Děti vidí čím dál hůř. Dělají rizikovější věci, než je sledování televize

Zrak namáháme víc než kdy dřív. Svědčí o tom i nebývalý nárůst krátkozrakosti u dětí. Podle oftalmoložky Evy Jerhotové je největším nešvarem – a to napříč generacemi – právě nadměrné zatěžování očí do blízka. Dopady jsou znát v oficiálních datech i v ordinacích.

Každodenní prohřešky i zbytečné a chronické namáhání očí mohou vést k poškození zraku. Jak tedy o oči pečovat a jak na prevenci vážných potíží, jako je třeba glaukom? To v podcastu MUDrování s Danielou přiblížila oftalmoložka Eva Jerhotová z kliniky NeoVize Praha.

Dnešní doba klade na oči jiné nároky, než tomu bylo v minulosti. Zabrat jim podle oční lékařky Evy Jerhotové dáváme v podstatě každý den – především neustálým sledováním obrazovek mobilů, notebooků či tabletů.

„Zvykli jsme si třeba i koukat na filmy na notebooku a na mobilu nebo hrát hry na mobilu. Když zbytečně namáháte oči luštěním drobných detailů, tak si vyčerpáte kapacitu a oči mohou být dřív unavené. Může se dřív spustit vetchozrakost. Nastává i problém se suchýma očima a další,“ vyjmenovává odbornice. „Televizi považuji z tohoto hlediska za daleko méně problematickou,“ dodává.

O tom, že se na zraku využívání moderních technologií podepisuje, svědčí i nedávno zveřejněná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky: Za posledních deset let narostl počet dětí, které trpí krátkozrakostí, a to přibližně o čtvrtinu – z 88 na 108 tisíc. Tyto děti tedy vidí ostře do blízka, ale rozmazaně na dálku.

„Je to alarmující,“ míní odbornice. Za krátkozrakostí podle ní bývá často i genetika – pokud má dítě jednoho rodiče trpícího touto vadou, riziko stejných potíží je u něj až 30 procent. Nebývalý nárůst potíží je podle ní ale jasně spojen s přílišným sledováním obrazovek na blízko.

Prevence ale podle oftalmoložky existuje. Kromě obvyklých pravidel, jako je třeba udržování optimálního osvětlení, je to například určitý režim – tedy dodržování pravidelných pauz při zátěži do blízka.

„Nejhorší je nechat dítě sedět dvě hodiny u počítače nebo mobilu. Což dnes děti běžně dělají. Optimální je sledování po 20, maximálně 40 minutách přerušit a oči uvolnit koukáním do dálky,“ míní odbornice. Vhodné je také aspoň dvě hodiny denně trávit venku na normálním denním světle.

Stejná pravidla se každopádně vztahují i na dospělé. Pokud jde o syndrom suchého oka, lze pro úlevu používat například speciální oční kapky. Od věci podle Evy Jerhotové není ani pořízení speciálních brýlí, které dokážou filtrovat modré světlo z obrazovek.

Klíčové jsou nicméně také pravidelné preventivní kontroly zraku. K očnímu lékaři je v dospělosti vhodné zavítat už kolem čtyřicítky. Odborník totiž dokáže určit nejen případnou dalekozrakost či krátkozrakost, ale může díky vyšetření odhalit třeba zákeřný glaukom čili zelený zákal.

„Je velmi dobře léčitelný, když se zachytí včas. Ale i dnes se stává, že přijde člověk se zbytky zorného pole – protože ho oči nebolí, nepálí, necítí žádné příznaky. I to vidění je do poslední chvíle dobré, protože zákal užírá z periferie vidění,“ dodává lékařka.