Hlavní obsah

Glosa: Proč je neoblíbený Fiala ve skutečnosti populární

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Po svém nástupu získá vláda i její premiér obvykle důvěru přes čtyřicet procent, záhy ovšem klesne na třicet procent. Ani Petr Fiala se z tohoto pravidla nevymyká.

Reklama

Článek

Petr Fiala zvládl zkoušku, kdy Česko předsedalo EU, a ustál rok energetické krize doprovázené historickou inflací. Povedlo se mu navíc udržet pro sebe a svou vládu v průzkumech důvěry nad třiceti procenty, což je ojedinělé.

Lidé mají o Petru Fialovi vážné pochyby. Vyplývá to ze zprávy americké agentury Morning Consult, která sleduje důvěru voličů ke světovým politikům a která českému premiérovi přisoudila třetí místo od konce. Přesto je třeba opozici varovat, aby průzkum raději necitovala. Při bližším pohledu paradoxně zjistíme, že Fiala přinejmenším v této chvíli patří k nejméně kritizovaným šéfům tuzemských vlád.

Morning Consult sleduje v internetových dotaznících 22 prezidentů nebo premiérů. Průzkumy se aktuálně doplňují, takže na internetu je neustále k dispozici žebříček, který v těchto dnech přidělil českému lídrovi dvacáté místo a důvěru necelé čtvrtiny občanů.

„Koho to zajímá, ať se tím zabývá. Mě to nezajímá,“ zhodnotil Fiala před časem úroveň průzkumů. O kvalitě sdělení ze studie Morning Consultu lze skutečně pochybovat. Není zřejmé, jestli se jeho české části účastní víc než 500 respondentů, navíc při hodnocení tuzemského premiéra došlo podle agentury v březnu k „ojedinělé chybě“. Co Morning Consult zveřejnil o Fialovi, má proto zanedbatelný význam.

Dobře míněná snaha americké firmy přesto může inspirovat při hledání dalších informací. Důvěru evropským vládám sleduje průběžně také všeobecně uznávaný Eurobarometr. Podle dat z února má Česko ze sedmadvaceti zemí osmnáctou nejdůvěryhodnější vládu, které v celém posledním roce obvykle věřilo 30 procent voličů.

Na první pohled to nevypadá jako skvělý výsledek, lze ovšem přihlédnout k tomu, že důvěra k politikům má v jednotlivých zemích stálou hladinu, v Česku spíše nízkou. Po svém nástupu získá vláda i její premiér obvykle důvěru přes čtyřicet procent, záhy ovšem klesne na třicet procent. Ani Petr Fiala se z tohoto pravidla nevymyká.

O jeho prozíravosti svědčí, že se nesnaží své hodnocení vylepšit. Naposledy se o to v roli premiéra pokoušel Andrej Babiš, když vedl permanentní volební kampaň. Podle Eurobarometru a CVVM tím překonal v popularitě čtyřicetiprocentní hranici. Důvěru však zklamal při covidové krizi a propadl ke dvaceti procentům. Něco podobného se před ním stalo Vladimíru Špidlovi, Stanislavu Grossovi, Mirku Topolánkovi, Petru Nečasovi i Bohuslavu Sobotkovi.

Proti tomu Petr Fiala zvládl šestiměsíční zkoušku, kdy Česko předsedalo Evropské unii, a ustál rok energetické krize doprovázené historickou inflací. Udržet sebe a svou vládu v průzkumech důvěry nad třiceti procenty se přitom po roce 2000 z politických premiérů podařilo jen Jiřímu Paroubkovi, ovšem pouze během jediného roku vládnutí.

Do konce jara musí premiér představit reformu veřejných financí, tedy zvládnout rituál, o který se naposled nepříliš úspěšně pokusil jeho předchůdce Mirek Topolánek. Ale jak sám prohlásil, průzkumy hodlá ignorovat.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Reklama

Doporučované