Článek
Před čtyřmi lety zněl výrok kontrolorů z ministerstva průmyslu jasně: fatální selhání.
Ve stohektarovém areálu v Ostravě, kde leží miliony tun hlušiny po těžbě uhlí, tehdy experty zajímalo, co se skrývá pod povrchem. Našli kusy asfaltu, cihel, keramickou dlažbu, tašky nebo dráty.
Vznikla tak kauza, kterou Seznam Zprávy jako první podrobně popsaly: Jako závažné podezření, že v takzvaném odvalu Heřmanice skončily nelegálně statisíce tun stavebního odpadu. A že si tím někdo - za tichého přihlížení státních manažerů - mohl pomoci ke stamilionovým ziskům. Od té doby úřady vyšetřují, kdo je na vině.
Celý případ ale nyní podle zjištění Seznam Zpráv končí. A to bez určení viníka.
Na kauze pracovali čtyři roky odborníci z České inspekce životního prostředí (ČIŽP), státního orgánu, který - zjednodušeně - vyšetřuje podobné události. Jejich práce už šla do finále, přičemž za hlavního podezřelého měli ostravskou společnost Ridera Bohemia, jež na haldě pracovala.
Letos na jaře si však případ pod sebe stáhlo ministerstvo životního prostředí, které je nadřízené inspekci. Přesně to podezřelá firma po ministerstvu žádala.
Během dvou měsíců pak ministerstvo rozhodlo, že Ridera Bohemia nic nespáchala. „Součástí spisu není jediný důkaz, který by prokázal vinu obviněného z projednávaného přestupku,“ uzavřelo ministerstvo ve dvanáctistránkovém dokumentu z konce června, který Seznam Zprávy získaly. A nový ředitel České inspekce životního prostředí následně zastavil i další zkoumání, co vlastně halda obsahuje a jestli je bezpečná.
Policie podvod nezjistila
Jedna z největších hald ve střední Evropě už mnoho let pomalu zevnitř hoří. Projevuje se to neustálým dýmem na povrchu a štiplavým zápachem. V sousedství se přitom nachází skládka vysoce toxických kalů. Státní podnik Diamo, který haldu spravuje, proto postup skrytého hoření neustále monitoruje. Rozšíření do kalů by totiž mohlo způsobit ekologickou pohromu daleko vyššího řádu.
Část heřmanické haldy už roky uvnitř prohořívá. Jednou z variant bylo, že stát zaplatí její přikrytí jakýmsi sarkofágem. Od toho se ustoupilo.
Aby prohoření zabránilo, nechalo státní Diamo haldu protnout takzvanou oddělovací vzdušnou stěnou. Fakticky obří roklí: 440 metrů dlouhou, 40 metrů hlubokou a širokou až 150 metrů. Ostravská společnost Ridera Bohemia pak na objednávku státu zavezla tento příkop 568 tisíci tun materiálu. Mělo se jednat o kamenivo - drť vzešlou například z bouraných staveb, která má vlastnosti podle státní normy.
Tady leží podstata kauzy.
Kontrola z ministerstva průmyslu našla v zasypané stěně nezpracovaný běžný odpad z takzvaných stavebních bouraček, který sem byl navezen za přihlížení státního Diama. „Došlo k fatálnímu selhání kontrolované osoby,“ zněl výsledek prověrky. Navíc hrozilo, že se podzemní oheň kvůli složení odpadů rozhoří do dalších, nebezpečnějších částí území.
V Diamu poté začaly padat hlavy: Ministerstvo vyměnilo celé vedení ostravské filiálky. Státní podnik současně podal trestní oznámení, jež znělo na neznámého pachatele. Ale fakticky směřovalo vůči firmě Ridera Bohemia a dvěma bývalým manažerům státního podniku.
„Zjistilo se, že materiál nemá tu kvalitu, kterou by měl mít,“ potvrdil Rostislav Dudáš, ředitel odštěpného závodu Odra státního podniku Diamo, v roce 2023 pro Seznam Zprávy.
Kauza má výraznou finanční rovinu: Odvezení dopadu z haldy by stálo podle dřívějších předběžných odhadů kolem kolem miliardy. Kdyby inspekce případ uzavřela s tím, že Ridera Bohemia navezla do stěny nelegálně ohromné množství odpadu, náklady na odstranění by šly za firmou. Ostatně stát se souběžně - bez ohledu na správní řízení u inspekce životního prostředí - o odvezení soudí.
Stopy po odpadech byly v roce 2023 viditelné.
„Naše zapojení do činnosti na haldě probíhalo po několik let vždy v souladu s našimi smluvními závazky a pod dohledem a kontrolou jak zadavatele prací, tak veřejnoprávních orgánů,“ popřel Roman Rohel, člen představenstva Ridera Bohemia, už dříve cokoli nezákonného.
Ostravská kriminálka po roce uzavřela, že se nejednalo o podvod ani o neoprávněné nakládání s odpady. Předala proto svá zjištění právě České inspekci životního prostředí, aby věc projednala ve správním řízení. A aby případně udělila pokuty.
„Koordinovat podkladové akty“
V aktuálním rozhodnutí ministerstvo vedené Igorem Červeným (Motoristé sobě) jen stručně vysvětluje, proč nenechalo rozhodnout inspektory z inspekce životního prostředí, kteří měli kauzu dlouhodobě rozpracovanou.
„Dosavadní průběh řízení o přestupku nasvědčuje, že projednávaná věc je výjimečně náročná a obtížná a její řešení vyžaduje mimořádné odborné znalosti. Složitost předmětné právní věci spočívá zejména v právní složitosti, skutkové složitosti, významu věci, potřeby sjednotit dosud nesourodou rozhodovací praxi České inspekce životního prostředí a naplnění zásad správního řízení,“ zdůvodnilo ministerstvo v oficiálním dokumentu o převzetí kauzy, který vznikl na konci dubna.
Heřmanický odval je vlastně členité černé návrší s nejvyšším bodem ve výšce 270 metrů. Rozkládá se na 100 hektarech.
Žádné jiné, podrobnější zdůvodnění rozhodnutí neobsahuje. Jen poznámku, že ministerstvu přišel návrh firmy Ridera Bohemia (ať rozhodne ministerstvo, a nikoli ČIŽP) smysluplný: „Dosavadní podkladové akty bude třeba koordinovat vzájemně mezi sebou a porovnat případné rozpory mezi jednotlivými kontrolními zjištěními,“ uvedlo v dokumentu.
Tuto „výjimečně náročnou a obtížnou“ věc pak ministerstvo dokázalo vyřešit zmíněným zastavením datovaným 29. červnem. Vyplývá z něj, že se ve spisu nacházely dva znalecké posudky v neprospěch Ridery Bohemia. Ministerstvo ale znalcům vytklo, že použili špatnou metodiku: Například že neprovedli měření, jestli navezený materiál splňuje normu. A proto jsou posudky podle ministerstva nezákonné.
Ministerstvo přitakalo také námitce Ridery Bohemia, že mezi zavezením stěny a kontrolami, jež měly nalézt nelegální odpady, uplynulo několik let. Přičemž v tomhle období mohl haldu „kontaminovat“ odpady kdokoli.
Ridera Bohemia vznášela celou škálu dalších námitek. Především že materiál použitý k zavezení oddělovací stěny byl nadrceným recyklovaným materiálem z bouraných staveb - přesně jak se firma zavázala ve smlouvě s Diamem. Tedy nikoli nelegální směsí plastů, skla, dřeva nebo velkých kusů betonu.
Firma také namítala, že Česká inspekce životního prostředí špatně hodnotí znalecké posudky, které společnost předložila na svou obranu. Nebo že kontroly na místě haldy se uskutečnily s velkým časovým odstupem od zavážení oddělovací stěny. Takže pokud se ve stěně našly odpady, mohl je tam v mezidobí navézt kdokoli. Odpovídá to už popsanému argumentu, s nímž ministerstvo kauzu ukončilo bez nalezení viníka.
60 dnů na vyřešení složité kauzy?
Ačkoli ministerstvo na jednu stranu uznává , že kauza je právně i skutkově složitá (napsalo to do dubnového rozhodnutí, jímž případ odebralo České inspekci životního prostředí), současně oficiálně inspekci vyčetlo, že se kauzou bez výsledku zabývá už od roku 2023.
Podle zákona má úřad vydat rozhodnutí do 60 dnů. „Tuto lhůtu ČIŽP překročila a opakovaně žádala ministerstvo o její prodloužení. Ministerstvo životního prostředí proto dospělo k závěru, že je namístě věc ČIŽP odejmout,“ vysvětlila zástupkyně ministerské mluvčí Kateřina Pacíková v odpovědi na dotaz Seznam Zpráv.
Znamená to, že ministerstvo chtělo po inspektorech, aby případ s mnoha znaleckými posudky a vyjádřeními stran řízení vyřešilo během dvou měsíců. U velkých kauz přitom běžně trvá šetření inspekce životního prostředí měsíce až roky.
Například první pokuta za znečištění řeky Odry z prosince roku 2024 padla následující rok v září. V případu nelegálního nakládání se stavebními odpady při budování silnic na Plzeňsku zjistila inspekce první poznatky v roce 2018. Pravomocné rozhodnutí o pokutě padlo o tři roky později.
Problém odvalu v ostravských Heřmanicích řešila Česká inspekce životního prostředí od roku 2023.
Inspekce pracovala ve spisu s desítkami fotografií, které do něj založil státní podnik Diamo. Zachycovaly zavážení oddělovací stěny. Jak lze vyčíst z ministerského rozhodnutí, mohly být důležité pro zadokumentování průběhu zasypávání oddělovací stěny. Podle ministerstva však řada snímků nebyla průkazná: Nebylo podle něj jasné, kdy a kde vznikly. „Z provedených důkazů nelze učinit spolehlivý závěr o totožnosti pachatele skutku,“ uzavřelo ministerstvo.
Nadto výslovně píše, že další prošetřování kauzy je podle něj zbytečné, protože od zavezení stěny uplynuly už čtyři roky. „Případné pochybnosti nelze odstranit dalším dokazováním,“ podotklo ministerstvo v rozhodnutí.
Nový ředitel zastavil analýzy
Ani po letech vyšetřování nejsou přesvědčivé doklady o tom, co přesně se v haldě skrývá. A jestli navezený materiál zabrání prohoření do toxických kalů, nebo naopak vystaví žáru stopku.
Loni si proto Česká inspekce životního prostředí objednala sérii vrtů a následných analýz odebraných vzorků. Pro inspektory je prováděl Technický ústav požární ochrany spadající pod generální ředitelství hasičů. Plus České vysoké učení technické v Praze a ostravská Vysoká škola báňská.
Podle dokumentů, které Seznam Zprávy pročetly, však tyto práce zastavil Pavel Straka, nový ředitel České inspekce životního prostředníky, jehož ministr Červený jmenoval do funkce v červnu. Všem třem institucím ředitel Straka oznámil 21. července dopisem vypovězení smlouvy.
Šéf inspekce Straka přes mluvčí úřadu uvedl, že smlouvy vypověděl jako nadbytečné. Podle Straky má úřad dost důkazů, že oddělovací stěna funguje. Tedy že brání prohoření ke skládce toxických kalů. „Pořízení dalšího znaleckého posudku by proto bylo nadbytečné,“ odpověděl Straka.
Seznam Zprávy mají uvedené výpovědi smluv k dispozici. Ředitel Straka v nich ukončení spolupráce vysvětluje smluvním partnerům tak, že už neběží řízení, jestli si případný viník bude muset odpady z haldy odvézt. „V důsledku toho odpadla i potřeba realizace výzkumné činnosti,“ uvedl v dopisech Straka.
Seznam Zprávy v pondělí napsaly, že pod ředitelem Strakou nechtějí pracovat ředitelé dvou z pěti klíčových odborů inspekce. Ředitel Straka reagoval, že běžně s novým vedením dochází také k obměně týmu.
