Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
V polovině září PPF Group ukončila své působení v německé mediální skupině ProSiebenSat.1. Za svých 15,68 procenta akcií získala 164 milionů eur v hotovosti a 6,5procentní podíl v italské společnosti MFE-MediaForEurope Piera Berlusconiho v hodnotě 175 milionů eur. Dohromady tedy 339 milionů eur (8,3 miliardy korun).
Podle analýzy dostupných dat, která zohledňuje předpokládanou nákupní cenu akcií a vyplacené dividendy, PPF z této investice vydělala za necelé tři roky asi 46 milionů eur (1,1 miliardy korun).
„Podle dat, která má k dispozici agentura Bloomberg, lze vypočítat, že výnos bez dividend dosáhl za necelé tři roky asi 14 procent. To není v případě tohoto druhu investice nijak atraktivní,“ uvedl Tomáš Pfeiler, portfolio manažer Cyrrusu. Investiční skupiny takový výnos obvykle chtějí dostat za jediný rok, nikoli za tři.
Šéf komunikace PPF Leoš Rousek nechtěl transakci aktuálně komentovat. V září k ní však uvedl: „Je třeba poznamenat, že PPF napomohla významnému zlepšení podmínek nabídky MFE, což výrazně zvýšilo ocenění společnosti ProSiebenSat.1 a vytvořilo vyšší hodnotu pro všechny její akcionáře.“
PPF skutečně vytlačila Berlusconiho k vyšší nabídce a všichni akcionáři na tom vydělali. Z perspektivy strategického investora, který chtěl získat řídicí vliv a transformovat německou televizi podle vlastní vize, však o velký úspěch nejde.
Dědic Berlusconiho
Když PPF začala zkraje roku 2023 budovat pozici v ProSieben, byl to logický krok v širší strategii mediálního byznysu. Po smrti zakladatele Petra Kellnera před čtyřmi lety PPF začala přesouvat pozornost z východních trhů na Západ. V rámci této strategie dědičky skupiny Renáty Kellnerové představovalo Německo s jeho osmdesátimilionovým trhem lákavý cíl.
PPF v mediálním byznysu nebyla začátečník. Přes mediální holding CME provozuje televize v šesti zemích s celkovým zásahem necelých 50 milionů diváků. Zkušenosti s regionálními televizemi ve střední a východní Evropě měly být v německé expanzi konkurenční výhodou.
ProSieben vysílá 15 bezplatných a placených kanálů a zaměstnává zhruba 7 tisíc lidí. Žánrově funguje jako klasická televizní zábava, podobně jako v Česku Nova. Pro PPF to měla být šance přenést osvědčený model z menších trhů do té nejvyšší ligy.
Investici však od začátku komplikovala přítomnost silného konkurenta. Italská MFE-MediaForEurope, největší privátní televizní podnik v Itálii, vyrostla na základech, které už od 70. let budoval mediální magnát a později také italský premiér Silvio Berlusconi. Firmu dnes vede jeho šestapadesátiletý syn Pier.
Berlusconi podal nabídku na odkup akcií společnosti ProSiebenSat.1 letos v březnu poté, co překročil 30procentní akcionářskou hranici. Jeho nabídka 5,75 eura za akcii byla však vnímána spíše jako taktický výkop, protože akcie se tehdy obchodovaly za zhruba 6,4 eura.
PPF reagovala v květnu, kdy za jednu akcii ProSieben nabídla sedm eur v hotovosti. A přitom usilovala o zvýšení svého podílu na 29,99 procenta.
Střet vizí
Boj o ProSieben přitom nebyl jen finanční přetahovanou, ale sporem o budoucí podobu evropské televize.
Když v květnu investiční ředitel PPF (a dnešní co-CEO) Didier Stoessel vysvětloval záměry skupiny, označil italskou vizi celoevropské televize za chybnou. Diváci podle něj chtějí spíš lokální obsah, který je potřeba doručit na obrazovky nejen ve formě klasického lineárního vysílání, ale i přes videotéky a do tabletů.
PPF chtěla do německojazyčného televizního prostoru přenést ziskový model z CME. „Jsme na menších trzích, kde je pro firmy jako Netflix složité vytvářet tolik lokálního obsahu, jako umíme my,“ uvedl tehdejší šéf PPF Jiří Šmejc.
Vize PPF byla získat v ProSieben větší manažerský vliv a prosadit vlastní zkušenosti. V praxi to mělo znamenat hlavně větší důraz na rozvoj online předplatného, ve kterém jsou Němci pozadu. Italové však sázeli na opak. MFE vidí ProSieben jako klíčovou součást plánované celoevropské mediální skupiny schopné konkurovat americkým streamovacím gigantům jako Netflix a Amazon.
Berlusconi na českou výzvu odpověděl nečekaně agresivně. Italové vydali vlastní nové dluhopisy a nabídli podílníkům ProSieben za každou jejich akcii 4,48 eura plus 1,3 akcie vlastní firmy MFE. To po zohlednění tržní ceny akcií MFE vycházelo v součtu na víc než osm eur. PPF následně oznámila, že svou nabídku zvyšovat nebude.
Italové tak zvedli svůj podíl v ProSieben na víc než 43 procent, což jim stačilo k zajištění prosté většiny na valných hromadách. PPF prakticky ztratila veškerý vliv na chod televize, a následně prodala celý svůj 15procetní balík akcií právě Berlusconimu.
„Investice do ProSieben vypadala na první pohled lákavě, jelikož ocenění společnosti bylo velmi nízké. V roce 2023 bylo možné pořídit akcie za necelý čtyřnásobek očekávaného čistého zisku, což vypadá jako nákup se slevou. Problém je, že na trhu je stále důležitější tzv. momentum faktor,“ komentuje investici Pfeiler. Jinými slovy, investoři se zaměřují především na akcie, které za sebou mají solidní tempo růstu, a nakupují je s očekáváním, že porostou dál.
ProSieben v té době procházela restrukturalizací, která se protahuje až do současnosti. „Vyloženě hodnotové tituly jako ProSieben má trh tendenci ignorovat, a proto se mohou řadu let obchodovat se skutečně nízkou valuací,“ dodal Pfeiler.
Podle informací SZ Byznys skupina PPF svůj menšinový podíl v italské MFE od září už téměř prodala, a investice tak spěje k završení.
