Bez viníka. Ministerstvo už možný podvod s odpadem za miliardu řešit nechce

Prošetřování jedné z největších ekologických kauz na Ostravsku po letech končí, a to bez určení viníka. Jak v podcastu 5:59 upozorňuje investigativní reportér SZ Vojtěch Blažek, v případu haldy Heřmanice teď mohou následovat značné finanční náklady pro stát. Zřejmě až v řádu miliard.

Aby halda hlušiny v Heřmanicích, kam se dá z centra Ostravy dojet tramvají za dvacet minut, nepředstavovala kvůli svému setrvalému vnitřnímu prohořívání nebezpečí pro blízkou skládku toxických kalů, měl ji přetnout příkop zasypaný schválenou směsí. Skončil v něm ale materiál kontaminovaný stavebním odpadem.

Kdo ho tam navezl a kolik na tom vydělal, se ale podle všeho nikdy nedozvíme, vyvozuje z posledních rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP) investigativní reportér Seznam Zpráv Vojtěch Blažek. Detaily kauzy, o které píše už roky, nyní Blažek popisuje v rozhovoru pro čtvrteční vydání podcastu 5:59.

Léta nicméně na případu pracovali také odborníci z České inspekce životního prostředí (ČIŽP), kteří se čtyři roky zabývali podezřením, že v heřmanickém odvalu skončily statisíce tun stavebního odpadu, a to i takového, který neplnil funkci nehořlavé zábrany proti podzemnímu ohni. Hlavním podezřelým byla ostravská společnost Ridera Bohemia, která na bariéře pracovala. Ta se však cítila být poškozenou a MŽP se nyní přiklonilo na její stranu, když nejprve kauzu letos v dubnu inspekci odebralo a koncem června konstatovalo, že proti firmě neexistují žádné důkazy.

„Ministerstvo životního prostředí vlastně říká: Ne, z našeho pohledu už na tom nejde po tolika letech nic nového zjistit, žádné nové důkazy se už nenajdou a není možné na tom dál s nějakým výsledkem pracovat. Takže to trochu naznačuje, že to je zkrátka konec,“ odhaduje Vojtěch Blažek, že se pravděpodobně jedná o tečku za složitým případem. Přinejmenším pokud jde o hledání viníka.

Věci se o něco déle než rok věnovala i policie, která v ní ale neshledala známky trestného činu – podvodu nebo neoprávněného nakládání s odpady – a celý spis předala předloni právě České inspekci životního prostředí s tím, že by se mohlo jednat o správní delikt na úseku životního prostředí.

Podle reportéra Blažka přitom v celém případu může jít o velké peníze: „Někdo navezl velké množství odpadu do té (oddělovací/protipožární) stěny a tím ušetřil za skládkování, za poplatky s tím spojené. A podle těch úplně nejstřízlivějších propočtů tam toho odpadu bylo asi za miliardu, možná ale dokonce i za dvě nebo tři.“

Inspekce nicméně svoje prošetřování nedokončila. Resort životního prostředí si jako její nadřízený orgán letos v dubnu kauzu heřmanické haldy na návrh firmy Ridera Bohemia stáhl pod sebe s odůvodněním, že jde o „výjimečně náročnou a obtížnou věc a její řešení vyžaduje mimořádné odborné znalosti“. O dva měsíce později pak ministerstvo vydalo rozhodnutí, kterým firmu Ridera vyvinilo a konstatovalo, že viníka situace na heřmanické haldě nelze určit.

„To není úplně standardní,“ říká k tomu reportér SZ, který poslední zvrat v kauze konzultoval s věci znalými lidmi. Za „malinko paradoxní“ považuje Blažek i výtku ministerstva na adresu ČIŽP, že inspekce nedokázala dodržet zákonné lhůty pro rozhodování správních řízení do 30 až 60 dní.

„V tom řízení se jednalo o desítky, stovky, tisíce úkonů, znaleckých posudků atd. (…) A pochybuji, že takovouhle věc, jednu z největších svého druhu, je možné rozhodnout do 60 dnů,“ odkazuje se novinář na množství vzájemně si odporujících expertních posudků včetně těch, které si nechala vypracovat Ridera Bohemia. Ta od začátku trvá na tom, že nepochybila a že „vždy dodávala certifikovaný materiál, nikoliv odpad“. Ministerstvo životního prostředí nakonec její argumentaci uvěřilo víc.

To, že za nastalou situaci není podle názoru resortu koho vinit, ovšem nic nemění na situaci, že překážka, která měla v doutnající heřmanické haldě zabránit prohoření do sousední skládky toxických kalů, je podle všeho kontaminovaná nevhodným materiálem a možná tedy neplní svou zamýšlenou funkci.

Aby měla jistotu, co přesně se v oddělovací stěně nachází, objednala si loni Česká inspekce životního prostředí sérii vrtů a analýz odebraných vzorků. Jenže nedlouho po zastavení správního řízení s Riderou Bohemia vypověděl nový ředitel ČIŽP Pavel Straka nakontraktovaným výzkumníkům smlouvu s tím, že je zbytečné utrácet peníze daňových poplatníků, když řízení nepokračuje.

„Já si říkám, že to je trochu zvláštní, protože to je přece jedna z hlavních otázek celé kauzy: Jestli ta halda může prohořet i do dalších míst,“ podivuje se reportér Blažek. Navíc není jisté, že peníze daňových poplatníků budou nakonec skutečně ušetřeny, pokud bude nutné nezákonně navezený materiál z haldy odstranit.

Podle dřívějších předběžných odhadů by přitom odvoz odpadu stál kolem miliardy. „Jsou to všechno jen odhady - někdo říká miliarda, někdo dvě, někdo tři. Nikdo to pořádně nespočítal. I proto, že se vlastně stále ještě dokonale neví, kolik toho odpadu v té haldě je,“ uzavírá reportér Vojtěch Blažek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o roli státního podniku Diamo, který heřmanický odval spravuje, a jak se z původně zamýšlené vzdušné stěny, kterou si objednal, nakonec stala oddělovací stěna s výplní. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.