Marodi: Amalgámové plomby skončily. Kdy pojišťovna zaplatí bílou výplň

Od ledna přispívá pojišťovna dospělým i na bílou plombu. Ale jen na nejjednodušší variantu, u složitějších kazů se vyplatí připlatit si za lepší. Nejlepší prevencí je čištění mezizubním kartáčkem. Ústní voda zato nutná není.

Zubaři dnes k lidem přistupují mnohem citlivěji než dřív, a to i na pohotovosti. „Nikoho nesoudíme za to, do jakého stavu se jeho zuby dostaly, ani proč. Pacienti mají strach, často kvůli špatným zkušenostem z minulosti, zejména ti, kteří ještě zažili povinné školní prohlídky u zubaře,“ říká v podcastu Marodi zubní lékařka Bára Malíková. S dětským lékařem Cyrilem Matějkou, známým jako Cyril Děckař, si povídala o tom, jak nejlépe pečovat o zuby, aby nebolely, dlouho vydržely – a aby zážitky v zubařském křesle byly co nejméně stresující.

Nejlepší způsob, jak se bolavým zubům a nepříjemným zákrokům vyhnout úplně, je podle odbornice důsledná prevence. Zásadní je výběr správné pomůcky na čištění mezizubních prostor, na které čeští pacienti často zapomínají a nečistí si je vůbec. Podle Malíkové u zadních zubů nit, po které lidé často sahají jako po první možnosti, nestačí. „Ty zuby jsou natvarované tak, že nit tu práci neudělá,“ říká. Proto se pacienty snaží vést k tomu, aby na většině míst používali mezizubní kartáček. I za cenu, že je to zpočátku motoricky náročnější.

Klíčová je správná velikost, kterou by měl podle zubních mezer vybrat zubní lékař nebo dentální hygienistka. Ta by měla hlavně člověka naučit kartáček správně používat. Náhodně – třeba na základě barevných preferencí - koupený kartáček z drogerie může být zbytečný. „Když bude moc malý, tak tam neudělá tu práci, kterou má, a nevyčistí ten prostor pořádně,“ vysvětluje. Příliš velký se tam jednoduše nevejde, případně si s ním člověk může podráždit dásně.

Někdo má štěstí a mezery mezi zuby má podobné, ale většina lidí potřebuje ke správnému vyčištění mezizubních prostor víc velikost kartáčků. „Ideální počet velikostí na jednoho pacienta jsou dvě až tři, protože s více kusy už si člověk nedokáže hlídat, která kam patří a hrozí, že na čištění mezizubních prostor zanevře úplně,“ vysvětluje Bára Malíková.

Pokud se kartáček při čištění ohne a nejde narovnat, je podle Malíkové na vyhození, násilím ho do mezery tlačit nemá smysl. Časté ohýbání navíc bývá signálem, že ho pacient špatně používá: strká ho tam, kde na sebe zuby těsně dosedají, místo do skutečné mezery. V takovém případě je lepší poradit se se zubařem nebo dentálním hygienistou. Je totiž také možné, že příčinou může být špatná velikost kartáčku, nebo v mezizubním prostoru překáží něco jiného, třeba zubní kámen nebo nevhodně provedená výplň.

Čištění mezizubním kartáčkem se doporučuje každý den. Platí přitom, že dvakrát týdně lepší než nic? „Lepší než nic to určitě je, ale fakt je dobré, aby se vybudoval návyk dělat to každý den. Když jste dobře instruovaní hygienistkou nebo zubním lékařem a máte správnou velikost, čištění mezizubním kartáčkem by nemělo být dlouhé ani obtěžující. Mělo by vám to zabrat jen chviličku,“ říká odbornice. A dá se dělat třeba u televize nebo seriálu puštěného na notebooku.

Pokud někdo mezizubní kartáček teprve začíná používat, může ho překvapit, že mu z dásní poteče krev. Není to důvod přestat. „Prvních týden až čtrnáct dní to vypadá jako krvavé lázně,“ popisuje lékařka běžnou reakci pacientů, kteří s mezizubním kartáčkem začínají. Krvácení podle ní ustoupí, jakmile se z dásně dostane plak a bakterie, které ji dráždí a způsobují zánět, který je důvodem krvácení. Je potřeba vydržet a čistit pravidelně, ideálně každý den. Už zmiňovaná zubní nit má podle ní pořád své místo, hlavně u předních zubů. Používat ji správně, ale není podle Malíkové úplně jednoduché a ne každý se s ní naučí dobře zacházet.

Má smysl doplňovat péči o zuby ústní vodou? Záleží na tom jakou. Podle Malíkové existují dva typy ústních vod a je dobré je nezaměňovat. Léčebné, terapeutické ústní vody doporučuje či předepisuje zubař v konkrétních situacích, například po trhání zubů nebo při onemocnění dásní či ústní sliznice, a to jen na omezenou dobu. Prodávají se v lékárně. Nejsou vyloženě na předpis, ale bez konzultace s odborníkem byste je používat neměli.

Běžné ústní vody z drogerie jsou naproti tomu podle ní spíš pro dobrý pocit než nutnost. „Primárně je to fakt mechanické odstranění plaku kartáčkem a mezizubním kartáčkem, ústní voda je něco navíc.“ Pokud si je člověk chce přesto kupovat, doporučuje sáhnout po variantě bez alkoholu, aby zbytečně nevysušovala sliznice.

V podcastu se také dozvíte o novinkách ohledně plomb. Z lékařských ordinací totiž k 1. červenci zmizely ty amalgámové. Mění se také úhrada bílých výplní. Do letošního ledna platilo, že kdo chtěl místo amalgámu bílou výplň, uhradil si ji celou sám, což se změnilo. Není to ale tak, že by teď byly všechny bílé výplně zadarmo. „Pojišťovna hradí plně jenom nějakou tu nejmenší variantu té bílé plomby v jedné vrstvě,“ vysvětluje zubní lékařka Bára Malíková.

U malého, povrchového kazu tak skutečně zaplatí vše. U složitější situace ale podle ní dává smysl si připlatit a společně s příspěvkem pojišťovny si pořídit kvalitnější vícevrstvou výplň. Levnější varianty totiž nejsou tak mechanicky odolné a po pár letech popraskají. Přesto lékařka změnu vítá: „Konečně dochází k narovnání toho, že ta pojišťovna opravdu přispěje na to nadstandardní řešení. Pacient není trestaný za to, že si vybral to lepší tím, že si to musí zaplatit celé.“

Amalgám podle ní přitom úplně nezmizí. Evropská unie zákaz nevztahuje absolutně na všechny případy, výjimka zůstává pro medicínsky odůvodněné situace, kdy je amalgám první volbou, nicméně takových je ale už jen málo. Podle zubařky jde například o hluboké kazy na zadních zubech, ke kterým je špatný přístup.