O Ukrajině mlží, před novináři utekl. Kdo je budoucí ministr obrany

Podle některých alibista, podle jiných přemýšlivý člověk, který ve vládě uplatní své přednosti. Názory na Jaromíra Zůnu, který má usednout v křesle ministra obrany, se v bezpečnostní komunitě různí. S jakými předpoklady míří nominant SPD do klíčové funkce, navíc v době největšího napětí v Evropě za desítky let?

Byl aktivním komunistou, později ale absolvoval také elitní vojenské kurzy ve Spojených státech. Před několika lety rovněž usiloval o nejvyšší vojenskou funkci v Česku. Neuspěl. Teď však Jaromír Zůna podle všeho usedne v čele Ministerstva obrany poté, co tohoto generála ve výslužbě nominovala SPD do vznikající vlády šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

Pětašedesátiletý Zůna má za sebou pestrou vojenskou kariéru, během níž vystoupal v letech 2019 až 2022 až do křesla prvního zástupce náčelníka generálního štábu. Když však Seznam Zprávy v armádních a bezpečnostních kruzích zjišťovaly názory na muže, který by měl resort obrany vést, setkaly se s rozdílnými reakcemi. Záleží totiž, koho se zeptáte – jestli těch, kteří kladou důraz spíše na zkušenosti z „terénu“ a ostřejší styl, nebo vyznavačů uhlazenějšího přístupu. S trochou nadsázky: bojaři vs. diplomaté a akademici.

„Ti první Zůnu brutálně kritizují. Považují ho za alibistu, pohodlného, až líného člověka a ‚jájínka‘, byť mu přiznávají nějaké vzdělání a sečtělost. A ti druzí ho vychvalují – že je přemýšlivý a že se do této doby hodí,“ říká politický reportér Václav Dolejší, který se osobou pravděpodobného ministra v posledních týdnech zevrubně zabýval. Ve čtvrtečním vydání podcastu 5:59 popisuje, že kladné ohlasy poukazují například na Zůnovy zkušenosti s personální otázkou ozbrojených sil, kde nejen českou armádu tlačí bota.

Jenže „bojaři“ se nástupu nového šéfa resortu obávají. „Bojí se, že se vrací jako takový ukřivděný muž, který se možná cítil i trochu ponížený, když z armády a těch vysokých míst odcházel. Bojí se toho, že se bude mstít,“ podotýká reportér s odkazem na dění z roku 2022. Tehdy byl Zůna řazený mezi kandidáty na místo náčelníka generálního štábu, přičemž měl mít i podporu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Nakonec však neprošel, když se ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nechala slyšet, že by si pro tento post „představovala většího bojaře“. Šéfem armády se tak stal Karel Řehka, zatímco Zůna musel skončit i na generálním štábu a později mu nezbylo než vzít zavděk funkcí vojenského přidělence v Pekingu. Po konci v armádě pak letos nastoupil na brněnskou Univerzitu obrany. Rychle však přišel nucený konec, kvůli němuž – jak Seznam Zprávy popsaly – podal stížnost i trestní oznámení.

„Interpretuje si to tak, že ho nechala vyhodit Jana Černochová. Takže se (Zůna) vrací hodně ukřivděný, hodně ponížený, takový nedoceněný – je to cítit z každého jeho slova a rozhovoru. Janě Černochové se už mstít nemůže, ale možná se toho obávají lidé na generálním štábu v čele s Karlem Řehkou,“ míní Václav Dolejší, který je také spoluautorem podcastu Vlevo dole.

Rozpačitý dojem zanechal i tiskový brífink, který Jaromír Zůna podstoupil minulý týden po setkání s prezidentem Petrem Pavlem. Kandidát na ministra obrany se před novináři vyhnul přímé odpovědi na otázky ohledně svého postoje k válce na Ukrajině. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ odvětil na nádvoří Pražského hradu. Při doplňujících dotazech na budoucnost muniční iniciativy pak se slovy „Já musím jít“ setkání s médii spěšně ukončil.

Tento „útěk“ před otázkami však není úplně překvapivý ve chvíli, kdy se vezme v potaz výrazně akademický styl, s jakým Zůna obvykle na veřejnosti vystupuje. „Mluví hodně zeširoka, ze všech jeho rozhovorů to úplně tryská. Navíc – zřejmě aby ukázal, jak moc je vzdělaný a sečtělý – je prokládá odkazy na nějaké poučky a moudra, na nějaké filozofy, kteří něco řekli a on se tím dodnes řídí,“ popisuje reportér Seznam Zpráv s tím, že to na něj působí až „legračně“.

Zároveň je ale faktem, že Zůna čelil legitimním otázkám. Ostatně jde o uchazeče, který chce řídit klíčové silové ministerstvo, přičemž ho do Babišova kabinetu nominovala SPD Tomia Okamury – podle Dolejšího otevřeně proruská strana. Ptát se takové osoby na její pohled na konflikt je veskrze relevantní.

Vyhýbavé manévry Jaromíra Zůny na Hradě mohly souviset se snahou nenaštvat ani jednoho z důležitých politických hráčů zastávajících rozdílné pohledy na téma Ukrajiny a Ruska: Babiše, Okamuru a zřejmě i prezidenta Pavla. „No a když už mu to bylo nepříjemné, tak (Zůna) utekl. Ani to nebyl útěk z boje, ale před obyčejnými otázkami, což u generála v době konfliktu a obav, že se Rusko chystá zaútočit na celou Evropu, na mě osobně působí hodně zoufale. Skoro bych měl z takového člověka na Ministerstvu obrany obavy,“ dodává Václav Dolejší.

Jak ale Jaromír Zůna opravdu obstojí, pokud usedne v čele resortu, si veřejnost bude muset ještě počkat. Třeba se skutečně ujme úkolu postavit armádu personálně na nohy a díky svým zkušenostem uspěje. Novinář Dolejší nicméně upozorňuje, že se nový ministr může potýkat s tím, že od lídrů budoucí koalice nedostane jasné politické zadání a směr, třeba právě ohledně podpory Ukrajiny. Jak už bylo zmíněno, jde totiž o téma, kde spolu pohledy hnutí ANO a SPD neladí.

Jiným limitujícím faktorem pak může být i již naznačená Zůnova nedůraznost. Podle Václava Dolejšího zkrátka nepůsobí jako někdo, kdo by měl pověstný – a ve vrcholné funkci nejspíš žádoucí – tah na branku.

O designovaném premiéru Babišovi je přitom dobře známé, že po svém okolí žádá výkony, a to co nejrychleji. „A nevím, jestli mu Jaromír Zůna bude vyhovovat – s takovými těmi jeho výmluvami, že to je složité, a s těmi filozofickými přednáškami. Nevím, jestli to bude typ, s kterým si Andrej Babiš ‚sedne‘. Já o tom pochybuji. A skoro bych pochyboval, že to Jaromír Zůna může pod Andrejem Babišem nějak dlouhodobě ‚přežít,“ dodává novinář Dolejší.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, kde se jméno Jaromíra Zůny vzalo mezi kandidáty do vznikající vlády nebo proč se dá podle Václava Dolejšího předpokládat, že i za Babišova kabinetu porostou české výdaje na obranu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.