Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Každý třetí lék, který loni české lékárny Dr.Max prodaly bez předpisu, byl z vlastní privátní značky firmy. Ta dnes zahrnuje 1300 produktů a na šesti trzích, kde lékárny Dr.Max působí, počítá svůj obrat ve stovkách milionů euro. Jen v Česku loni Dr.Max Pharma utržila 3,6 miliardy korun a vykázala zisk po zdanění 227 milionů korun.
„Rosteme dvojciferně každý rok ve všech zemích,“ říká v Agendě SZ Byznys šéfka vlastní značky Dr.Maxe Marie Hinnerová. Česká republika podle ní stále zůstává nejsilnějším trhem, už ale neplatí, že by tvořila polovinu prodejů tak, jako tomu bylo v minulosti. „Třeba ale v Itálii, kde jsme vlastní značku začali budovat tři roky zpátky, ještě tak silná není. V těch zemích, kde působíme nejdéle, pak máme zhruba 700 produktů,“ říká Hinnerová.
Dodavatelé z celého světa
Společnost Dr.Max Pharma pro zboží nesoucí její značku využívá hned 150 dodavatelů z Evropy, Asie, ale i Severní Ameriky.
„Strategicky jsme rozhodli, že nechceme mít vlastní výrobu. Náš cíl je pokrýt co nejširší spektrum potřeb klientů a ne se specializovat. Hledáme primární výrobce, svět farmacie je totiž hodně centralizovaný. To se projevilo během covidu, když některé účinné látky nebyly dostupné a řešili jsme výpadek celých kategorií léků jako antibiotika či léky na horečku,“ vysvětluje Hinnerová.
Upozorňuje, že uvést lék na trh trvá zhruba tři roky. „Je tam dlouhý registrační proces a pak ještě probíhají jednání o úhradách s pojišťovnou. Navíc je proces v každém státě trochu jiný - zejména ten úhradový. Máme sice produkty, které se nám povedlo uvést dříve, ale pak máme i takové, kde to trvalo pět let,“ dodává Hinnerová.
Značka přidává každý rok zhruba 100 až 150 nových produktů. „Je to součást naší strategie. Není to o tom zvyšovat portfolio do nekonečna, ale spíš ho zvyšovat chytře. Snažíme se o vícejazyčná balení, ale to je velká výzva a u léků to velmi často nejde. Buď proto, že jsou regulatorní požadavky napříč zeměmi tak rozdílné, nebo proto, že krabička je malá a požadavků na text mnoho,“ vysvětluje Hinnerová.
Nachlazení? V Česku céčko, v Srbsku zelí
Mezi jednotlivými trhy jsou podle Hinnerové docela rozdíly. Třeba v tom, jak lidé řeší chřipku a nachlazení. Zatímco v Česku nejčastěji sahají po kapsli s 500 mg vitamínu C s postupným uvolňováním, v Rumunsku je to úplně jiná forma i síla vitamínu a v Polsku je to dokonce i jiná kombinace účinných látek.
„V Srbsku pak vitamin C klienti téměř nekonzumují, protože mají doma naložené zelí. Tyhle odlišnosti musíme řešit, už když nastavujeme portfolio na danou zemi,“ dodává Hinnerová.
Lékárny v Česku
V České republice působí řada lékárenských řetězců, z nichž největší jsou Dr. Max a BENU. Dalšími většími hráči na trhu je síť lékáren Dr. Max a řetězec BENU, patřící farmaceutickému velkoobchodu Phoenix.
Kromě řetězců zde ale funguje také velké množství samostatných drobných lékáren.
„Právě vitamíny a potravinové doplňky se totiž na tržbách značky podílejí nejvyšší mírou. Tvoří více než polovinu našeho portfolia a stále je to ta část portfolia, která nejrychleji roste,“ popisuje.
Léky na předpis a růst na internetu
Teď má firma před sebou dva pilíře pro další růst. Tím prvním je další rozvoj léků na předpis, které chce ve spolupráci se společností Medreg uvádět napříč všemi šesti trhy. Druhým je rozvoj e-commerce. „Zatímco v kamenné lékárně máme klienta, který řeší problém, v online klienta, který se zatím nutně s problémem nepotkal a chce zůstat zdravý. Oslovit ho je pro nás velká výzva,“ říká Hinnerová.
Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
