generace často mylně domnívají. To, že umějí verbalizovat věci, o kterých se dříve tolik nemluvilo, a dokážou si říct o pomoc, je třeba vnímat jako klad.

„Jak se bavím s odborníky, většina z nich mi říká, že se ty děti narodily do hrozně složité doby, kdy zažíváme jako společnost permanentní krize: změnu klimatu, covidové lockdowny, propady ekonomiky, válku na Ukrajině. Svět okolo nich je v důsledku toho hrozně nejistý,“ vysvětluje novinářka.

K tomu je třeba připočíst faktory, jako je nástup umělé inteligence, která může podle různých předpovědí nahradit velkou část lidské práce v řadě oborů, což mladé lidi krom jiného znejišťuje při rozhodování o budoucím studiu.

„Takže část odborníků mluví o tom, že to může být reakce na nějakou nepředvídatelnost, pocit, že si budou muset poradit sami, protože to, co znaly ty generace před nimi, najednou nefunguje,“ shrnuje Krásenská.

Tlak, kterému dnes děti čelí, zesilují i technologie a sociální sítě, které sice lidi bezprecedentně propojily, ale také poskytují nekonečné množství podkladů, jak se s ostatními srovnávat. O tom, že mobilní telefony a sociální sítě mohou být pro školáky zdrojem problémů, mluví i řada odborníků. Zároveň si ale mnozí z nich nemyslí, že paušální zákazy jsou samospásným řešením, za jaké je vydávají někteří politici.

Navrhovaný zákaz mobilních telefonů na základních školách od příštího školního roku, který Babišova vláda v létě podpořila, tak část odborníků vítá a část kritizuje. A podobné to je také v případě různých návrhů na zákaz sociálních sítí pro určité věkové skupiny.

„Zákaz zní možná jako lákavá přímočará politická odpověď na složitý problém, ale může to být kontraproduktivní,“ konstatuje v podcastu 5:59 Daniela Krásenská. „Proti těm plošným restrikcím se dokonce někteří odborníci postavili, například vědci z Masarykovy univerzity, kteří upozorňují na to, že současné vědecké poznání neposkytuje žádné dostatečné důkazy o tom, že by plošný zákaz vedl ke zlepšení duševního zdraví dětí,“ upozorňuje novinářka s odkazem na stanovisko vědců, v němž letos reagovali na tuzemské diskuze ohledně možné plošného zapovězení sociálních sítí dětem do 15 nebo 16 let. Právě pro zákaz do 15 let věku po vzoru Francie se vyslovil i český premiér Babiš.

Odborná disputace se ale vede i ohledně navyšování počtu odborníků, kteří by „zalepili“ existující díry v systému péče o duševní zdraví. V rámci snah o řešení problému začala od 1. července platit výjimka v živnostenském zákoně, která opravňuje psychoterapeuty vykonávat psychoterapeutické poradenství. Ne všichni to ale vítají.

„Vedly se o tom velké spory na odborné úrovni, jestli to na jednu stranu nemůže pomoci tomu systému, že těch odborníků bude více, ale zároveň jestli tím nesnížíme odbornost těch, kdo tyto služby budou poskytovat,“ přibližuje podstatu debaty redaktorka a dodává, že podobně nejednoznačně je nahlíženo na snahy ministerstva zdravotnictví zkrátit cestu klinických psychologů do praxe.

Větší shoda mezi odborníky panuje podle Krásenské na potřebě posilovat prevenci, a zachytit tak děti ještě předtím, než začnou mít vážné potíže. Takovými místy primárního záchytu mohou být i různé kroužky nebo nízkoprahová centra volného času, kde by stačilo elementární proškolení pedagogů a vedoucích.

„Odborníci často upozorňují, že toho stačí relativně málo - že to nemusí být nějaká velká zátěž pro ty lidi, kteří s dětmi pracují. (…) Základem je se toho dítěte zeptat, jestli je v pořádku, jestli si o něčem nechce popovídat, a nabídnout tu úplně nejzákladnější pomoc, kterou možná zvládneme každý,“ říká Daniela Krásenská.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak odborníci vidí například to, když se mobily nebo tablety dostanou malým dětem do rukou ve velmi brzkém věku. Nebo jak fungují tzv. multitýmy, které už v některých regionech začaly nabízet nízkoprahovou pomoc potenciálně ohroženým dětem. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.