Rozplétáme „Katargate“. Skandál, jaký Evropský parlament nepamatuje

Evropský parlament se vyrovnává s jedním z největších korupčních skandálů ve své historii. Jedna z hlavních aktérek kauzy, řecká politička Eva Kailiová, už přišla o funkci místopředsedkyně parlamentu a spolu s dalšími třemi lidmi čelí obvinění z údajné korupce ve prospěch Kataru. Do jaké míry může kauza pošramotit důvěryhodnost nejen Evropského parlamentu?

Evropou otřásá tzv. kauza Katargate. Policie obvinila čtyři lidi z úplatkářství a praní špinavých peněz. Stopy vedou až k europoslankyni a řecké političce Evě Kailiové, která byla i místopředsedkyní Evropského parlamentu. V úterý v poledne ji ale její kolegové odvolali z funkce.

Spolu s ní jsou obviněni její asistent a partner Francesco Giorgi, bývalý socialistický europoslanec Pier Antonio Panzeri a údajně i jeden nejmenovaný bruselský lobbista.

„V jádru jde o to, že se podle policie tito lidé pokoušeli ovlivňovat politická rozhodnutí europarlamentu ve prospěch Kataru výměnou za to, že údajně dostávali úplatky ve formě peněz a drahých darů,“ popisuje případ zpravodaj České televize v Bruselu Petr Obrovský.

„Najdete i hlasy, které říkají, že to je největší korupční skandál za posledních několik desetiletí, nebo dokonce za celou sedmdesátiletou historii Evropského parlamentu,“ dodává.

Evropští politici i bruselská prokuratura prozatím případ blíže nepopsali, média tak o bližších souvislostech jen spekulují. Faktem ale je, že Kailiová ještě na konci listopadu ve veřejném vystoupení chválila „historickou transformaci“ Kataru v souvislosti s fotbalovým mistrovstvím světa.

„Vysvětluji si to tak, že Katar se snažil za peníze získat pozitivní PR v europarlamentu, vybudovat si síť kontaktů,“ říká Obrovský.

Katar podle reportéra lobbování v Evropě zesílil kvůli mistrovství světa ve fotbale, které se v zemi právě koná. Země totiž léta čelila kritice za nedůstojné podmínky pro zahraniční dělníky, kteří stavěli místní stadiony.

Nejvyšší představitelé Unie zdůrazňují, že se kauza musí vyšetřit, a zároveň se obávají o to, jaký bude mít vliv na důvěryhodnost institucí. „Pokud se ten skandál opravdu rozroste do velkých rozměrů a přetrvá v mysli lidí, tak to možná ukážou už příští volby do Evropského parlamentu naplánované na květen roku 2024,“ obává se Obrovský.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak by se práce Evropského parlamentu mohla v budoucnu změnit, aby k podobným případům nedocházelo, nebo jak se ke kauze staví advokát Evy Kailiové. Poslechněte si v audiu na začátku článku.