Ebola v pandemii nepřejde, nemá k tomu potenciál, říká epidemiolog

Zdravotní transporty Američanů zprostředkovaně donesly do Česka a Německa ozvěny epidemie eboly, která sílí ve středu Afriky. Podle epidemiologa Petra Smejkala z pražského IKEM jde ale mimo jiné o výraz důvěry amerických úřadů v tuzemský zdravotnický systém. Proč se ale ebola v Africe znovu šíří? Ptáme se v 5:59.

Americký lékař, kterého po kontaktu s člověkem nakaženým ebolou přepravilo letadlo zajištěné Spojenými státy z Ugandy do Česka, od středeční noci pobývá v izolaci v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Také do České republiky tak poměrně nečekaným vývojem událostí dosáhl „výběžek“ nemoci, která se ve střední části Afriky, především pak v Demokratické republice Kongo, šíří zřejmě už od dubna. Světová zdravotnická organizace (WHO) o víkendu označila epidemii eboly za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu.

Jiný Američan - tentokrát už nakažený - je od středy také v berlínské nemocnici Charité. A podle německých médií mířili ve středu do země i jeho příbuzní. Všichni mají jak v Charité, tak v pražské Bulovce pobývat ve vysoce specializovaných zdravotnických zařízeních.

„Dá se to vnímat jako důvěra, že tu izolaci tady zvládneme,“ říká k případu člověka transportovaného do Česka Petr Smejkal, který působí jako hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

V rozhovoru pro čtvrteční vydání zpravodajského podcastu 5:59 zároveň zdůrazňuje, že obavy z možného šíření nemoci v Česku nebo v Evropě nejsou namístě. Už proto, že v případě eboly jde o virus, který se nešíří dýchacími cestami, nýbrž přímým kontaktem s tělními tekutinami nakaženého, případně kontaktem se zemřelým, který má vir v těle.

V kombinaci s poměrně vysokou smrtností nemoci ostatně tyto charakteristiky podle Smejkala celkově výrazně snižují hrozbu, jakou ebola v širším měřítku představuje. „Nemá pandemický potenciál a v pandemii nepřejde. Ale nemocný nebo nakažený pacient může ten virus zavléct do jiných částí země. (…) Nicméně nebude z toho pandemická vlna, třeba podobná jako za covidu. Na to je potřeba virus s jiným způsobem přenosu a také s daleko vyšším reprodukčním číslem.“

V samotném středu Afriky zatím ale epidemie eboly narostla do znepokojivých rozměrů. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve středu před polednem uvedl, že dosud experti zaznamenali zhruba šest stovek pravděpodobných případů nákazy a také 139 úmrtí. A zároveň upozornil na očekávání, že tato čísla budou dál růst.

Na šíření eboly se totiž podle všeho přišlo s poměrně značným zpožděním několika týdnů. Podle epidemiologa Smejkala dostupné informace ukazují na to, že lékaři v Kongu nejprve používali PCR testy určené k detekci obvyklejších kmenů viru, jakými jsou Zaire a Súdán. Jenže v oblasti severovýchodní Konga v tu chvíli „úřadoval“ ten třetí a méně častý, známý jako Bundibugyo.

„Proběhla tady doba, kdy byli pacienti zřejmě diagnostikováni jako takzvaně falešně negativní, i když ebolu měli. Což znamená, že ji mohli šířit dál,“ říká expert z pražského IKEM, který nicméně upozorňuje, že jde do určité míry o jeho vlastní odhad situace.

Jak rychle se nejnovější rozmach eboly v Kongu a případně i okolních oblastech, včetně Ugandy, podaří zvládnout? Určitě nejde o jednoduchý úkol, podle Petra Smejkala je ale v tomto ohledu dobrou zprávou třeba fakt, že zdravotnický systém v postižených zemích vlivem předchozích epidemií nasbíral v boji s ebolou zkušenosti. Obecně ale z expertova pohledu bude záležet nejen na personálu, ale samozřejmě také na penězích.

Přičemž ve chvíli, kdy Kongo a Uganda nepatří mezi finančně silné státy - a kdy jde v případě zasažené oblasti také o politicky nestabilní region často zmítaný konflikty -, Smejkal upozorňuje na důležitost zájmu mezinárodní komunity a bohatých zemí.

„Nechceme, aby se ti pacienti šířili po světě. Nechceme, aby se z té nákazy stalo něco většího, byť to třeba nebude pandemie. Čili ta mezinárodní pomoc, zejména ve formě diagnostiky a ochranných prostředků, je strašně důležitá,“ říká s tím, že naopak rolí ebolou zasažených států je předávat informace, které pomohou třeba k lepší diagnostice viru: „Nejde o jednosměrnou pomoc - je vzájemná.“

Zároveň je však podle epidemiologa Smejkala nejspíše lichá ta představa, že by se snad ebola podařila ze svého afrického útočiště zcela vymýtit. „Vždycky tam byla, (ale) tolik jsme o ní nevěděli,“ podotýká s odkazem na fakt, jakým způsobem se od první poloviny minulého století otevřely dříve jen velmi těžko dostupné oblasti střední Afriky civilizačnímu dosahu. A spolu s tím se větší hrozbou stává i původně endemická ebola.

V podcastu 5:59 se také dozvíte o tom, jaké důvody mohly podle Petra Smejkala stát za tím, že americký lékař skončil v izolaci v Praze, a nikoliv ve Spojených státech. Anebo další podrobnosti o nemoci způsobené virem eboly. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.