Republikáni začínají vyhlížet svět po Trumpovi. Přispěl k tomu i Írán

Nejprve děsivě znějící ultimátum, pak dohoda o příměří na poslední chvíli. Donald Trump, který původně hrozil totálním vyhlazením íránské civilizace, nakonec oznámil čtrnáctidenní klid zbraní. A také, už poněkolikáté, úplné vítězství ve svém tažení proti teheránskému režimu. Na domácí frontě ale americký prezident o vítězství mluvit nemůže, což je vidět i na jeho klesajících preferencích.

Popularita Donalda Trumpa setrvale klesá už od začátku roku 2025. V březnu 2026 se ale dostala na nové minimum. Podle společného průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje kroky Donalda Trumpa jen 36 procent voličů. Šedesát procent s nimi naopak nesouhlasí. Průzkum probíhal v březnu, v době útoků na Írán a také ve chvíli, kdy se už zvedala cena pohonných hmot. Američané se ve většině stavějí odmítavě i k samotné válce v Íránu, kterou Spojené státy vedou spolu s Izraelem.

Amerikanista z Filozofické fakulty Ostravské univerzity Jan Beneš v podcastu 5:59 ale upozorňuje, že v historii Američané válečné kroky svých prezidentů, alespoň v počátcích, zpravidla podporovali. Proč tomu tak podle Beneše tentokrát není? „Na rozdíl od předchozích prezidentů americkou veřejnost na válku nepřipravoval. Ještě na konci roku 2025 v nové Národní bezpečnostní strategii je Írán zmíněn jen jednou větou,“ vysvětluje amerikanista.

Druhým problémem podle Beneše je, že Trump na své válečné tažení proti režimu ajatolláhů nepřipravil ani Kongres. Kromě podpory vlastních občanů, hlavně demokratických voličů, mu proto chybí i podpora politická. Pokud by se navíc konflikt protahoval a došlo by i k pozemní invazi a nevyhnutelně vyšším ztrátám na americké straně, dá se podle Beneše očekávat, že podpora válečných kroků klesne ještě hlouběji.

Vyloučit nelze ani to, že se íránský konflikt stane Trumpovým Vietnamem, minimálně politicky, myslí si amerikanista Beneš. Nepodceňoval by ale Trumpovu schopnost shodit svůj případný neúspěch na někoho jiného. Tady se podle něj nabízí třeba viceprezident J. D. Vance, na jehož účet už v tomto smyslu Donald Trump o Velikonocích vtipkoval.

Od Trumpa se ale v posledních dnech neodklání jen samotné veřejné mínění, ale také influenceři a vlivné postavy hnutí Make America Great Again (MAGA). Ve své show Trumpa nezvykle ostře kritizoval například konzervativní moderátor a komentátor Tucker Carlson, ale podobně se vyjadřuje i podcaster Joe Rogan nebo nechvalně známý šiřitel konspiračních teorií Alex Jones.

„Ukazuje se, že kvůli válce v Íránu dochází ke štěpení hnutí, které za Donaldem Trumpem stojí. Jsou tam staré republikánské špičky, jsou tam také podcasteři, propagandisté a influenceři, kteří brali doslovně Trumpovy sliby, že k válkám nebude docházet,“ vypočítává Jan Beneš ty, kteří si v posledních dnech neberou s Trumpem servítky.

Jakékoli ze jmenovaných křídel hnutí MAGA by podle něj mohlo chtít Donalda Trumpa začít obcházet nebo se „připravovat na svět bez něj, na Bílý dům pod Republikánskou stranou, ale pod už trošku jiným trumpismem“, vysvětluje amerikanista.

S blížícími se volbami do Kongresu, tzv. midterm elections, se tím pádem objevuje i otázka, kdo bude Trumpovým politickým dědicem a pokračovatelem. Jan Beneš zmiňuje dva jeho možné nástupce. Stávajícího viceprezidenta J. D. Vance a ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marca Rubia.

Oba dva se objevili v rozsáhlé investigaci deníku The New York Times, kde bylo popsáno zákulisí Trumpova rozhodnutí na Írán spolu s Izraelem zaútočit. Podle Beneše se Vance i Rubio podle informací amerického deníku projevili spíš jako umírnění politici, kteří si dokázali zachovat chladnou hlavu. „A byť oba dva nakonec stáli a stojí za ním (Trumpem), tak z toho ale vycházejí jako lidé, kteří by mohli být schopní dělat v budoucnu v Bílém domě rozhodnutí,“ hodnotí Jan Beneš.

Nastalá situace ve válce s Íránem odhaluje ale kromě nízké popularity Donalda Trumpa i neutěšenou situaci v Severoatlantické alianci. Americký prezident ji dlouhodobě kritizuje a v minulosti několikrát naznačil, že by Spojené státy mohly NATO opustit a že jeho členové toho pro USA dělají málo. „Nejsem si úplně jistý, jestli chápe princip této Aliance,“ říká k chování amerického prezidenta Jan Beneš.

Země NATO totiž nemají povinnost USA pomáhat, když jsou to právě Spojené státy, které samy konflikt vyvolaly. To ale Donald Trump očekává, a to i navzdory tomu, že aliančním partnerům separátně vyhrožuje vysokými cly nebo – jako v případě Grónska, respektive Dánska – ovládnutím části jejich autonomního území.

„Donald Trump by rád, aby mu NATO šlo na ruku úplně ve všem. To se neděje, protože ta Aliance na to není vybudována,“ popisuje amerikanista Jan Beneš důvody napjaté situace mezi státy NATO a americkým prezidentem.

K vystoupení Spojených států z Aliance ale podle něj přesto nedojde. Hlavně proto, že takový krok by musel Donaldu Trumpovi schválit Kongres a to je zatím velmi nepravděpodobné.

Jaká část Trumpových voličů jeho válečné snažení na Blízkém východě ještě stále podporuje? Na co odkazuje tetování Peta Hegsetha, amerického ministra obrany a stoupence útoku na Írán? A proč se Hegseth rozhodl odvolat několik vysoce postavených amerických generálů uprostřed válečného tažení? Poslechněte si audio v úvodu článku.