Útoky z Trumpa dělají téměř mytickou figuru, líčí novinář situaci po střelbě

Střelba na galavečeru, kterého se účastnil šéf Bílého domu Donald Trump i další členové americké vlády, se zařadila na bobtnající seznam případů politického násilí v USA. Z čeho pramení? A jak se útok může odrazit na politickém dění v zemi?

Do série násilných incidentů provázejících vrcholnou politiku ve Spojených státech o víkendu přibyla další položka. Ten incident od soboty rezonuje nejen americkými médii: Na výroční večeři korespondentů Bílého domu ve Washingtonu se pokusil vniknout útočník, později identifikovaný jako jedenatřicetiletý herní vývojář a lektor Cole Tomas Allen z Kalifornie, vybavený dvěma legálně pořízenými střelnými zbraněmi a množstvím nožů.

Přímo do sálu, kde v tu chvíli seděl prezident Donald Trump, viceprezident J. D. Vance, řada členů současné administrativy i prominentní novináři, se Allen nedostal. Příslušníci tajné služby ho zpacifikovali. A v pondělí si vyslechl obvinění z pokusu o atentát na hlavu státu, za což mu v případě odsouzení hrozí až doživotní trest.

I když při útoku nikdo neutrpěl vážnější újmu, je to další z projevů vyhrocené atmosféry a růstu politického násilí, které lze už nějakou dobu v USA sledovat.

„Já myslím, že se americká společnost bohužel opravdu do značné míry radikalizuje. (…) Byl to už třetí pokus o atentát na Donalda Trumpa, což je samo o sobě bezprecedentní. Ale zdaleka to nebyl jediný příklad politického násilí, které přichází z obou stran politického spektra,“ říká v aktuálním vydání podcastu 5:59 Jiří Sobota, novinář z Deníku N a spolutvůrce podcastu Amerika, bejby.

Odkazuje se při tom i na průzkumy, které ukazují v posledních letech výrazný nárůst hlášených případů politického násilí - například o více než 30 procent loni v porovnání s rokem 2024.

„Když žijete s tím, že váš politický protivník je zároveň smrtelný nepřítel, který chce zničit civilizaci, chce zničit vaši kulturu, chce zničit svět, tak někdy máte tendenci sahat k radikálním činům, což se prostě děje,“ rozvíjí svou úvahu Sobota s odkazem na vražedné útoky na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka, šéfa největší americké zdravotní pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona i některé další násilné činy z posledních let.

„Ty útoky jdou z obou stran - ze strany levice i ze strany pravice. Ta atmosféra prostě není dobrá. A neumím si úplně představit, jakým způsobem by se to mohlo v nejbližší době podařit vyřešit - právě pro ten pocit úzkosti, který je v americké společnosti na vzestupu,“ dodává novinář.

Obviněný muž před činem sepsal manifest, z něhož některá americká média citovala. Nejmenuje v něm sice přímo Donalda Trumpa, ale zároveň uvádí, že chtěl v hierarchii americké administrativy útočit shora dolů. „Z toho tak nějak vyplývá, že Donald Trump byl tím cílem číslo jedna. A rozhodně víme, že si to Trump vztáhl na sebe a považuje to za další, v pořadí už třetí, útok na svoji osobu,“ uvádí Sobota.

Trump následně na tiskové konferenci, která byla v sobotu svolána nedlouho po incidentu, zdůraznil, jak důležité je, aby se co nejrychleji zrealizoval jeho záměr postavit taneční sál přímo v Bílém domě, protože tam by prý bylo jednodušší zajistit bezpečnost než v hotelu Washington Hilton, kde se výroční konference se zpravodaji pro Bílý dům pořádala.

„Jednodušší by to asi bylo,“ připouští Jiří Sobota, „(ale) jestli je to ten správný důvod pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, to neumím posoudit. Donald Trump je šikovný v tom, že dokáže jakoukoliv situaci využít k čemukoliv, takže dokázal i tohle využít velice bleskurychle.“

Současný americký prezident zkrátka umí z pohledu novináře Deníku N pracovat i s podobnými situacemi. „Samozřejmě, že to využil ve svůj prospěch. Prohlásil, že pokud člověk má vliv na změny a skutečně je provádí, stává se předmětem útoků, zatímco na lidi, na kterých nezáleží, nikdo neútočí,“ shrnuje Sobota jedno z poselství Trumpovy narychlo svolané tiskové konference.

Donald Trump popisuje sobotní incident v rozhovoru pro pořad 60 Minutes televize CBS:

Mezi těmi, kdo byli v sobotu večer v sále washingtonského hotelu, nechyběl ani viceprezident J. D. Vance. O tom se přitom někdy mluví jako o možném Trumpově nástupci, ale podle Jiřího Soboty je otázka Trumpova následnictví v tuto chvíli stále otevřená.

„Donald Trump stojí v čele hnutí, které sám vybudoval, je to pro velkou část stoupenců nedotknutelná postava. S každým dalším atentátem je nedotknutelnější a nedotknutelnější. (…) A protože to z pohledu útočníka opět dopadlo špatně, Donald Trump opět posílil jako téměř mytická figura: člověk, který je prostě nesmrtelný,“ uzavírá novinář z Deníku N.

V podcastu 5:59 dále uslyšíte, jaké hodnocení se snáší po sobotním incidentu na bezpečnostní složky, nebo jaký výsledek listopadových voleb do Kongresu novinář Jiří Sobota očekává. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.