Miliardy od Agrofertu stát nevymáhá. I přesto, že má od soudů nabito

Vláda už před svým nástupem nastiňovala „deagrofertizaci“, stát ale po holdingu Andreje Babiše proplacené dotace nevymáhá. A to i přes to, že soudy v některých případech řekly, že se na firmy Agrofertu v době Babišova vládnutí vztahoval zákon o střetu zájmů. Souvislosti rozebíráme s investigativním reportérem SZ Lukášem Valáškem.

Před minulými sněmovními volbami předseda tehdy opoziční ODS Petr Fiala mluvil o tom, jak „skandální je, aby úřady platily stamiliony a miliardy ze státního rozpočtu firmě Agrofert, když přitom tyto dotace jsou zastaveny Evropskou unií“ kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

Ještě před třemi lety - to už Fiala úřadoval jako premiér ve Strakově akademii místo Babiše - mluvil tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v České televizi o tom, že stát začne od Agrofertu zpětně vymáhat neoprávněně vyplacené dotace. Odhadoval, že by mohlo jít až o 4,5 miliardy korun, i když předpovídal, že se ohledně toho povede obrovská právní bitva.

K žádné bitvě nakonec nedošlo. Místo Nekuly dnes v čele Ministerstva zemědělství stojí Marek Výborný (rovněž KDU-ČSL) a tzv. nárokové dotace vyplácené zemědělcům automaticky za obhospodařování půdy jeho úřad po firmách Agrofertu nevymáhá ani poté, co u zdejších soudů padly pravomocné rozsudky, které ukazují, že koncern na vyplacené peníze vzhledem k platné legislativě o střetu zájmů nárok neměl.

„My jsme se pídili po tom, jak je možné, že vláda ty miliardy korun nevymáhá. A došli jsme k tomu, co se stalo při dotazech na střet zájmů Andreje Babiše směřovaných na představitele současné vlády pravidlem - tedy k tomu, že zodpovědní ministři, potažmo premiér, kličkují a vymýšlejí důvody, proč to za celé čtyři roky nemohli řešit,“ říká v podcastu 5:59 investigativní reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek, který spolu s redakční kolegyní Adélou Jelínkovou o nečinnosti Ministerstva zemědělství v této věci napsal.

Reportér připomíná i to, jak Petr Fiala ještě coby opoziční lídr vyzýval zodpovědné instituce, aby Babišův „úředně potvrzený“ střet zájmů řešily, viz jeho tweet z 5. března 2020:

„No, a ta jejich argumentace je dnes taková, že to prostě řešit nešlo. Oblíbený argument je, že se neustále čeká na nějaké rozsudky soudů. Ty ale samozřejmě nepadnou (samy od sebe). Musí to začít tak, že ministerstvo nebo zemědělský fond (Státní zemědělský intervenční fond) nebo nějaká státní firma začne ty vyplacené peníze po Agrofertu vymáhat zpátky, a on se pak bude bránit u soudu,“ vysvětluje Valášek.

Právě tak se loni zrodil první klíčový rozsudek konstatující, že Andrej Babiš byl v době, kdy seděl ve vládě, ve střetu zájmů, a Agrofert tak neměl dotace - a veřejné zakázky, neboť i na ně zákon o střetu zájmů pamatuje - dostávat. Soud konal na základě iniciativy Ministerstva pro místní rozvoj, které - tehdy ještě pod vedením Ivana Bartoše z Pirátské strany - jako jediné spustilo vymáhání i těch dotací pro Agrofert, které nebyly předmětem auditů Evropské komise.

„Z logiky věci prostě ministerstvo dospělo k názoru, že dle zákona o střetu zájmů nemělo dotace Agrofertu vyplatit. A tak padl ten klíčový rozsudek, který konstatoval - dnes už pravomocně -, že Andrej Babiš navzdory tomu, že Agrofert byl ve svěřenském fondu, tak jej v době, kdy byl ve vládě, ovládal, tudíž mu ta dotace neměla být vyplacena,“ rekapituluje Valášek.

Když se pak prý ptal na ostatních ministerstvech, jak hodlají ve světle zmíněného soudního verdiktu postupovat ve věci poskytnutých dotací a veřejných zakázek, dostalo se mu odpovědi, že by bylo potřeba mít ještě specifičtější verdikt, který by se týkal právě jejich konkrétního případu. „Ale jak už jsem říkal, ty rozsudky nemůžou vzniknout, pakliže se k tomu soudu nikdo neobrátí. A pakliže to tedy nezačne tím, že ministerstvo nebo státní firma řekne: Hele, ty peníze chceme zpátky,“ dodává reportér.

Pravomocná rozhodnutí soudů - včetně Ústavního - přitom podle Lukáše Valáška neumožňují dál zastávat názor, že se zákon o střetu zájmů např. na zemědělské fondy nevztahuje. A stejně tak reportér upozorňuje, že „by dnes už Andreji Babišovi neprošlo strčit Agrofert do svěřenského fondu, který ale ovládají jeho blízcí, a tvářit se, že s tou firmou nemá nic společného“.

To vše logicky nastoluje otázku, jak se Andrej Babiš zařídí po podzimních volbách, pokud z nich hnutí ANO - jak napovídají průzkumy volebních preferencí - vyjde jako vítěz a bude skládat příští vládu. Podle Valáška se nabízejí tři možnosti. Jednou je „těžko představitelný“ prodej Agrofertu, druhou to, že by premiérem byl někdo jiný z ANO, např. místopředseda hnutí Karel Havlíček.

„A třetí možností, která nemusí být tak nepravděpodobná, jak se může zdát, je, že prostě vyzkouší nějakou jinou právní formu, do které Agrofert uloží. A bude těžit z toho, že se pak zase na soudech budeme x let dohadovat, jestli ta daná právní forma odporuje zákonu o střetu zájmů, nebo ne,“ uzavírá investigativní reportér Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 se také dozvíte bližší podrobnosti o rozhodnutích českých soudů z poslední doby ohledně střetu zájmů Andreje Babiše v době jeho působení ve vládě nebo jak se na Ministerstvu zemědělství „ztratila“ analýza, o kterou exministr Nekula opíral svá tvrzení ohledně miliardových pohledávek státu vůči Agrofertu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.