Článek
Scéna z března roku 2020: Na skládku ve středočeské Čáslavi přijíždí náklaďák naložený kovovými a plastovými sudy s neznámou tekutinou. V sedm ráno vyjíždí tahač na vrchol skládky a sudy shazuje do připravené jámy. Ozývá se výbuch a vzplane požár.
Bagr, který je na místě, začne plameny zasypávat hlínou. Za sedm minut je po ohni.
A to všechno sleduje online policie: Nad skládkou krouží nepozorovaně její dron.
Díky němu je tahle scéna součástí soudního spisu v miliardové kauze známé odpadové společnosti AVE CZ, aktuálně obžalované, že promyšleně obírala čtyři středočeská města o poplatky za skládkování.
Podle detektivů připravila AVE CZ Čáslav, Benátky nad Jizerou, Mšeno a Hořovice o 940 milionů. Obžaloba stojí na tom, že firma dlouhé roky falšovala na tamních skládkách evidence přijatých odpadů. A to tak, aby z velké části nemusela obcím hradit zákonné poplatky.
Z dosud neveřejné obžaloby proti AVE CZ citovaly Seznam Zprávy už minulý čtvrtek. Právě tento osmdesátistránkový dokument obsahuje i policejní zjištění, že se na čáslavskou a benáteckou skládku dovezlo také skoro 150 tun nebezpečných odpadů. A že pracovníci skládek při tom porušovali předpisy.
Státní zástupce Zdeněk Matula, který kauzu dozoruje, to v obžalobě označuje za „alarmující skutečnosti“.
„Systematické falšování“
Kauzu skládek vyšetřovala a poslala před soud Národní centrála proti organizovanému zločinu. Případy možného porušování předpisů při skládkování nebezpečných odpadů si ale „vypůjčili“ její detektivové z jiného spisu: Ze zjištění jihomoravské policie, která v roce 2020 sledovala jisté podnikatele v odpadovém byznysu.
Pomocí sledování - při němž podle informací Seznam Zprávy využily i drony - zmapovali moravští kriminalisté 23 případů, kdy do Čáslavi a do Benátek dorazily podezřelé náklady odpadů. Podezřelé proto, že podle policie docházelo v dokumentech k zastírání původu odpadů.
Výsledky těchto sledování využili policisté vyšetřující AVE CZ do spisu proto, aby ještě důrazněji prokázali, že společnost manipulovala statistiky.
Nejen při běžném ukládání komunálního odpadu, ale i popsaném navážení nebezpečných látek do Čáslavi a Benátek totiž skládkaři z AVE CZ vykazovali přijaté nebezpečné odpady nepravdivě tak, že podle zákona spadaly do bezpoplatkové kategorie. Opět podle žalobce proto, aby ušetřili na poplatcích, které měly jít obcím.
„Šlo skutečně o systematické falšování evidence s cílem zkrátit poplatkovou povinnost,“ tvrdí v obžalobě státní zástupce Matula.
Hořlavý a výbušný odpad
Například na skládce v Benátkách - podle výsledků skrytého sledování - odpady nikdo při vstupním přijetí nezkontroloval. V Čáslavi zase neprošly takzvanou solidifikační linkou. Je to proces, při němž se odpad mísí s vhodnými přísadami, a tím se z něj přestanou uvolňovat škodlivé látky.
„Ve všech 23 sledovaných případech odvezen přímo na místo konečného uložení, nebyl podroben žádným úpravám,“ píše státní zástupce Matula.
Miliarda, která nedotekla do měst
Skládkový systém funguje tak, že odpadovou firmou vlastně poplatky jen protékají. Firma je vybírá od takzvaných původců odpadů - tedy toho, kdo na skládku odpad doveze. Obec má za každou tunu běžného odpadu podle zákona dostávat 500 korun, za tunu nebezpečného odpadu 1700 korun. A státu náleží za tunu nebezpečného odpadu 4500 korun.
AVE CZ se tak podle vyšetřovatelů neobohatilo o miliardu přímo. Ovšem tím, že svým zákazníkům neúčtovalo poplatky, bylo levnější než ostatní odpadové společnosti. „Vyplývá, že praxe obviněné byla zcela ojedinělá, nedůvodná a obviněná jí sledovala jediný cíl - vyhnout se výběru poplatku za ukládání odpadu, zejména toho nebezpečného, a získat tím neoprávněnou konkurenční výhodu,“ uvedl v obžalobě státní zástupce Zdeněk Matula.
„Důležité je zdůraznit, že společnost AVE CZ nevybrala od svých zákazníků žádné prostředky, které by si následně ponechala. Jedná se tedy o spor ohledně interpretace právních povinností v oblasti poplatků, nikoli o případné neoprávněné obohacení společnosti na úkor veřejných prostředků,“ napsala společnost AVE CZ do prohlášení vydaného po říjnovém vznesení obžaloby.
Dominanty středočeské Čáslavi – kostel a skládka.
Navíc na čáslavské skládce končil i hořlavý a výbušný odpad - a došlo už ke zmíněnému vzplanutí.
Toho březnového rána roku 2020 nahlásili zaměstnanci požár hasičům až po dvou hodinách. Incident se odehrál v části skládky s komunálním odpadem, což bylo podle policie porušení tehdy platného zákona: Zakazoval mísení nebezpečných odpadů s těmi ostatními.
Firma: Měli jsme povolení
Pro upřesnění: Společnost AVE CZ je obžalována pro zkrácení poplatků středočeským obcím, není obžalována kvůli popsaným pochybením při skládkování nebezpečného materiálu, zjištěným jihomoravskou policií.
K této části obžaloby se AVE CZ nevyjádřila. Její mluvčí Milan Tománek pouze ocitoval, že podle vyhlášky bylo možné používat odpady s nebezpečnými vlastnostmi na takzvané technické zabezpečení skládek. „Do příslušných zařízení bylo přitom historicky výslovně povoleno přijímat nebezpečné odpady včetně toho, že tyto odpady mohly být přímo nebo po úpravě použity na tvorbu stavebních prvků skládky,“ uvedl Tománek.
Na tom, že si AVE CZ ohnulo ve svůj prospěch právě vykazování odpadů na stavební části skládek (lidově řečeno na její zpevňování, tak aby skládka držela pohromadě), stojí celá tato trestní kauza.
Z odpadů přijatých na stavbu skládky se totiž nemusí obcím odvádět poplatky. A AVE CZ podle vyšetřovatelů měnilo oficiální hmotnosti přijatých odpadů tak, aby co nejvíc odpadů spadalo do kategorie bezpoplatkových. Někdy to bylo i víc než 90 procent odpadů, které přijalo na skládky.
Firma vědomé porušování zákona popírá. „Ani ve vztahu k poplatkům, ani v ničem jiném. Existoval spor, jak vykládat právní předpisy o možnosti využívat odpady, to byl všeobecně a veřejně známý fakt, který pochopitelně AVE řešilo,“ řekl mluvčí Tománek.
Před soud míří jen firma. Proč ne manažeři?
Případ stíhání společnosti AVE CZ je výjimečný tím, že před soud jde pouze firma jako právnická osoba. Nikoli „živí“ lidé.
Obvykle policie vypátrá, že majitel nebo manažer firmy krátí daně, uplácí zakázky nebo machinuje s úvěry. Obviní ho a později i celou firmu, pokud se prokáže, že podvodné jednání bylo součástí firemní strategie.
V odpadové kauze firmy AVE CZ ovšem detektivové, jak stojí v obžalobě, nenašli nikoho konkrétního, zodpovědného za údajný miliardový podvod s poplatky. Mimo jiné i proto, že 28 zaměstnanců AVE CZ odmítlo vypovídat.
Soudy trestaly za fosfor
Zda policie ve zjištěném navážení nebezpečných odpadů viděla trestný čin, není jasné. Spíše to vypadá, že ne.
Jak uvádí státní zástupce v obžalobě, na středočeské skládky provozované společností AVE CZ vozila tento odpad moravská firma Ekotermex. Její majitel Rudolf Mazánek řekl Seznam Zprávám, že o tom nic neví. Ani o policejním vyšetřování. „Já jsem ve firmě vysoko, ke mně se takové věci nedostanou. Musel bych se zeptat,“ reagoval Mazánek.
Po dalších otázkách dodal, že firma určitě nic nezákonného nedělala. „Na všechno jsou evidence,“ řekl.
Seznam Zprávy zjistily, že „nepoplatkový“ případ související s podezřelým ukládáním nebezpečného odpadu (tedy už zmíněným sledováním skládek drony včetně natočeného požáru a výbuchu) jihomoravští kriminalisté rozdělili na dvě části. Ani jedna se ovšem netýkala sledování skládek v Čáslavi a Benátkách.
V první části dostal podmínku už citovaný Rudolf Mazánek, majitel firmy Ekotermex. Podle rozsudku ještě s jedním mužem skladovali v obyčejné kůlně nebezpečný bílý fosfor v množství, které by podle serveru Novinky.cz dokázalo otrávit šest milionů lidí. Firma musela zaplatit milionovou pokutu.
Ve druhé části skončili Rudolf Mazánek a jeho firma také před soudem, kde uzavřeli v roce 2023 dohodu o vině a trestu. Rozsudek, který si Seznam Zprávy vyžádaly podle informačního zákona, uvádí, že nechali bez povolení uložit na skládky na Moravě kaučukové a plastové odpady dovezené z Rakouska. Mazánek musel zaplatit 120 tisíc pokuty, jeho firma 160 tisíc.
